SweetCake
komentáře u knih

Sice na poezii moc nejsem, ale tahle sbírka básní je moc pěkná.


Kniha se mi líbila, četla se dobře a přišla mi zajímavá. Zaujal mě její námět i prostředí z doby prusko-francouzské války. Dokonale poukazuje na pokrytectví lidí a morální hodnoty.


Hezká kniha, i když někdy se děj docela loudá. Každopádně vztah Lennieho a George mě dojal. Nakonci mi bylo Lennieho moc líto.
"Ale s náma je to jiný!" "Protože já mám tebe a..." "A já zas tebe. My přece máme jeden druhýho, a tak se jeden stará o druhýho"


Do čtení jsem se musela hodně nutit a popravdě, poměrně hodně textu jsem v knize přeskočila a nečetla ho, jinak bych knihu asi nikdy nedočetla. Kniha je poměrně náročná, hodně o politice a celkově to není můj šálek kávy. Přišlo mi, že se děj stále opakuje a neustále se tam řeší to samé. První část mě nebavila vůbec, druhá byla o něco lepší, třetí byla nejlepší, bylo tam alespoň trochu napětí, když Winstona vyslýchali a kompletně mu měnili paměť. Krásná ukázka toho, co všechno je člověk schopen udělat, jen aby ho přestali mučit. Kniha má určitě velké poselství, ale pro mě prostě tahle kniha není.


Milý příběh, ale pro mě nic, co by mě výrazně dojalo... Nevím, možná jsem divná:)


Ukázka života obyčejné rodiny, které komunistický režim značně znepříjemnil život. Kniha se mi četla dobře a jsem ráda, že jsem se dozvěděla něco z doby, kdy byl v Československu komunistický režim. Uvědomila jsem si, že bych měla být vděčná za vše, co dneska máme...


Průměr. Nenadchne, ani neurazí. K maturitě dobrá a pochopitelná. Líbilo se mi znázornění totalitního režimu na zvířatech formou alegorie.


Za mě ne. Nemusím knihy s hlubokými myšlenkami a složitou psychikou...Moc jsem knihu nepochopila.


Čtivá, jednoduchá a krátká kniha, úžasná k maturitě. Čtení mě bavilo;)


Tohle není vůbec můj styl, kniha mě nebavila.


Když jsem knihu četla poprvé v nějakých sedmnácti, vůbec mě nebavila, odložila jsem ji proto stranou a zapomněla na ni. O pět let později jsem ji objevila v krabici na půdě a rozhodla jsem se ji dát druhou šanci. Je znát, že za těch pět let jsem se změnila a kniha se mi četla mnohem lépe a co víc, hlavně jsem pochopila autorův ironický styl psaní. Některé povídky byly horší, některé lepší, ale všechny ze života a o lásce, byť nešťastné.


Kniha se mi celkem líbila, ovšem mezi nejlepší se neřadí a jedno přečtení mi stačí. Příběh byl zajímavý,ale zdlouhavý a člověk se v něm snadno ztratí. Co mě ale nadchlo, bylo nádherné vylíčení krásy Istanbulu:)


Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Příběhy postav jsou výborně propracované a dojemné. Zaujal mě neobvyklý způsob psaní, kde se střídají čtyři hlavní postavy, všichny mají svůj životní příběh a nakonec se jejich životy propletou. Kdyby nebylo této knihy, nikdy bych se nejspíše nedozvěděla o hrůzném osudu lodě Wilhelm Gustloff a to je hrozné. Proč se o téhle tragédii příliš nemluví, když na této lodi zemřelo mnohem více lidí než na Titanicu?..


Úžasné vylíčení New Orleans v padesátých letech. Pro mě srdcovka, jelikož New Orleans miluju;)


Nádhera! Kniha se mi líbila tak moc, že jsem se od ní nemohla odtrhnout a přečetla jsem ji za dva dny:)


Moje první Shakespearovo dílo, které nezkalmalo. Myslím, že spoustu věcí ale nedokáži náležitě ocenit, vzhledem ke složitým filozofickým monologům, které já osobně moc nechápu. Dávám přednost jednoduššímu stylu psaní;)
