thessi98 komentáře u knih
(SPOILER) Knihu jsem začala číst ještě tentýž večer, vzhledem k tomu, že kniha je dokončena Cliffhangerem. Nedalo mi to zkrátka a vzhledem k rozpolcenosti Liama jsem věděla, že to může skončit kteroukoliv z možností (sic vzhledem k žánru jsem rovnou počítala s jednou, ale i k té bývá těžší cesta).
Zápletky v knihách a využívání Jessicy je fajn. Líbí se mi, že jí Liam dával prostor, aby si zvykala na to, že žije s mafiánem a co všechno to obnáší. Že se jí v podstatě snažil zastrašit. Nakonec se však ukázal i důvod toho, proč je taková a celé mi to smysl dávalo.
Každopádně, musím se přiklonit k těm čtenářům, kteří tvrdí, že po prvním díle jsou s tím druhým zklamání taky jsem čekala více, vzhledem k akčnosti toho prvního dílu. Kdybych si měla vybrat, jestli znova přečíst první anebo druhý díl (byť jsem čtenářkou, která na 99 % nečte knihy znova), rozhodně bych si vybrala díl první.
(SPOILER) Od této autorky už jsem měla přečtených 5 knih ze série Božský, takže co se stylu týče, věděla jsem, do čeho jdu. S příběhem jsem se mile ráda nechala překvapit, avšak bohužel nemohla jsme jinak, než srovnávat.
Ano, kniha měla svůj náboj a to, co se od autorky dalo čekat. Asi jsem spíše v tomto žánru více orientovaná na badboye a vše kolem, kdy zpočátku čekáte, že bude náročné dobývání, monology postav ve své hlavě týkající se toho, zda je to správné a tak. Vskutku, i to tady bylo, ale dle mého skromného názoru už ne tak, jak v její sérii Božský, kterou jsem si zamilovala.
Hlavní zápletka sňatek v opilosti s přitažlivým Francouzem byla sice fajn, ale nebylo to nic, co bych si přečetla znova. Ansel i Mia byly fajn postavy, všechny mající vnitřní démony (ať už minulost či přítomnost především), avšak stále jsem z té hlavní zápletky byla nesvá a něco mi na ni nesedělo. Zápletka mi přišla chabější, než v její další sérii. Snažila jsem se vžít do role Mii, no přiznávám se, že v této knize mi to šlo hůře než v Božské sérii.
Sněhulák byl první kniha, se kterou jsem měla možnost se setkat.
Bylo to hodně napínavé čtení a vzpomínám si, jak jsem musela číst asi hodinu, abych vyhnala z hlavy představu sněhuláka stojícího před mým oknem, protože jsem se toho nedokázala zbavit. Upřímně jsem ale nelitovala toho, že jsem si tuhle knihu vybrala jako dárek k Vánocům ale ani toho, že to byla má první kniha. Od vícero lidí jsem slyšela, že tohle je právě dostalo k Nesbøvi a já musela souhlasit.
Celkově se Nesbø čte velmi poutavě a i když by pro někoho mohly být problematické ty části, kde se nebojí jít do detailů, co se popisu mrtvých těl či snad mučících nástrojů a jejich následků týče, pro mě to problém nakonec nebyl, sic jsem potřebovala chvíli času, než jsem si na tento styl zvykla (ale upřímně on byl mou první detektivkou a díky němu jsem se do detektivního žánru (a především pak severské detektivky a thrillery) zamilovala).
Ke knížce jsem se dostala na doporučení na webech z žebříčky knih a vzhledem k různorodým tématům v oblasti erotických knih mě nakonec zaujala tento jsem fanouškem bad boyů, hlavně z této sekce lidí a tak volba byla předem jasná. I když jsem už měla menší znalost v tomto žánru a tušila jsem, jak to celé dopadne dala jsem tomu šanci.
A nelitovala jsem bylo to strhující a já to přečetla během asi tří hodin. Děj byl napínavý, postava Liama pěkně popsaná a i vývoj této postavy se mi líbil. Nejsem typ čtenáře, který si přečte, jak se hned někdo změní prakticky lusknutím prstu. Mám ráda, když vidím vývoj postavy, souboje vnitřních pochodů.