TheBooklover42 komentáře u knih

K této knize mám asi jen jednu jedinou výtku a to tu, že v češtině ještě nemáme druhý díl.
Skutečně musím říct, že kniha je výtečně napsané, má zajímavý a takříkajíc strhující příběh, ale především naprosto dokonalé, silné, složité, velmi propracované postavy, které vám tak nějak uvíznou v hlavě (a to ať chcete nebo ne).
Sice jsem tuto knihu poprvé četla před nějakou dobou, ale stále na ni často vzpomínám a v mé hlavě má stále "nálepku" jedné z mých nejoblíbenějších knih.
Já jsem popravdě toho názoru, že snad úplně každý čtenář fantasy by si měl rozhodně přečíst nejlépe všechna díla od Maggie Stiefvaterové, jelikož každé znich je skutečný klenot, ale Havraní bratrstvo bych se nebála nazvat jedním z jejích nejpovedenější. Je skutečně úžasné, jak úchavtně dokáže autorka popsat prostředí a postavy. Tak trochu mě svádí položit otázku, kdo z lidí, kteří knihu četli se nezamilovai, tak jako sama Blue, tak trochu do všech členů Havraního bratrstva? A bezpochyby je také silným pozitivem, že se nám dostala s touto knihou silná, feministicky založená postava jako je "Jane", takovýchto vzorů bychom do života v dnešním světě potřebovali více.
Tak jo, konečně už asi nemám, co dotat, takže to zakončím dost otřepaně a to tak, že všichni, co knihu ještě nečetli by měli okamžitě jít a nechat se unést strhujícími zákoutími městečka Henrietty.

5 04.01.2018

Nevím, třeba jsem jediná, ale mám pocit, že si C. Clare na sebe, přesto, že jsem ji ze to neskonale vděčná, "upletla bič" tím, že se snaží v tématu lovců stínů pokračovat, jelikož jsem toho názoru, že nic už nedokáže vyjádřit něco nového, než co už bylo vyřčeno pomocí Nástrojů smrti. Teda tím nechci říct, že bych, když jsem poprvé Mechanického anděla dostala do ruky, neskončila v náladě rovnající se naprostému nadšení a že jsem si nezamilovala postavy, objevující se v tomhle díle, spíše mám pocit, že už je to jen taková náhražka, výplň prázdnoty, co po sobě zanechalo dočtení Města nebeského ohně. Popravdě to považuji za neskutečně rozporuplné, jelikož na jednu stranu má člověk pocit, že jestli brzy autorka nenapíše další knihu, tak se nejspíš zblázní, ale když už tu knihu skutečně má, tak má pocit, že to "nebylo to pravé" po Nástrojích smrti. Ale přesto přese všechno jsem jsem si knihu oblíbila takže nemůžu jinak, než dát plné hodnocení.

2 01.05.2016

Není to dávno, co jsem knihu dočetla a musím říct, že na ni jen tak nezapomenu.
Když jsem knihu brala v knihkupectví poprvé do ruky, neměla jsem od ní nějaké velké očekávání. Popravdě jsem tam původně šla pro zcela jinou knihu zcela jiného žánru, ale pak se mi nějak dostal pod ruku tenhle výtisk a já, zklamaná, že jsem nesehnala, pro co jsem přišla, jsem si řekla "A proč ne?". Když jsem ji později otevřela a začala číst, došlo mi, že to rozhodně nebude "normální" kniha. Od prvního okamžiku jsem si zamilovala Finche, jakkoli ho lidé považovali za "magora". S Violet nám to trvala déle, ale na konci jsem nemohla jinak, než si ji oblíbit, když "se stalo to s Finchem" a ona se přes to musela přenést sama. Brečela jsem spolu s ní. Pořád jsem, až do poslední stránky věřila, že se tam Finch objeví a s nějakou vtipně sarkastickou poznámkou světu oznámí, že "to byl jen vtip". Co jsem od Všech Malých Zázraků skutečně nečekala bylo za 1) že to autorka psala vcelku z vlastní zkušenosti a za 2) že to bude až tak silný a nezapomenutelný příběh, který vás donutí přemýšlet o životě a lidech, kteří ho nemají tak lehký jako ostatní.

2 01.05.2016