tereza5675
komentáře u knih
Síla vzdoru
Suzanne Collins
Miluju se nejdřív podívat na film a teprve poté si přečíst knížku. Docházejí mi pak souvislosti, které mi z filmu unikaly a dozvím se i věci, které se do něj nedostaly. Tady jsem bohužel ten pocit neměla. Bylo tam něco jinak a dozvěděla jsem se pár maličkostí navíc, ale nemělo to ten wow efekt. Občas jsem se v tom ztrácela a najednou tam bylo tolik postav, že jsem vlastně nevěděla, která zrovna umřela. Zároveň jsem tam měla i oblíbené postavy, které když zemřely, tak jsem neměla možnost, aby mě to nějak zasáhlo. A i když to skončilo přesně tak jak jsem chtěla, nezanechalo to ve mně pocit uspokojení. Z filmu jsem ho však měla a z předchozích knížek také. Celé to na mě působí, jako honem honem, ať už je to napsané, ať už to chtěla mít spisovatelka prostě už za sebou nebo na ni tlačilo nakladatelství. Je to strašně velká škoda.
Vražedná pomsta
Suzanne Collins
Nebylo to vůbec špatné, ale na první díl to nemělo. První část se občas vlekla a jak už tady někdo psal, tak část s arénou byla už trochu ohraná. Nicméně se mi tenhle příběh stále velmi líbí a kniha se četla velmi plynule. Jsem zvědavá na poslední díl.
Aréna smrti
Suzanne Collins
Nejdřív jsem začínala Baladou o ptácích a hadech a musím říct, že to bylo dobře, protože Hunger games: Vražedná pomsta je mnohem lepší. Je to napínavé od začátku až do konce. Jakmile jsem si říkala, že je čas už knihu odložit, tak se stalo něco, co mě donutilo číst dál. Musím podotknout, že filmy jsem viděla již dávno a několikrát, takže jsem moc dobře věděla, co se bude dít a přesto jsem byla velmi mile překvapena.
Balada o ptácích a hadech
Suzanne Collins
(SPOILER) Nebylo to vůbec špatné, ale od té chvíle, co Snow opustil Kapitol, mě to už tolik nebavilo. Čekala jsem, že jejich láska vzplane ve velkém a přitom se viděli všeho všudy asi třikrát a ani ta omáčka okolo nebyla tak zajímavá. Takže dvě třetiny super a poslední už ne tak super.
Dobrá znamení
Terry Pratchett
Na tuto knížku jsem se chystala už delší dobu. Rozhodně mě to bavilo, ale je pravda, že občas mi to přišlo super vtipný a občas mi ten humor nedocházel. Po přečtení komentářů tady, si myslím, že mi humor od jednoho ze spisovatelů nesedl, ale vzhledem k tomu, že je to má prvotina od obou, tak to nedokážu objektivně posoudit.
Alchymie věčnosti
Avery Williams (p)
Čtivý příběh, který bohužel nešel do hloubky. Hlavní hrdinka sice tvrdila, že už nechce, aby kvůli ní někdo další zemřel, na mě spíš působila znuděná životem. Fakt, že se 600 let stará duše zamiluje do 16 letého kluka bych připisovala tomu, že celou dobu žila s manipulátorem, takže obyčejný kluk, co se k ní chová normálně musí být bůh. Připsala bych to i tomu, že se chová dost naivně, ale co mi vadí je, že všechny zaráží, proč "Kailey" nedochází nějaké věci, ale celkem rychle to vezmou a dál se ničemu nediví. Každý člověk má přeci svoje typická gesta, svou typickou mluvu, obzvlášť ten, co žije již 600 let, čekala bych, že se nadtím bude její okolí víc zarážet. Co mi od Sery dál chybí jsou nějaké hlubší emoce, jak už jsem řekla na začátku, působí na mě spís znuděně, než že ji to opravdu mrzí. To jí jako trvalo 600 let, než jí došlo, že bere životy nevinným lidem, co mají vlastní rodiny a bude je někdo postrádat? Možná měl být ten časový úsek trochu kratší. Další moje výtka se týká překladu. Příběh je chvílemi vyprávěn v přítomném čase, chvílemi tak jak má v minulém a někdy dokonce i v budoucím. Takový časový mišmaš.
Nicméně, přes veškeré moje výtky se kniha čte rychle a je i celkem napínavá. Námět mi přijde zajímavý, jen chtěl víc rozpracovat. Pro puberťačku si myslím ideální.
Kniha ztracených věcí
John Connolly
(SPOILER) Kniha se mi moc líbila. Rozhodně není pro malé děti, ale myslím, že od takových třinácti let je ideální. Hlavně chlapcům by se mohla líbit. Není to jen obyčejná pohádka se sladkým koncem. Tolik krve a setnutých hlav by kdejaký horor mohl závidět, proto by mohla zaujmout právě kluky. Zároveň však v sobě skrývá hlubší poselství, ukazuje že všechno nekončí: "A žili spolu šťastně, až do smrti.", někdy prostě něco skončí špatně, ale člověk v tom nesmí zabřednout a musí jít dál.
Podivné město
Ransom Riggs
Kniha byla rozdělena na dvě části. Abych řekla pravdu, první část mi přišla zbytečně zdlouhavá a občas jsem se musela do čtení nutit. Některé pasáže mi přišly zbytečné. Za to druhá část mě naprosto pohltila. Přečetla jsem ji jedním dechem a i zvrat, který nastal mě překvapil. Takže jsem s knihou celkově velmi spokojena a těším se na další díl.
Egypťanka: život výjimečné ženy za vlády Ramesse II.
Hilary Wilson
Nemůžu posoudit, jestli se děj shoduje s tím, jak se tenkrát opravdu žilo. Nicméně, co se týče příběhu samotného, tak mě velmi bavil. S rodinou hlavní hrdinky jsme prožili celý rok a sledovali jsme, jak se jednotlivé postavy vyvíjejí. Bylo příjemné sledovat všechny jejich zvyky, které autorka moc hezky popsala, až jsem měla pocit, že to prožívám s nimi. Konec mi přišel takový hořkosladký, ale ve finále příběhu přidal na realističnosti.
Čarodějnice: Salem, 1692
Stacy Schiff
Knížku jsem si pořídila s velkým nadšením. Bohužel, nadšení rychle vyprchalo. Do čtení jsem se musela nutit. Připadalo mi, že spisovatelce ulítávaly myšlenky z jedné věci na druhou, až se často člověk ztrácel.
HC Faraoni Frýštejn a aljašský démon
Josef J. Novotny
Hezky napsané. Vše jsem si dokázala živě představit. Ale dějově to bylo hodně předvídatelné.
Zaklínačky potíží
Kristin Cast
Na začátku jsem měla pocit, že je vidět pokrok od série školy noci. Hezké květnaté popisy . Těšila jsem se, jaký příběh mi Mercy a Hunter přinesou. Rychle jsem byla vyvedená z omylu. Některé situace mi přišly až absurdní. Nápad dobrý, ale naprosto nedotažený. Celé mi to přišlo jako špatná parodie na magii a pubertu. Konec byl, jak kdyby ho rychle napsali před vydáním. Hlavně ať je to otevřené, smysl to dávat nemusí. Jediné, co musím pochválit je postava Xeny, ta je jako jediná uvěřitelná.
