SusanStoHelit
komentáře u knih
Ostrov strachu
Robert Lawrence Stine
Já jsem za ten výlet do minulosti ráda. Stopy hrůzy jsme tehdy hltali téměř všichni, těch pár dílů, co měli v knihovně, bylo neustále půjčených. Ano, je to místy naivní a předvídatelné, ale tak to bylo vždycky. Jen si to člověk víc uvědomuje, když už mu dávno není patnáct :) Kniha je čtivá a já měla opravdu radost, že se můžu znovu vrátit do známých míst.
Nadržený rebel
C. D. Payne
Po pár slabších dílech v polovině série je tohle zase pořádná jízda. Pan Payne je opět ve formě a ten kousek puberťáka, který ve mě zůstal, mu z celého srdce děkuje. Nick Twisp II. má stejný talent na průšvihy, jako jeho otec, protože jak známo - z cizích chyb se ještě nikdo nikdy nepoučil ;)
Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
Já bych to hororem moc nenazývala, od toho jsou tu jiné kalibry. Zřejmě záleží na úhlu pohledu. Nicméně kniha se mi líbila moc, je velmi čtivě napsaná a napínavá, také mi zvědavost nedala spát, dokud jsem ji někdy ve dvě ráno nedočetla :) A velké plus za kocoura!
Pozvaní
Jennifer McMahon
Kniha se mi četla stejně skvěle jako Zimní lidé. Po Vermontském psychu, které mě hodně zklamalo, příjemné osvěžení. Není to duchařina u které si budete napětím okusovat nehty, ale ten příběh je prostě skvěle vyprávěný!
Tajemství sídla Craven Manor
Darcy Coates
No... Horor ani thriller to opravdu není. Je to duchařská pohádka. A pokud k ní takto budete přistupovat, budete spokojení. Kniha se čte skvěle, přiznávám, že plusové body u mě má autorka i za to, že je evidentně stejný kočkomil jako já a v jejích knihách je to znát :) Konec se mi na rozdíl od mnoha zdejších čtenářů líbil, ale jak už jsem zmiňovala, já horor opravdu nečekala. A jen tak mimochodem, taky si občas po dočtení knihy představujete, jaké by asi byly další osudy postav? Mně pořád vrtá hlavou, jak by Daniel své neobvyklé spolubydlící představoval případné přítelkyni :)
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
Pohádka z Osvětimi. Nevím, jak lépe bych vyjádřila své pocity z této knihy. Příběh se dobře čte, ale je plytký, naivní, občas působí jako taková "idylka z koncentráku". Netvrdím, že se tehdy nemohlo udát i něco dobrého, nějaká ta šťastná náhoda, nebo záblesk lidskosti tam, kde bychom ho nehledali. Jenže tady je toho tolik, že má čtenář problém přistoupit na autorčinu hru a uvěřit, že by něco takového bylo opravdu možné...
