tapuz komentáře u knih

Příjemná nenáročná oddechovka. Pro mě má zvláštní půvab. Cítila jsem se, jako bych četla vlastní vzpomínky. V době po skončení balkánské války jsem na stejném místě prožívala prakticky stejné věci. Autor vystihl dobu, atmosféru, okolnosti a lidi docela přesně. Dnes už je to jen nostalgie, doba pokročila a potápíme se jinak a jinde. Ale je hezké si připomenout mladší léta.

12.03.2015

Četla jsem ji, když vycházela na pokračování v Pozitivních novinách. Nemohu říci, že se mi líbila nebo nelíbila, jsou to prostě fakta, skutečný nelehký životní příběh. Je to zajímavé čtení a autorce bych přála, aby ji choroba už dál nepronásledovala.

Pro mě bohužel nudné čtení, navíc faktografické chyby. Přibližně ve dvou třetinách jsem odložila, protože už jsem vůbec nebyla zvědavá, co bude dál.

31.03.2014

Kniha mě nijak zvlášť nenadchla, přestože je bohatá na postavy a životní osudy, mírně mě nudila. Ale musím uznat, že jako čtení do nemocnice byla tak akorát. Jinak bych ji možná ani nedočetla.

03.12.2013

Faktograficky celkem zajímavé, ale naprosto mě nevtáhla do děje. Pro mě je to jedno ze slabších Zolových děl.

18.09.2013

Nezáživné. Titulní povídka je navíc psaná podivným jazykem, divné obraty, které se nepoužívají, špatné pádové vazby. Kdyby autorka nebyla Češka, myslela bych si, že jde o nepovedený překlad. Čtení této knihy je ztrátou času.

06.06.2013

Pěkná oddychovka přesně na léto. Místy trochu zdlouhavá, protože některé pasáže o výrobě vína se opakují, ale celkově se čte dobře. Reálný pohled na práci vinohradníka a vinaře je skutečně zajímavý, tím spíše, že jde o samotnou ženu, cizinku v prostředí, v němž se zpočátku neumí ani domluvit, a člověka, který nemá o pěstování a výrobě vína na začátku ani nejmenší představu. Příběh je skutečný, z P.A. se časem stala skutečně uznávaná producentka vína (lze nahledat na webu).

01.08.2012

Vůbec mě nebavila, nedočetla jsem ji. Čekala jsem něco jiného. Je to klasický román pro ženy.

Kniha se dobře čte, má spád. Je dějově skutečně bohatá a má velký časový záběr přes tři generace. Zajímavý je zejména pohled na dobu rozkvětu ultralevicových teroristrických skupin v Itálii v 70. a 80. letech minulého století a na osud jedné z jeho protagonistek v osobě sestry vypravěčky.Přestože je přítomen i milostný motiv, knihu bych neřadila do kategorie románů pro ženy, alespoň ne v tom klasickém "americkém" smyslu.

02.05.2012

Knihu jsem četla několikrát. Neskutečně drsný příběh opuštěných dětí, které ztratily všechno a nikomu na nich nezáleží. I takový je mondénní Agadir, kde děti, jako Ouarda, sbírají u luxusních hotelů zkyslé máslo a vyhozené housky od snídaní, aby vůbec přežily. Ouarda měla pevnou vůli a velkou dávku štěstí, že se z té hrůzy nakonec dostala. Vždycky je mi moc smutno, když čtu, v jakých podmínkách musí některé děti žít

Tento román u nás vyšel někdy v 80. letech pod názvem Jakeův problém.

V roce 2009 byla kniha vydána znovu pod názvem Smetánka z Provence aneb kromě sňatku uvážím cokoli.