suzanne1997 komentáře u knih
Tahle kniha je zvláštní, v jednu chvíli popisuje osud Ruby, v druhou osud klisny a ve třetí se zmítá někde mezi tím. Autorka se pořádně nevěnuje ani jednomu tématu, přesto příběh tak nějak funguje. Přestože se kniha dobře četla, něco jí chybělo a polovičatost při popisu některých pasáží byla znát. Někdy se čtenář dozvěděl příliš, jindy skoro nic. A že toho nic bylo daleko více. Postavy tady přicházejí a odcházejí a člověka napadá, kde to vlastně hlavní hrdinka je, s kým a proč. Mi prostě připadaly osudy hrdinů sice dořešené, ale žádnému z nich nebyla věnována pozornost, jakou by si zasloužily. Navíc ten konec, který autorka vyřešila několika řádky, nad ním mi zůstává rozum stát. Tohle hodnocení dávám hlavně proto, že se to dobře četlo. Tahle kniha má však podle mě hodně velké rezervy.
Neuvěřitelně zajímavý a poutavý příběh, který skončí až příliš rychle. Aniž by to čtenář čekal, stává se součástí historie i současnosti, nabízí se mu pohled na činy minulé i současné a propletenec se utahuje. Pro Carolinu tak není její práce vůbec jednoduchá, až do posledních stran čtenář neví, co se vlastně děje. Pro mě to byla příjemná kniha, která v sobě ukrývá více než se na první pohled zdá. Jediná věc, která mi na ní vadí, je její neuvěřitelně rychlý konec. Autorka najednou přestane psát a nechá čtenáře zaraženého v myšlenkách.
Ani si neuvědomíte, že už jste na konci. Ta kniha vtáhne do děje natolik, že čtenář prostě nevnímá čas. Hlavní hrdinové jsou skvělí, jejich neustálé popichování a přitom příběh, který se neokouká, je příjemný a na nic si nehraje. Autorka se nijak nesnaží uměle protahovat scény, ani nenechává hrdiny vést bezduché rozhovory. A to je právě to, co se mi na ní tak moc líbilo, její bezprostřednost a schopnost člověka rozesmát, i když mu do smíchu zrovna moc není.
Už od prvního řádku je tohle velmi netradiční kniha. Dokonale převrací čtenářův pohled na věc a ukazuje věci pokaždé v jiném světle. Jednou je to pozlátko, díky kterému člověk uvěří ve zlato, jindy pak ryzí kov bez příkras a lží. Tohle není jenom bezduchá romance, člověk v ní najde mnohem víc. Její první část se sice hůře čte, ovšem to vrchovatě vynahradí scény, kdy se Katie chce pomstít Deméter. Tato kniha dokonale vykresluje fakt, že ne všechno je tak, jak se první pohled zdá. A i když to tak doopravdy nevypadá, od tohoto příběhu nebudete moci odtrhnout zrak a knihu zaklapnete až po poslední stránce.
Druhý díl nádherně dokresluje první příběh, ledacos se v něm vysvětluje a i tady se čtenář dočká zvratů a míst, kdy mu bude běhat mráz po zádech. Ani tady nemůžu napsat, že by se kniha špatně četla, autorka dokáže natolik upoutat, že prostě musíte po tomto díle sáhnout, dokonce i uprostřed noci ve chvíli, kdy zavřete díl první. Kruh se pomalu uzavírá a všechny informace získávají svůj charakter a své místo. Žádná z nich, i když se může zdát jakkoli nadbytečná, nepostrádá své místo. Jediná věc, kterou bych protáhla, je poslední odstavec, prostě na epilog byly ty dvě strany jednoduše, alespoň podle mě, málo.
Až se třikrát spojí nespojitelné, nemyslitelné a zakázané. Tohle není jen příběh, který někde začíná a na poslední stránce se uzavírá. Tahle kniha plyne, s každou další stranou se čtenáři přibližují hned dva příběhy a autorka pomalu odhaluje příběhy hrdinů. I přese všechno utrpení, které z části zápisků Ashanti vystupuje, se kniha čte až příliš lehce. Osobně se mi více líbily pasáže se Sandy a Rashidem, přesto i vyprávění i mělo něco do sebe. Bez toho, aby měl čtenář po ruce druhý díl, doporučuji se do knihy raději nepouštět. I uprostřed noci máte totiž potřebu hned za poslední stránkou otevřít pokračování tohoto příběhu.
Příběh, který vás pohltí. Upoutá už v prvním okamžiku a dá vám víc než by jste od něj kdy čekali. Příběh o lásce, naději a vytrvalosti. Četl se až příliš snadno, autorka si přirozeně hrála se slovy a vyplétala vzor. Ne že by tedy plátno bylo čisté. Nepostrádal jiskru, avšak jediné, co mi na něm vadilo, a bylo to tedy přinejmenším, příliš podstatné byl konec. Autorka sice vypletla vzor, hlavní hrdinka poznala příběh, avšak s jeho koncem, jestli šťastným či nikoli, to se můžeme dohadovat, čtenáře neseznámila. Pouhé náznaky mu mohou prozradit něco, co si stejně musí domyslet. Přesto něco, zatím nevím, co, na něm je. A stojí zato si ho přečíst.
Ještě jsem nic takového nečetla, tahle kniha mi doslova vyrazila dech, běhal mi z ní mráz po zádech a ke konci se mi dokonce ježily vlasy hrůzou. Když se začtete, nevnímáte čas, nedokážete přestat, protože vás příběh natolik pohltí, že se cítíte jeho součástí. Každá věc a každý krok všech hrdinů se zdají přirozené, nikdo si tady na nic nehraje a i když to tak nevypadá, příběh nezabírá celých 357 stran, mi připadalo, že jsem začala a skončila hned na sedmé straně. Knihu si stojí zato přečíst, těch pár hodin přeci člověka nezabije a jako odměnu se může těšit třeba na setkání s otravným duchem nebo se stále postupující nemocí.
Popravdě, teď se trošku zmítám ve vzduchoprázdnu. Jednoduše nevím, čím ve svém komentáři začít. Kniha sama o sobě je poutavá, proplétající se vyprávění minulostí a současností k sobě dokonale ladí. Avšak postrádá sebemenší jiskru.
Hrdinové kolem sebe často krouží a sami nevědí, co si s nastalou situací počít. Příběh se místy až neskutečně vleče nebo se stále opakuje a zdali je přimíchání dalších vedlejších postav jako dobrá volba nechám na čtenáři.
Sama si přitom říkám, že méně je někdy více a když o tom tak přemýšlím, tak kniha a její hrdinové byli vlastně, pro mě, o ničem a příliš rychlý konec, po všech těch stranách, které jsem musela přetrpět, se pro mne stal vysvobozením ze spárů něčeho, co si říká kniha.
Příliš těžká souvětí, příliš mnoho postav, o kterých se čtenář příliš informací nedozví, autorka často nakousne nějaké téma, avšak příliš rychle se od něj odvrátí a začne se zabývat něčím jiným, jednoduše vměstnala příliš informací na jedno místo. Je to jako když pejsek a kočička vařili dort, dali do něj všechno, nač měli chuť, a výsledek? No, posuďte sami.
Na jednu stranu velmi příjemně napsaná knížka, která člověka pohltí. Mě zaujala už na první stránce, je poutavá, místy vtipná, a co jí schází na vtipu, hravě doplní lehce ubíhající příběh. Na druhou stranu je ke konci až příliš překombinovaný a autorka jej vypráví až příliš úsečně, útržkovitě. Kdy neváhá přeskočit řadu dní a navázat ve chvíli, kdy to čtenář vůbec nečeká. Mi konec, lépe poslední čtvrtina, připadal jako naprostá slátanina, především tedy proto, že se do děje zapojilo až příliš postav a názorů na to, jak má v dané chvíli postupovat a co je vlastně pravda. Poslední tečkou pro mě byl příliš rychlý konec, kterému autorka nevěnovala víc než jednu stranu.
Příběh plný napětí, emocí a nečekaných zvratů. Nikdy nevíte, co na vás na další stránce čeká a jakému překvapení se nevyhnete. Jednoduchému ději není co vytknout, není to jen další z přeslazených romancí, tady se dočkáte i kapky napětí, historie a možná v ní najdete i něco dalšího, ideální kniha ne zkrácené dlouhé chvíle nebo na oddych po náročné práci.
Tenhle příběh doslova nutí čtenáře, aby jej přečetl jedním dechem. Je svižný a autorka nic zbytečně nerozpitvává, neváhá přeskočit několik dní a vrhnout se do scény, jež nepostrádá smysl. Dialogy a charaktery postav mu dodávají na originalitě a především na čtitelnosti. Autorka dokáže čtenáře vtáhnout do děje a nenechat ho chladným. Emoce v některých částech příběhu dodávají tu nepopsatelnou jiskru.
Podobně jako ostatní historické romance se i tato příjemně čte, čtenáře uchvátí nejen nádherně popsaná příroda, ale i vtip a lehkost, kterými autorka rozhodně nešetří. Příběh sám o sobě není nijak originální, setkáváme se stále s podobnými zápletkami, tentokrát však chytí a nepustí dokud se nedočtete až do poslední stránky.
Místy vtipná, místy tragická a místy napjatá kniha. V některých momentech se autorka rozepíše, jindy je strohá a upjatá. Někdy rozpitvává naprosto triviální situace, jindy zase přeskočí celou věčnost. Popisuje spíše prostředí než osudy hlavních hrdinů, čtenář se setkává se strohým popisem situace než s tím, aby ho něco vtáhlo do děje. I přes veškerou autorčinu snahu není tohle typ knihy, kterou by si čtenář zamiloval a chytla ho tak, že ji nebude ochoten pustit a stůj co stůj ji zařadí do své knihovny.
Tak dobře, jako u této knihy jsem se nepobavila už dlouho. Spisovatelka píše nesmírně poutavě a s lehkostí, která mnohým tvůrcům chybí. Příběh je natolik výjimečný, že si zaslouží jen to nejlepší hodnocení. Přesto je tady něco, co se mi až tak úplně nelíbilo, a to konec. Nádherně se rozjel, scéna, kdy hlavní hrdinka usiluje o svou lásku a je natolik zaslepena pochybnostmi a žárlivostí, je prostě perfektní, jenže celý příběh je ukončen během několika málo vět, a to je to, co bych změnila, nějaký epilog nebo rozvinutější konec by to jistě spravil. Nicméně, popisy přírody, lidí a jejich příběhů mě natolik chytily, že nemůžu jinak, než dát čtyři hvězdičky.
Jako první je záhodno napsat, že na této knize cosi je. Hýří láskou, skromností a vtipem, přitom ani o nebezpečí není nouze. Ono ji vlastně nejde ani nikam zařadit, při některých scénách se smějete, až se za břicho popadáte, u jiných vám vrtá hlavou, co se to tady sakra děje a v neposlední řadě vám také v několika chvílích běhá mráz po zádech. Není to proto obyčejná romance, ale kniha, kterou si stojí zato přečíst, a která dokáže příjemně překvapit.
I přes pozvolný děj dokáže kniha upoutat, chce to však trošku trpělivosti. Zpočátku se zdá velmi nudná a čtenář se zde nedočká ani žádné extra napínavé zápletky ani neprožije očekávaný zvrat. I přesto se kniha čte velmi dobře, zejména díky jednoduchému ději a malému množství postav. A na konci najde i avizovaný poklad.
Příběh se čte vcelku dobře, nechybí mu gradace a překvapivé scény, mnohdy se u nich čtenář i zasměje. Chcete vědět, jak bude pokračovat, co se stane dál, ale výsledek očekávané uspokojení nejspíš nepřinese. Děj zprvu postupně graduje, upoutá, ve druhé polovině a ke konci to s ním jde tedy pěkně rychle z kopce, postrádá tu jiskru jako na začátku a schopnost čtenáře chytit a nepustit. Ne, že by se mi kniha nelíbila, to v žádném případě, jen jí něco chybělo. Možná lehkost nebo nenucenost, více propracovaný konec, netuším. Pro mě byla zkrátka kniha neúplná a jediné, co mě drželo, byla zvědavost, jak se Jon k situaci postaví, jak se s ní vypořádá Gemma a trošku mě zklamalo, že Tinu a Rowan autorka ke konci opomíjela.
Tenhle příběh se čte až příliš dobře, každou chvíli něčím překvapí a často i rozesměje. Představa Riche snažícího se ze všech sil osvojit si domácí práce je obzvláště k popukání. Příběh plyne a nezadrhává se, autorka barvitě vykresluje všechny postavy, přesto nechává dost prostoru čtenářově fantazii. Má jediná výtka směřuje k nesrovnalostem, které se v příběhu místy objevují, v jednu chvíli autorka mluví o nějaké maličkosti, v druhou je to úplně jinak. Ale nejde o nic dramatického, co by narušilo děj, jenom detaily. Knížka je skvělá jako jednoodpolení jednohubka, která krapet pobaví, místy nechá na pochybách, ale dokáže skvěle a rychle upoutat. Což je její obrovské plus.
Pro mě byla tahle trilogie jako dvě strany mince, jako rub a líc. Na jednu stranu jsem prostě musela číst dál, jinak to ani nešlo, autorka příběh Davida, Aurory, Luise a ostatně všech hrdinů neuvěřitelně protahovala. Na druhou stranu jsem přeskakovala, co se dalo. A to hlavně z důvodu, že se neustále opakovala. Erotické scény mi přišly až moc ohrané, až moc vyzdvihované. Podle mě měla vyzdvihnout právě ten příběh, dodat mu jiskru a energii, potenciál na to by příběh jistě měl. Tuhle knihu už do ruky nejspíš nikdy nevezmu, ne proto, že by byla špatná, ale proto, že nedokázala upoutat natolik, abych si ji znovu přečetla. Kdyby nebylo spletitého osudu hlavních hrdinů, pečlivě zahrabaného mezi řádky, trilogii bych odložila už u prvního dílu.