Terez25 komentáře u knih
Fajn knížka, avšak nebyla to taková pecka, jakou jsem od začátku čekala. Brzy si na knihu nejspíš ani nevzpomenu, ale bylo to příjemné čtení s fajn postavami.
Krásná kniha, přečtenou jsem ji měla za dva dny. Děj mě okamžitě vtáhl a nechtělo se mi přestávat číst. Po přečtení mi bylo jasné, že to bude perfektní dárek pro mojí mamku k Vánocům. :-)
Kniha mě bavila, je čtivá, ale je to ta z těch knih, na které si za týden už ani nevzpomenete.
Velmi milý a hřejivý příběh. Není to nijak převratné, nic moc velkého se vlastně v knize nestane a do čtení jsem se občas musela nutit, ale postavy jsou reálné a sympatické a kniha jako celek působí velmi příjemně.
Tato kniha mi dala zabrat, četla jsem ji poměrně dlouho.
Jde o povedený thriller se zajímavými detaily, prostředím i postavami. Jediné, co mi ale trochu vadilo, byl rozvleklý styl psaní. Do dalších dílů už se nejspíš nepustím.
Moc krásný a neotřelý příběh, při kterém jsem se nejednou přistihla s knedlíkem v krku. Bylo mi místy A strašně líto. Zoufalství a bezmoc, láska a touha, to všechno se v příběhu mísí.
Možná by se mi líbilo o trochu víc, kdyby to bylo napsáno trochu odvážnějším jazykem a vtipněji. Každopádně je to ale příběh směřovaný YA, takže je to v pořádku.
Jsem zvědavá na filmové zpracování.
Knihy Lenky Lanczové jsem četla coby patnáctiletá holka a tehdy se mi líbily.
Dnes, téměř ve třiceti, už pro mě asi takové kouzlo nemají, nicméně jsem se chtěla odreagovat něčím nenáročným, a to Stopa v mém srdci splnila.
Pěkné, romantické počtení o dvou lidech, které spojuje zakázaná láska, navzdory odlišnosti kultur.
Papírová labuť se mi ale přeci jen líbila o něco víc, přesto ale knihu doporučuji.
Moc jsem nepochopila název, protože žádné dopisy v příběhu nikdo nikomu nepíše. Asi nějaká metafora, či co... a možná by se jednotlivé kapitoly mohly jmenovat prostě kapitola 1, kapitola 2, atd. a ne těmi divnými názvy. Jinak se ale knížka čte pěkně a svižně.
Musím říct, že mě Šeptající dívka nijak zvlášť nenadchla. Místy se příběh velmi zajímavě zaplétal, ale výsledek pro mě skončil zcela nevyužitým potenciálem. Zkrátka jsem od tak zajímavého námětu a krapet "přepepřené" anotace čekala mnohem víc. Škoda.
Právě jsem dočetla, zhruba po měsíci. Kniha ve mě zanechala rozporuplné pocity. Příběh se mi líbil, byl napínavý, postavy sympatické. Obzvlášť hlavní vyšetřovatelka a její kolega. Na druhou stranu mi ale trochu lezlo na nervy věčné popisování všeho kolem, hlavně zimy a podivné metafory, které byly přítomny v celém příběhu. To všechno z ní ale v žádném případě nedělá špatnou knihu. Nicméně Mons Kallentoft si mě osobně nezískal.
Dobrá kniha, autorčina prvotina. Příběh se pozvolna rozplétá a dobře se čte. Rozhodně stojí za přečtení. Jsem zvědavá na druhý díl.