Terva
komentáře u knih
Povídky
Jiří Kulhánek
Knížečka obsahuje dvě povídky:
"Je 7.00 - pro dnešek nejvyšší čas zabít svého prvního policajta"
a druhá se jmenuje až skoro jednoduše a krátce : "Trojúhelník"
První povídka se odehrává v postapokalyptické budoucnosti a druhá naopak v předpokalyptické současnosti.
Pokud by vám umělecké dílo na obálce knížky o rozměrech 9,5 X 8,5 centimetrů někoho připomínalo, věřte, že jej nakreslil mistr ve svém oboru Luis Royo.
Lehce nadprůměrné povídky, které jsem přečetl asi za hodinku.
O vztazích s humorem: Hledá se autor bestselleru 2012
* antologie
Vítězem se stal Pavel Hewlit, mimochodem můj kolega z Prahy, s povídkou "Směju se čím dál víc".
Druhá povídka nese název "Robolovers" a napsala ji krásná autorka Nikola Najbrová z Prostějova.
"Klára" je povídka číslo tři od Markéty Skrbkové.
Povídka čtvrtá, kterou napsala Lenka Neterdová, nese název "Ledové víno"
Pátou povídku "Jitka" sice napsal muž jménem Tomáš Kadleček, ale na páté místo se dostal tím, že odstoupila jedna z vítězek, která nesnesla, že soutěž vyhrál muž.
Na ostřích čepelí
Miroslav Žamboch
Opět další Koniáš. Naprostá legenda z pera Miroslava Žambocha.
Velmi dobře čtivý dobrodružný příběh.
Malá ochutnávka:
Cestou domů jsem se zastavil v hospodě U tlusťocha,
vyhlášenou svou kuchyní, a dal jsem si místní specialitu:
hovězí maso nakrájené na nudličky máčené v ostrém nálevu.
Jako přílohu podávali ještě teplý žitný chléb. Jednu porci
jsem snědl hned a druhou jsem si se sebezapřením dal zabalit.
Do hostince jsem se opět vrátil, až když už všichni spali.
Není nad to ubytovat se ve slušném podniku.
Z posledních sil jsem se vyškrábal až nahoru do nejvyššího patra,
kde jsem měl pokoj, vstoupil jsem dovnitř a zaklel.
Úplně jsem zapomněl na dva mrtvé, které jsem tu včera nechal......
Zhubni
Richard Bachman (p)
Purpurfargade ansiktet - podstata cikánského zaklínadla započne celkem kruté hubnutí hlavní postavy. Od pana Kinga jsem četl snad úplně vše, co u nás vyšlo. Nemohl jsem tedy vynechat ani tuto knihu, kterou napsal pod pseudonymem Richard Bachman.
Jako vždy se tato celkem hubená kniha snadno a rychle čte
Kniha má 238 stran a byl podle ní natočen i film.
Malá ochutnávka:
Já nevěřím v Boha, ale kdybych ho viděl, věřil bych. Neříkal bych :
"Sakra, to ale byl slušnej zvláštní efekt."
Pro mě je blbec jasně definovanej tím, že nevěří tomu, co vidí.
A můžeš mě citovat.
