suzanne1997 komentáře u knih
Popravdě. Čekala jsem od toho víc, o hodně víc! Příběh byl nezáživný, plytký, s dobrým nápadem, ale bez jiskry. Hlavní hrdinové mi přišli nedotažení a ostatní postavy jako by se tam jenom mihly. Celá tahle kniha je postavená na hlavu. A ne, nic pozitivního kromě kocoura a zvířecí psycholožky na ni fakt není. Příběh nenadchne, spíš naopak. Dává prostor pro přeskakování a vlastně ani nepotřebujete tu omáčku okolo, hlavně když si sem tam přečtěte pár dialogů. Za mě nuda a horší průměr. Psaní autorky mne neoslovilo. Příště už tedy nejspíš po její tvorbě nesáhnu.
Skvělá kniha, která chytne a nepustí. Hlavní hrdinové jako by pro sebe byli stvoření a jejich špičkování dodává příběhu tu správnou jiskru. Není nouze o drama, radost, sebepoznání ani o lásku. Jediné, co by příběhu prospělo by bylo o sto stránek méně. Někdy se vleče a sem tam se zdá být tlačený násilím. Těším se na další díly, autorka píše skvěle, poutavě a hlavně dokáže vzbudit emoce. Smějete se, zuříte, prožíváte co to sakra je momenty a o zápletky tu není nouze. Za mě čtyři hvězdičky a nemůžu se dočkat další knihy.
Skvěle napsaná kniha, která vtáhne a nepustí až do poslední stránky. Přestože hlavní hrdinové, a především, jejich chování občas leze na nervy, tvoří spolu s ostatními postavami příjemný celek, který rozhodně neurazí. Příběh plyne a zápletka se vyvíjí. Přesto se na knize pár much najde... Děj je občas příliš komplikovaný a postavy se až nesmyslně často chovají nemožně. Kniha se příjemně rozjíždí, ale pak jako by autorka ztratila inspiraci a jen natahovala a natahovala. A ten konec?... Ať se na mě nikdo nezlobí, ale utnout to v méně než deseti stranách je šílenost. Po tom, co čtenář musí projít tou přinejmenším stovkou stran navíc, mohla autorka minimálně další kapitolu přidat. Za mě čtyři a půl hvězdičky a výtka, že ten konec mě fakt neuvěřitelně štve.
Příjemný, svižný příběh, který plyne a hlavní hrdinové jsou prostě nepřekonatelní. Všechno do sebe zapadá a jejich věčné hašteření dodává příběhu tu správnou jiskru. Jedinou vadou je příliš rychlý konec a neexistence pokračování - tohle bych si klidně přečetla jako trilogii. Dílo je to geniální a já jsem ráda, že mi omylem přistálo na seznamu k přečtení. Řádky ubíhaly a četlo se to skoro samo, za mě tedy maximální a o hvězdičku vyšší hodnocení a těším se na další díla této autorky. :-)
Naprosto prázdné řádky bez jakéhokoli smyslu. Postavy plytké a nedomyšlené. Nadbytečné hotelové scény a děj bez ladu a skladu. Na tuto knihu jsem se opravdu hodně těšila, anotace mne navnadila a já nemohla dospat dne, kdy ji konečně budu držet v ruce. Naneštěstí se pocit uspokojení z hezky vystavěného hotelového příběhu nedostavil a já o knize nemohu napsat nic pozitivního. Ta jedna hvězda je za nápad, ale že by autorka zápletku rozvedla a vtáhla do děje, to se opravdu říct nedá. Za mě škoda papíru, vynaloženého času i peněz. Tenhle výtvor už do ruky asi nevezmu, místo na mě poličce ani mou pozornost si nezaslouží.
Zpočátku táhnoucí se výměnu emailů a zpráv přes Skype vystřídal stejně táhlý pobyt na Floridě, přičemž polovina z dialogů jako by v knize přebývala nebo vedla odnikud nikam. A hlavní postavy? Ru a Aaron se k sobě přinejmenším hodili, nějaké napětí mezi nimi bylo a celkem se i doplňovali, což nelze říci o ostatních postavách, kterých podle mne bylo až příliš. Občasná zmínka o někom, koho nepoznáme, dvě věty popisující charakter nebo nějaká narážka děj značně komplikuje a rozhodně knize na zajímavosti či čtivosti nepřidává. K tomu přidejme napůl nedořešený/nejednoznačný konec spolu s epilogem a vzniká dokonalý mišmaš ušitý "horkou jehlou". Minimálně za mě nejslabší kniha od této autorky, nevyhrála si s detaily a celkově se charaktery spíše míjely než aby se doplňovaly, pasáže byly velice náročné na udržení pozornosti a knize chyběla jiskra. Z tohoto důvodu se já osobně k tomuto příběhu nevrátím a budu doufat, že příští kniha této autorky bude zase o něco lepší. Ty dvě hvězdičky za zajímavé téma, kvůli kterému jsem se na knihu opravdu těšila.
Psáno s nadějí dokonale dokresluje již započatý příběh a dokonce jej posouvá ještě o laťku výš. Autorka opět mistrovsky odhaluje jednotlivé kousky skládanky a nechává čtenáře prožívat ten příběh spolu s postavami. Místa, postavy a osudy jsou natolik uvěřitelné a pohlcující, že knihu nelze jen tak odložit a pokračovat zase příště. Nejlépe mít oba díly po ruce a volné dopoledne, jinak se vystavujete riziku nočního čtecího maratonu nebo nepřekonatelné touhy tu knihu vzít znovu do ruky a vykašlat se na všechno ostatní.
Já osobně jsem se do těch stránek zamilovala. Autorka patří mezi mé oblíbené už od Nejjasnějšího soumraku - Nejtemnějšího úsvitu. Její knihy si nemohu vynachválit, patří mezi pomyslnou špičku toho, nač jsem při čtení narazila. Určitě se k příběhu vrátím a rozhodně časem nebude chybět v mé knihovně. :-)
Dechberoucí příběh, který dokazuje, že věci nemusejí být takové, jak se zdá. Autorka dosytosti využila své umění a napsala dokonalý román s úžasnými postavami a neskutečným propletencem vztahů, jež končí přesně v tom nejnapjatějším bodě. S postavami se ztotožníte, budete žít jejich životy a prožívat lásku, bolest i všechno ostatní. Bez druhého dílu po ruce to ale nejde. Touha dozvědět se co se stane dál je přímo vražedná. Za mě jeden z nejlepších románů, jaké jsem kdy četla. Autorka je mistryní ve své disciplíně, její příběhy se čtou přímo samy a odtrhnout se od nich zdá se být úkol přímo nadlidský. Tolik zvratů v tak jednoduchém a záživném podání dokáže podat jen málokdo. Kniha rozhodně stojí za přečtení. Určitě se k ní v budoucnu ještě vrátím :-)
(SPOILER) Obvykle se snažím o alespoň částečně nestranný komentář, ale tentokrát mi to opravdu nedá...
Tohle bylo jako co? Po přečtení první cca stovky stran jsem si říkala fajn, čte se to dobře, čekám, co se stane dál. Ale najednou zvrat. Jako by hlavní hrdinka nebyla hlavní hrdinkou, jako by se kniha začala točit okolo Belly a její nemoci. A něco jako láska mezi Dannie a mužem, kterého viděla ve svém "snu" se nekoná. Celé je to nějak "divně" postavené ... Okolo původně skvělé myšlenky (a je jedno, jestli budeme brát jako hlavní nemoc Belly a její přátelství s Dannie, nebo možný nový vztah Dannie a muže z vidiny) autorka vystavěla něco druhého, co onu skvělou myšlenku zakrylo.
Čekala jsem příběh plný zvratů a cestu za hledáním muže z vidiny, který se sice ukázal, pravda, ale po boku Belly. Což by nebylo nic hrozného, ale ... Hrdinové mi připadali nemastní neslaní, nedalo se s nimi sžít, vypravování vystřídal obyčejný nudný popis. Autorka natahovala a natahovala, místy přeskakovala, často se vracela a někdy naprosto nepochopitelně zařazovala scény, které ději nic nedaly.
Za mě naprostý chaos a rozhodně ne romantická kniha.
Kdybych věděla, co mě čeká a o čem vlastně celý příběh je, nejspíše bych knihu do ruky nevzala. Osobně si ji příště nechám raději uletět a sáhnu po něčem zábavnějším, méně chaotickém a především s jasným dějem a uzavřeným koncem.
Příšerně se táhnoucí kniha, až příliš překombinovaná nudná zápletka, nepochopitelné střídání dvou pohledů a přímo ubíjející, nečtivé řádky, které nepohltí a s hrdiny se nelze ztotožnit, natož aby žil čtenář jejich příběh s nimi. Na můj vkus (a pouze z mého pohledu, najde se jistě i mnoho opačných názorů) byla kniha bez nápadu, postavy neměly hlavu ani patu, děj se všelijak míchal a ničemu nebyl dán patřičný důraz. Něco ve stylu - potřebuji to natáhnout, tak co se ještě stane. Celé dílo na mne působilo prvoplánově a nedotaženě. Nedokázala jsem si postavy a prostředí představit, natož abych příběh prožívala spolu s nimi. A velké množství postav mu také na zajímavosti nepřidalo. Za mě katastrofa a škoda papíru. Nedokázala jsem se začíst, nedokázala jsem u toho vydržet a stálo mne vyloženě přemáhání se, přeskakování řádků a otáčení stránek jen to, abych toto dílo přečetla. Jediným pozitivem je pro mne fakt, že ten svazek papírů může honem rychle putovat zpátky do knihovny a nemusí zabírat místo na mé polici. Za toto bych peníze dala opravdu velice nerada. Ale jak dodávám, možná je to jen můj názor a řada lidí se s ním vůbec nemusí ztotožnit.
(SPOILER) Dalších 365 dní jsem brala do rukou po necelých čtyřiadvaceti hodinách od otevření prvního dílu. Autorka píše natolik poutavě, že jsem celou trilogii zhltla ani nevím, jak. Tedy ne, že by mě vtáhla do příběhu, ne že by jsem se zamilovala do děje a toužila po pokračování. Ty strany jsem otáčela čistě ze zvědavosti, jak tohle dopadne. A už u první strany jsem začínala mít pocit, že tady něco nehraje ...
Stejně jako u předešlých částí, emoce, děj, charaktery, všechny důležité prvky knihy k sobě ladily a autorka je vykreslila opravdu přesvědčivě. Děj ubíhal a postavy si žily své životy. Ani tady autorka nezapomněla na pomyslnou pohádku a šťastný konec. Ovšem ne takový, jaký by se mohlo na první pohled zdát.
Změnilo se mnohé, já opravdu věřila, že Laura a Massimo mají šanci, že jejich vztah překoná všechny trable a oni z nich vyjdou silnější. Ale po prožití událostí z konce druhého dílu se hlavní hrdinové změnili nebo respektive jejich emoce a chování, najednou, jako by to nebyli oni - především Massimo mě zklamal, to jak bezohledně se začal chovat ke svému okolí mě až fyzicky bolelo -, ale ani Laura vyšla beze změny, zmoudřela a začala si uvědomovat závažnost situací, do kterých se díky Massimovi dostává. Její kroky obdivuji a podle mě se vydala pro ni tím správným směrem.
Přesto, tohle nebylo to pokračování, které jsem čekala, nebylo to to něco, co autorka započala v prvním díle. Být tohle samostatná kniha, zamiluji si ji a nepustím ji z ruky. Naneštěstí není, Laura sice najde svoje štěstí, svou pohádku, avšak všechno skončí na mě příliš rychle. Ty poslední scény před epilogem by stálo zato protáhnout a nechat čtenáře ještě chvíli ponořeného do jejich štěstí.
Za mě autorka vůbec nepíše špatně, dokáže upoutat a zaujmout už od první stránky. Tímhle vývojem situace si to u mě ale celkem pokazila. Mám ráda, když se hlavní hrdina změní, přizpůsobí se a společně s hrdinkou začnou novou kapitolu. Pořád jsem čekala, kdy už jí poví, co vlastně dělá nebo ji alespoň zasvětí do některých svých aktivit. Kdy už konečně pochopí, že ona nepotřebuje miliony drahých dárků, ale trošku svobody. A ono nic, ani v jednom, ani v druhém případě. Možná tohle je to, co tomu chybělo, stejně tak jako fakt, že Massimo už nebyl ten milující partner, ale takový magor jakého svět ještě neviděl.
Jsem ráda, že jsem si trilogii přečetla. Ráda jsem zjistila, jak to celé vlastně dopadlo a když to tak vezmu, tak poslední díl byl stejně dobrý jako ten první, přestože se nevyvíjel podle mých představ. Kdybych mohla dám 3,5 *, naneštěstí to nejde, proto zaokrouhluji na čtyři a sama o sobě se k této knize ani autorce nemám potřebu v budoucnu vracet.
A ještě malou poznámku, divím se, že Laura od Massima nezdrhla už při první zmínce o užívání drog. Ať mi pobláznění prominou, ale já bych vzala nohy na ramena a na dítě nebo svatbu ani nemuselo dojít. Stejně tak jako na spletité intriky, jež Massimo dokázal spřádat.
Druhý díl tohoto autorčina počinu jsem musela otevřít téměř okamžitě po skončení prvního. Byla jsem napnutá jak struna od kytary, jak tohle bude pokračovat. A nestačila jsem se divit.
Stejně jako v prvním díle i tady autorka velice dobře vykresluje charaktery, emoce a nechává gradovat děj. Přesto téhle části příběhu chybí jiskra víc, než té předchozí. Počátek je fajn, všechno jde hladce a hlavní postavy prožívají tu svou pohádku. Jenže pak se to začíná komplikovat, zamotávat a čtenář vlastně ani neví, kde mu hlava stojí. Přesto ke konci začíná mít zase pocit, že je všechno v pořádku a pohádka může pokračovat. Proto s radostí může otevřít třetí díl.
Po přečtení druhé části jsem si říkala, že už snad vím, jak děj dopadne, a kterým směrem se uchyluje. Navíc emoce tryskaly ze všech stran a ten konec... No, řekněme, že mě zavedl na tak trochu špatnou stopu, což je ale ve své podstatě moje chyba, ty poslední scény jsem si prostě vyložila nesprávně.
Možná právě kvůli druhé části nevezmu dílo do ruky, oproti té první se mi zdála tato o trošku slabší.
Popravdě na tuhle knihu jsem se opravdu těšila. Podle anotace jsem se do ní opravdu zbláznila, proto nemohu napsat nezaujatý komentář. Přestože tato kniha vyšla už loni, musela jsem počkat na další dva díly, především tedy proto, že by pro mne bylo přímo nesnesitelné, nevědět, co se stane dál.
Ale teď k samotnému příběhu: Autorka rozhodně nepíše špatně, dokáže si pohrát se situací i se scénami, velice dobře kličkuje mezi emocemi a já jsem se prostě zamilovala do hlavních hrdinů. Jak Lauru, tak i Massima vykresluje uvěřitelně a prostě, kdo by se do nich nezbláznil. Příběh graduje (někdy až příliš rychle), emoce nabývají na intenzitě a o překvapení rozhodně není nouze. Avšak na mě byla kniha příliš plytká, prostě jsem očekávala víc jakési jiskry, která tomuhle buď chyběla nebo jsem si jí jednoduše nevšimla. Očekávala jsem spalující děj, který by mne vtáhl na Sicílii a nepustil do poslední stránky. Pravda, poslední stránka mne nepustila, téměř okamžitě jsem musela otevřít druhý díl, ale něco tomu prostě chybělo.
Já osobně se k tomuto dílu už nejspíše nevrátím. Jsem však ráda, že jsem tu knihu otevřela a zkusila si ji přečíst. Teď už mi nezbývá nic jiného, než zjistit, jestli je stejně plytký i film.
Podle anotace jsem od této knihy čekala skvělý příběh s nepřekonatelnými hrdiny a osudy. Prostě moderní pohádku pro dospělé plnou smyslnost, vášně a citů. A to jsem taky dostala. Zápletka je natolik neobvyklá, že si zaslouží tu největší pochvalu. Pěkně vykreslené postavy pak dodávají knize tu správnou jiskru. A čtenář lační po tom, aby zjistil, co bude dál.
Jenže to bych nebyla já, abych na díle něco nenašla. V prvé řadě ubíhá neuvěřitelně rychle, autorka přeskakuje a navazuje úplně někde jinde. Roxanna se na první pohled jeví jako neskutečně sobecká kráva, která chce jedinou věc, všechno ostatní už má, a to dítě. O rodičích obou hlavních postav je to jiná ... Jediné po čem lační je velké množství peněz a sláva. Sestra Matea se v příběhu jen mihne a o to platí i o ostatních postavách, které střídavě přiházejí a odcházejí. A Mateo ... Tak to je snad jediný závan čerstvého vzduchu, který jsem na té knize našla.
Autorka klouže po povrchu a neupoutá natolik, aby si člověk postavy zamiloval a knihu si oblíbil během prvních několika stran. Prostředí však popisuje pěkně a čtenář si dokáže představit, kde se nachází. Ale přesto příběhu něco chybí. Jen jsem zatím nepřišla na to, co.
Díky Mateovi a jeho zarytému odporu, odpovědnosti za svůj lid a na druhou stranu velice zjednodušenému konci, hodnotím polovinou, což je vlastně víc hvězdiček, než jsem čekala, že udělím.
No nestává se mi to často, ale tak nějak nevím, co o téhle knize napsat...
Příběh Aimee a Tristana je zajímavý, pohlcující a nečekaný, ale taky příšerně monotónní. Ty listy se šíleně táhnou. Ano, čtenář si ani neuvědomí, že už je na konci, tak moc se do příběhu dokáže ponořit, ale když už na tom konci je, tak nějak neví, co si o tom díle má myslet ... Nebo alespoň já to nevím...
Autorka ty čtyři měsíce, které v pralese strávili, popsala hezky, několikrát jsem se zasmála a dokonce jsem se místy cítila, jako bych tam byla s nimi, ale ... Tohle celé mi přijde, jako přitažené za vlasy, naprosto nereálné a místy až moc povrchní. Jako pohádka, která by měla mít další pokračování, nebýt tedy poslední čtvrtiny.
Nicméně dobře, tři čtvrtiny knihy utekly jako voda a hrdinové byli milí, jiskřilo to mezi nimi a děj se nezadrhával. Jenže ten konec, za mě příliš náhlý, vysvětlený několika větami, se skoky v čase a ukončením jejich společných životů je za mě prostě moc. Ano, uznávám, že je napsaný dobře - hodně dobře, nestává se příliš často, že by byl podobný epilog do příběhu zařazen, dával smysl a zapadal do už tak neobvyklého děje, ale mi na tom přeci jen něco nesedí, za mě smrt do takových příběhů nepatří, přestože je svým způsobem nádherná.
Když nad tím tak přemýšlím, celý příběh je prostě jiný a zvláštní. Sama nevím, jestli je to dobře či nikoli. A zatímco píšu tento komentář, vážně netuším, jak knihu ohodnotit. Autorka píše dobře, všechno do sebe zapadá, ale je tady prostě nějaké ale, které si nedokážu odpustit. Za mě po zhodnocení všech pozitiv, negativ a prosakujících emocí dávám tři a půl hvězdičky, a protože vždycky zaokrouhluji nahoru, vycházejí z toho čtyři. A knihu nejspíše do ruky už nikdy nevezmu.
Wow, vážně jsem si nemyslela, že to napíšu, obzvláště, když je tahle série z žánru fantasy a cílená na mládež, ale tohle bylo skvělý.
Ale pěkně od začátku... Na sérii jsem narazila úplnou náhodou, doslova jsem o ni zakopla, a nedalo mi to první knihu neotevřít. Jenže pak ... Já prostě nemohla přestat. Střídavě po večerech, odpoledních a volných chvilkách jsem otáčela jednu stránku za druhou, dychtíc po pokračování. Autorka rozhodně nenechává nic náhodě, dokáže čtenáře chytit a nepustit, vtáhnout do děje a nechat ho si hlavní hrdiny více než oblíbit.
Pohledy Daemona a Katy se střídají, což příběhu dodává jiskru a něco navíc. Autorka díky tomuto počinu dokázala, že si dokáže poradit s rozličnými žánry i věkovými kategoriemi. Děj ubíhá a neztrácí na intenzitě. Emoce tryskají a všechno působí natolik věrohodně, že se nad tím čtenář ani nepozastaví.
Za mě je tohle přesně to dílo, kterým autorka překvapuje a boří hranice. Jediná věc, až na těch pár přehlédnutelných drobností, které jsem si všimla už na začátku - a tou hlavou mi prostě vrtá, je přílišná podobnost se Stmíváním, tedy až na ty upíry. Já osobně bych děj knihy posunula časově trošku dál, namísto střední školy by hrdinové končili vysokou a celkově by mohli být trošičku vyzrálejší. Takto je ta časová linka, jakože je jim necelých dvacet, za mě není úplně nejšťastnější volba. Ještě přidám drobný poznatek, a to, že by si série zasloužila protáhnout, po těch téměř pěti dnech se mi ještě nechce hrdiny opouštět. Za mě tedy to nejlepší hodnocení, které mohu dát a u autorky stoprocentně zůstanu.
Wow, vážně jsem si nemyslela, že to napíšu, obzvláště, když je tahle série z žánru fantasy a cílená na mládež, ale tohle bylo skvělý.
Ale pěkně od začátku... Na sérii jsem narazila úplnou náhodou, doslova jsem o ni zakopla, a nedalo mi to první knihu neotevřít. Jenže pak ... Já prostě nemohla přestat. Střídavě po večerech, odpoledních a volných chvilkách jsem otáčela jednu stránku za druhou, dychtíc po pokračování. Autorka rozhodně nenechává nic náhodě, dokáže čtenáře chytit a nepustit, vtáhnout do děje a nechat ho si hlavní hrdiny více než oblíbit.
Pohledy Daemona a Katy se střídají, což příběhu dodává jiskru a něco navíc. Autorka díky tomuto počinu dokázala, že si dokáže poradit s rozličnými žánry i věkovými kategoriemi. Děj ubíhá a neztrácí na intenzitě. Emoce tryskají a všechno působí natolik věrohodně, že se nad tím čtenář ani nepozastaví.
Za mě je tohle přesně to dílo, kterým autorka překvapuje a boří hranice. Jediná věc, až na těch pár přehlédnutelných drobností, které jsem si všimla už na začátku - a tou hlavou mi prostě vrtá, je přílišná podobnost se Stmíváním, tedy až na ty upíry. Já osobně bych děj knihy posunula časově trošku dál, namísto střední školy by hrdinové končili vysokou a celkově by mohli být trošičku vyzrálejší. Takto je ta časová linka, jakože je jim necelých dvacet, za mě není úplně nejšťastnější volba. Ještě přidám drobný poznatek, a to, že by si série zasloužila protáhnout, po těch téměř pěti dnech se mi ještě nechce hrdiny opouštět. Za mě tedy to nejlepší hodnocení, které mohu dát a u autorky stoprocentně zůstanu.
Wow, vážně jsem si nemyslela, že to napíšu, obzvláště, když je tahle série z žánru fantasy a cílená na mládež, ale tohle bylo skvělý.
Ale pěkně od začátku... Na sérii jsem narazila úplnou náhodou, doslova jsem o ni zakopla, a nedalo mi to první knihu neotevřít. Jenže pak ... Já prostě nemohla přestat. Střídavě po večerech, odpoledních a volných chvilkách jsem otáčela jednu stránku za druhou, dychtíc po pokračování. Autorka rozhodně nenechává nic náhodě, dokáže čtenáře chytit a nepustit, vtáhnout do děje a nechat ho si hlavní hrdiny více než oblíbit.
Pohledy Daemona a Katy se střídají, což příběhu dodává jiskru a něco navíc. Autorka díky tomuto počinu dokázala, že si dokáže poradit s rozličnými žánry i věkovými kategoriemi. Děj ubíhá a neztrácí na intenzitě. Emoce tryskají a všechno působí natolik věrohodně, že se nad tím čtenář ani nepozastaví.
Za mě je tohle přesně to dílo, kterým autorka překvapuje a boří hranice. Jediná věc, až na těch pár přehlédnutelných drobností, které jsem si všimla už na začátku - a tou hlavou mi prostě vrtá, je přílišná podobnost se Stmíváním, tedy až na ty upíry. Já osobně bych děj knihy posunula časově trošku dál, namísto střední školy by hrdinové končili vysokou a celkově by mohli být trošičku vyzrálejší. Takto je ta časová linka, jakože je jim necelých dvacet, za mě není úplně nejšťastnější volba. Ještě přidám drobný poznatek, a to, že by si série zasloužila protáhnout, po těch téměř pěti dnech se mi ještě nechce hrdiny opouštět. Za mě tedy to nejlepší hodnocení, které mohu dát a u autorky stoprocentně zůstanu.
Wow, vážně jsem si nemyslela, že to napíšu, obzvláště, když je tahle série z žánru fantasy a cílená na mládež, ale tohle bylo skvělý.
Ale pěkně od začátku... Na sérii jsem narazila úplnou náhodou, doslova jsem o ni zakopla, a nedalo mi to první knihu neotevřít. Jenže pak ... Já prostě nemohla přestat. Střídavě po večerech, odpoledních a volných chvilkách jsem otáčela jednu stránku za druhou, dychtíc po pokračování. Autorka rozhodně nenechává nic náhodě, dokáže čtenáře chytit a nepustit, vtáhnout do děje a nechat ho si hlavní hrdiny více než oblíbit.
Pohledy Daemona a Katy se střídají, což příběhu dodává jiskru a něco navíc. Autorka díky tomuto počinu dokázala, že si dokáže poradit s rozličnými žánry i věkovými kategoriemi. Děj ubíhá a neztrácí na intenzitě. Emoce tryskají a všechno působí natolik věrohodně, že se nad tím čtenář ani nepozastaví.
Za mě je tohle přesně to dílo, kterým autorka překvapuje a boří hranice. Jediná věc, až na těch pár přehlédnutelných drobností, které jsem si všimla už na začátku - a tou hlavou mi prostě vrtá, je přílišná podobnost se Stmíváním, tedy až na ty upíry. Já osobně bych děj knihy posunula časově trošku dál, namísto střední školy by hrdinové končili vysokou a celkově by mohli být trošičku vyzrálejší. Takto je ta časová linka, jakože je jim necelých dvacet, za mě není úplně nejšťastnější volba. Ještě přidám drobný poznatek, a to, že by si série zasloužila protáhnout, po těch téměř pěti dnech se mi ještě nechce hrdiny opouštět. Za mě tedy to nejlepší hodnocení, které mohu dát a u autorky stoprocentně zůstanu.
Wow, vážně jsem si nemyslela, že to napíšu, obzvláště, když je tahle série z žánru fantasy a cílená na mládež, ale tohle bylo skvělý.
Ale pěkně od začátku... Na sérii jsem narazila úplnou náhodou, doslova jsem o ni zakopla, a nedalo mi to první knihu neotevřít. Jenže pak ... Já prostě nemohla přestat. Střídavě po večerech, odpoledních a volných chvilkách jsem otáčela jednu stránku za druhou, dychtíc po pokračování. Autorka rozhodně nenechává nic náhodě, dokáže čtenáře chytit a nepustit, vtáhnout do děje a nechat ho si hlavní hrdiny více než oblíbit.
Pohledy Daemona a Katy se střídají, což příběhu dodává jiskru a něco navíc. Autorka díky tomuto počinu dokázala, že si dokáže poradit s rozličnými žánry i věkovými kategoriemi. Děj ubíhá a neztrácí na intenzitě. Emoce tryskají a všechno působí natolik věrohodně, že se nad tím čtenář ani nepozastaví.
Za mě je tohle přesně to dílo, kterým autorka překvapuje a boří hranice. Jediná věc, až na těch pár přehlédnutelných drobností, které jsem si všimla už na začátku - a tou hlavou mi prostě vrtá, je přílišná podobnost se Stmíváním, tedy až na ty upíry. Já osobně bych děj knihy posunula časově trošku dál, namísto střední školy by hrdinové končili vysokou a celkově by mohli být trošičku vyzrálejší. Takto je ta časová linka, jakože je jim necelých dvacet, za mě není úplně nejšťastnější volba. Ještě přidám drobný poznatek, a to, že by si série zasloužila protáhnout, po těch téměř pěti dnech se mi ještě nechce hrdiny opouštět. Za mě tedy to nejlepší hodnocení, které mohu dát a u autorky stoprocentně zůstanu.