thessi98 komentáře u knih
(SPOILER) Na knížku jsem narazila na jednu stranu náhodou díky jejímu IG profilu, na druhou stranu je to pro mě žánr, který na oddechové chvíle vyhledávám, takže to bylo takového 50/50. Objednávala jsem prakticky ihned v momentě, kdy jsem pročetla pár úryvků. Dokonce ještě v termínu, kdy byla předobjednávka (byť už chyběl jen týden).
Svým způsobem jsou to všechno předvídatelné děje, když se dočtete do momentu, kdy je to něco donuceného - v tomto případě donucené zasnoubení z důvodu vysokého postavení, prestiže Parkera a jeho aférám, které kazily renomé firmy. Bylo tak jasné, jakým způsobem bude směřovat vztah a i přes vylíčení "pravidel" se dalo jednoduše předpokládat, že se dříve či později poruší a bylo očekávatelné, kterým směrem to nakonec půjde.
Bylo však příjemné číst, že Willow nebyla jedna z těch, které mají přirozená prsa déčka, postavu modelky a jen loví chlapy. Že má trochu psychické problémy, byť v tomto bodě bych za sebe uvítala více jít do hloubky, mít více komplexů a problémů či snad častější vzpomínky na vztah(y) a v tomto tak nedůvěru či náznaky toho, co očekává, že Parker udělá, byť tomu bude naopak, protože na to byla zvyklá od předchozích partnerů. Nemyslím to proti postavě zle, ale díky tomu by měl děj zase jiný náboj a díky tomu by se pěkně mohla rozvíjet i mužská postava, viz následující odstavec.
Bylo však viditelné, že byť oba jsou protagonisté - bylo mi líto, že se nešlo i do hloubky psychiky Henryho. Ano, je to sukničkář, vymetač každé párty v NY a zároveň milionář, ale psychická stránka šla do ústraní. Po tom, co přišla další kapitola, které se měla věnovat jemu po její a něco se tam stalo, ve své podstatě tam byly jen náznaky toho, jak se cítí. V tomto bych uvítala, minimálně u další knihy, aby se dbalo více i na mužskou stránku a i tam se šlo hlouběji. Do vzpomínek, do vztahů s rodinou (který tam byl vylíčen prakticky jen kvůli zápletky jejich dohodnutého vztahu). Zkrátka a dobře mi tam jeho stránka chyběla.
Obecně však knihu hodnotím skvěle - typická oddechovka, kterou jste schopni smlsnout za jeden až dva večery. Byly pasáže, od kterých jsem se nemohla odtrhnout a byť toto je žánr, kde ty nudnější momenty ráda přeskakuji, tady jsem ani jeden nenašla. Vždycky se tam něco dělo, vždycky tam byly podstatné věci a neubíralo to někdy ani napětí.
Opět dokonale strhující thriller plný nečekaných zápletek, rozuzlení a dějových linek, které dohromady dávají knihu, kterou si rozhodně přečíst chcete.
Dokonce i když jsem se ke knize vrátila po dlouhých 3 měsících, stačila kapitola či dvě, abych plně věděla, co se v knize děje a v jaké části vyšetřování se nacházíme, se kterými důkazy se zrovna potýká.
Další prakticky až jednohubka, od které bych se nedokázala odtrhnout, nebýt v práci. A opět nemůžu jinak, než dát plný počet bodů, sic si knížka získala menší mínus za zasazení do vojenského prostředí, které nikdy nepatřilo k mým oblíbeným. Vzhledem ke znalostem a osobnímu pobytu v armádě však oceňuji, že díky osobním zkušenostem je vše dobře popsané.
Jako vždy však strhující děj, který vás jednou vede jedním směrem a pak jste až zklamaní, že to nebylo ono. Cením si, že díky detailnějším popisům a vysvětlivkám se nořím víc a víc do způsobů vyšetřování. Až je mi líto, že mám před sebou zatím poslední jeho vydanou knihu - Botanik.
A na závěr oceňuji scénu z golfového prostředí, sama v něm pracuji, takže kniha si mě o to víc získala, ale je to jen maličkost, která jen přispěla k tomu všemu.
Nemám sebemenší problém dávat opět plný počet hodnocení.
Zápletka je skvělá, v momentě, kdy si myslíte, že máte vraha tak bum - přijdou neprůstřelné důkazy, které zpochybní i to vaše pátrání a pak přijde rozuzlení, které vás dostane a na nějakou chvíli oněmí. Toto na jeho knihách milujem, proto jsem si o Vánocích nechala doplnit celou sbírku a každou knihu slupla jako malinu.
Je jistotou, že se u knihy rozhodně nudit nebudete a že až do posledních stránek budete v napětí čekat na rozuzlení, které vás rozhodně dostane.
Dovolím si taktéž přidat i jako svou první knihu do letošní Čtenářské výzvy vzhledem k tomu, že je tam jedna z postav, která se ztratí a přežije to, na rozdíl od jiných, které jsou zavražděny, byť považovány na nějakou dobu za ztracené.
Věděla jsem, co čekat - ale v dobrém slova smyslu. Těšila jsem se na napětí, které během čtení bude a když už to bude vypadat, že jsme na správné stopě, najednou se dostaneme úplně někam jinam. Líbí se mi komponování aktuálních věcí a objevování toho, z čeho všeho se dá získat nakonec hodně důležitá stopa.
A jak jsem si taktéž myslela - u závěru jsem zůstala sedět s otevřenými ústy a znova nad tím vším přemýšlela.
Nemám problém tak ohodnotit plným počtem hvězdiček a jen se těším na další díly.
Jedna z knih, kde jsem si reálně užila i tu hlavní zápletku. Už to nebylo jen ohledně postavení v práci, finančních problémů anebo snad vzájemným hádkám a sporům.
Jinak příjemný oddech, přečteno cca za 3h (v kuse).
Od obou toho mám načteno dost a byla jsem spokojená s tím, co jsem četla - když to vezmeme samozřejmě jako oddechovou knížku. Tradičně přečteno za dva večery, ale je to pěkné odpoutání od reality. Menší plus je za mě za nemocniční prostředí, romány z něj mám velmi ráda.
Nebudu vytýkat věci, které mě iritovaly anebo ty, které nedávaly smysl - tohle nejsou knihy, u kterých by se člověk měl zamýšlet a bádat nad tím, zda tohle se dít může nebo ne.
(SPOILER) Vzhledem k objevení toho, že se jedná o sérii (první jsem si našla 2. díl) jsem se logicky vydala pátrat po prvním díle, abych to měla celé od začátku.
Nepřekvapilo mě, že se v průběhu všech 4 knih bude jednat o partii dívek, sic tady je rozdílem to, že ne všechny jsou od začátku dohromady jako kamarádky - že se seznamují postupně. Právě zde to bylo naopak - známí byli muži, ke kterým se postupně všechny ženy dostaly. Ale dost už k hodnocení knih hromadně.
Ústředním tématem je "zakázaný" klub. Nic nového pod Sluncem, je to však pěkný hříšný motiv a čtenáři přidává více erotična, než jen klasické postelové scény zpestřené jakýmsi dirty talkem.
Děj jako takový se četl dobře, mám ráda když to není jen plytké, ale jde se i do hlubin postav. Celkově jsem - vlastně všechny 4 - slupla jako malinu během asi 2 hodin po večerech, takže pěkná odreagovačka od reálného života, kdy se na chvíli zase ponoříte do hlubin bohatých sfér, kde to funguje všelijak.
Loutkové divadlo. Pod tímto názvem si každý z nás představí klasické vystoupení loutek pro děti, na které jsme chodili ve školních letech s celou třídou. A všichni víme, co je jeho podstatou - dřevěné či látkové postavičky vedené a mluvené herci. Až zpětně si uvědomuji, jak geniální název má tato kniha.
Samotného hlavního hrdinu Poea bych povahově zařadila do typických protagonistů severských detektivek - má za sebou těžký život, potýkal (či ještě stále) se s alkoholem a má svůj humor. I on je možná důvodem toho, proč jsem si tuto knihu dokázala zamilovat, samozřejmě pokud Vám tento typ detektivů nevadí a nepotřebujete detektiva v obleku, který je vždy perfekcionista a zároveň s originálním nástupem. I když vlastně, i tohle Poe splňoval.
Samotný děj knihy pak rozhodně stojí za to. Kniha Vás provází spletitou cestou, kdy v jednu chvíli máte pět podezřelých a o pár stránek dále jste na nule a tápete společně s hrdiny příběhu, kde se stala chyba. Občas jsem měla reálně pocit, že sedím s nimi a společně uvažujeme, kde vznikl problém, že nám najednou zmizel motiv a hlavní podezřelý.
Abych pravdu řekla, knihu jsem četla v průběhu několika měsíců, ale i tak stačila stránka či dvě a hned jsem věděla, kde v příběhu se nacházíme a co řešíme. Nechybělo tomu napětí, které se místy dalo i krájet, ale ani humor, který se v těchto žánrech hodí na občasné nejen zpestření, ale i uklidnění situace. Především když se potýkáte s detailními popisy "zmasakrovaných" těl, které rozhodně nejsou pro každého.
Rozuzlení zápletky však stálo za to a oněmělo mě na pár minut. A abych byla zcela upřímná - dokonce i dojalo. Ne, rozhodně jsem nečekala, že při vysvětlení motivu mi zrovna tento žánr knihy vtlačí slzy do očí, ale tady se to stalo.
Rozhodně to není oddechové čtení, ale kniha stojí za to. Má vše, co od detektivní knihy očekáváte a vtáhne vás tak, že je najednou jedna hodina ráno, protože jste si po každé kapitole řekli "fajn, ještě jednu kapitolu - teď je to až moc napínavé".
Prvotina od této autorky (i když to je až druhý díl), ale byla jsem spokojená.
Náboj to mělo, pár nečekaných situací taky, ale osobně bych uvítala, kdyby kromě pasáže, kde jsme se dozvěděli problém s Chancem byla i pasáž, co se stalo během těch dvou let s Aubrey. Ano, asi jsme měli prakticky stejně dlouhé nahlédnutí do života během toho období, ale na druhou stranu - Chance byl ve vězení, tam se toho asi udít moc nemělo, ale Aubrey vedla celkem zajímavý život a i kdyby to mělo znamenat o dvě tři kapitoly více, nestěžovala bych si.
Ale každopádně příjemná oddechovka na pár večerů či v práci, takže první díl i ty ostatní si ráda přečtu.
Opět jsem standartně u sérii thrillerů nezačala první knihou, ale už několikátou v pořadí a baví mě, že to nebývá až takový problém, ale to je vedlejší.
Musím říct, že se kniha četla jedním dechem a já až litovala, že jsem mezitím musela stíhat ještě spánek a školu, jinak bych se do ní zabořila a nepustila se, dokud by neskončila.
Četla se velmi dobře, jen mi utvrdila mou zálibu v thrillerech, i když to nejsou knihy, které si otevřete odpoledne a do večera je máte přečtené. Jako i u Nesba, i zde jsem občas musela znova pročítat některé dialogy, abych si připomenula, co se dělo a dávalo mi to smysl, i když to mohlo nakonec být způsobeno tím, že v době, kdy jsem to četla, jsem ještě studovala. Kniha mě chytla, udržela mě a díky ní se mi knihovna rozrostla o další sérii thrillerů, od jehož spisovatele už mám všechny a jen čekají na ten správný okamžik, kdy dočtu ostatní knihy a pustím se do ní.
(SPOILER) Ano, začít tím, že se to vždycky v jejich knihách opakuje je asi správné - ale zastala bych se autorky v tom, že zatím z erotických knih, co jsem měla možnost přečíst, je to prakticky stejné: chudá žena a bohatý vlivný muž se do sebe po různých úskalích zamilují.
Tady se mi však líbilo, že to nebylo jen o lásce a útrapách - že to bylo i o umění, které mám ráda, byť nejsem v něm žádný znalec. Mělo to nakonec i jinou zápletku, mělo to jiný děj a já byla spokojenější, než u ostatních knih. Upřímně jsem dle obálky a názvu knihy čekala bůhví co, takže mě mile překvapilo, když se jednalo skutečně o to, že šlo o zahradničení a ne rovnou o něco úchylného a nevhodného.
I proto se nebojím u této knihy dát o hvězdičku navíc.
(SPOILER) Všechny její knihy jsem přečetla prakticky jedním dechem (a zároveň za 2-3h), takže bych rozhodně uvítala, kdyby byly delší, ale to je jen malý výtka nad tím, jak skvěle při nich člověk dokáže vypnout, zapomene na čas a okolí a problémy, které jej tíží ve skutečném světě.
Na jejich knihách mám ráda, jak si k sobě postavy pomalu nacházejí cestu - nikdy to není "hop šup jsme spolu", ale vždycky jsou tam mnohé útrapy a rozpory vnitřních myšlenek hlavních protagonistů. Přátele kolem nich jen utvářejí to, jak by to asi mělo pokračovat a co je dobré a co ne. V tomto se mi líbí i propojení všech knih a vždycky jsem ráda si připomenula, kdo jsou ti ostatní (v případě, že už tu knihu jsem přečetla, protože jsem její knihy četla na přeskáčku - ale to u ní rozhodně není problém).
Odtažitost těchto dvou postav na začátku se mi líbila. Bylo to reálné, sic jsem pak začala pochybovat o tom, když se dostali do bodu, kdy jí začal pomáhat, i když to bylo jen kvůli kotníku. Tam už mi to přišlo mírně nadrealistické, ale nepřekáželo mi to, protože se tam stále zachovávala ta část, kdy to dělal jen proto, aby se ujistil, že zvládne svou práci a jen těžko si připouštěl, že měl ještě jiné - dejme tomu postranní - úmysly.
To, jak to nakonec dopadlo - že mu tajila něco jen proto, aby dokázala, že i jako svobodná matka dokáže pracovat na 110 procent - se mi líbilo. Bylo to zase částečně nahlédnutí do jiného soudku života, kontrastující s tím, kde ve skutečnosti pracovala.
Rozhodně oddechové čtení, avšak chybí mi v jejich knihách kus drsnosti týkající se mužů. Líbí se mi často úvahy hlavních mužských protagonistů, co by udělali se ženami, ale bohužel jsou to jen jejich představy a málokdy k tomu dojde. Tyhle myšlenky se mi však opakovaly u všech jejich knih, proto už jsem si na to zvykla a nakonec mi to ani nepřekáží. Jistá surovost, či spíše majetnickost mužských postav tam nakonec je, takže se s tímto dokážu spokojit.
Nakonec se mi ale celá zápletka, která začala a končila banánem líbila byla ve své podstatě vtipná a dokud se do té kapitoly nedostanete, můžete si myslet bůhví co, jak bude banán spojen s tím, že na konci knihy bude šťastný byť klikatý happyend.
Přesně toto se mi na autorce a jednoduchosti jejich obálkám líbí když se na ně díváte, máte v hlavě asi miliardu scénářů, jak se mohou dostat k tomu, že hlavním předmětem bude zrovna věc, podle které je pojmenovaná její kniha. Někdy Vás tak nakonec zápletka překvapí, jindy se jen pousmějete nad tím, že jste to odhadli správně. Ani jedna možnost mi však nepřekáží.
Trvalo mi necelý den, než jsem se prokousala čtyřmi jejími knihami Banán, Keřík, Balík a Tajemství.
I Balík jsem schopná zařadit do oddechových knih. Není to moc těžké na uvažování a vzhledem k tomu, jak jsem je četla (v různém pořadí), jsem se vždycky usmívala v momentě, kdy vzpomenuli někoho, o kom už byla řeč. Zápletka týkající se vyměněného balíku vedoucího až k odhalení převelkých tajemství, problematických vztahů a všeho toho je součástí prakticky každé její knihy, ale i proto je mám ráda.
Jako oddechové knihy a snad tím tak nikoho nepohorším rozhodně její čtení doporučuji, byť je to pro mě kniha na necelé 3 hodiny čtení. I to je čas, kdy člověk vydechne, nemyslí na absolutně nic a jen zanoří nos do knihy (byť jsem to četla na čtečce).
Doposud jediná kniha, která mě svým závěrem dokázala rozplakat.
Bylo šílené, číst toto rozpolcení osobnosti, kdy jste stále sebou ale zároveň pokaždé někdo jiný. Knížka i přesto měla skvělý spád, četla se výborně. Rozhodně kniha, kterou kdybych neposlala dále před nějakou dobou, přečetla bych si jí znova (kdybych však neměla v knihovně asi 40 knih na přečtení a v hledáčku dalších dvacet).
(SPOILER) Knihu jsem začala číst ještě tentýž večer, vzhledem k tomu, že kniha je dokončena Cliffhangerem. Nedalo mi to zkrátka a vzhledem k rozpolcenosti Liama jsem věděla, že to může skončit kteroukoliv z možností (sic vzhledem k žánru jsem rovnou počítala s jednou, ale i k té bývá těžší cesta).
Zápletky v knihách a využívání Jessicy je fajn. Líbí se mi, že jí Liam dával prostor, aby si zvykala na to, že žije s mafiánem a co všechno to obnáší. Že se jí v podstatě snažil zastrašit. Nakonec se však ukázal i důvod toho, proč je taková a celé mi to smysl dávalo.
Každopádně, musím se přiklonit k těm čtenářům, kteří tvrdí, že po prvním díle jsou s tím druhým zklamání taky jsem čekala více, vzhledem k akčnosti toho prvního dílu. Kdybych si měla vybrat, jestli znova přečíst první anebo druhý díl (byť jsem čtenářkou, která na 99 % nečte knihy znova), rozhodně bych si vybrala díl první.
(SPOILER) Od této autorky už jsem měla přečtených 5 knih ze série Božský, takže co se stylu týče, věděla jsem, do čeho jdu. S příběhem jsem se mile ráda nechala překvapit, avšak bohužel nemohla jsme jinak, než srovnávat.
Ano, kniha měla svůj náboj a to, co se od autorky dalo čekat. Asi jsem spíše v tomto žánru více orientovaná na badboye a vše kolem, kdy zpočátku čekáte, že bude náročné dobývání, monology postav ve své hlavě týkající se toho, zda je to správné a tak. Vskutku, i to tady bylo, ale dle mého skromného názoru už ne tak, jak v její sérii Božský, kterou jsem si zamilovala.
Hlavní zápletka sňatek v opilosti s přitažlivým Francouzem byla sice fajn, ale nebylo to nic, co bych si přečetla znova. Ansel i Mia byly fajn postavy, všechny mající vnitřní démony (ať už minulost či přítomnost především), avšak stále jsem z té hlavní zápletky byla nesvá a něco mi na ni nesedělo. Zápletka mi přišla chabější, než v její další sérii. Snažila jsem se vžít do role Mii, no přiznávám se, že v této knize mi to šlo hůře než v Božské sérii.
Sněhulák byl první kniha, se kterou jsem měla možnost se setkat.
Bylo to hodně napínavé čtení a vzpomínám si, jak jsem musela číst asi hodinu, abych vyhnala z hlavy představu sněhuláka stojícího před mým oknem, protože jsem se toho nedokázala zbavit. Upřímně jsem ale nelitovala toho, že jsem si tuhle knihu vybrala jako dárek k Vánocům ale ani toho, že to byla má první kniha. Od vícero lidí jsem slyšela, že tohle je právě dostalo k Nesbøvi a já musela souhlasit.
Celkově se Nesbø čte velmi poutavě a i když by pro někoho mohly být problematické ty části, kde se nebojí jít do detailů, co se popisu mrtvých těl či snad mučících nástrojů a jejich následků týče, pro mě to problém nakonec nebyl, sic jsem potřebovala chvíli času, než jsem si na tento styl zvykla (ale upřímně on byl mou první detektivkou a díky němu jsem se do detektivního žánru (a především pak severské detektivky a thrillery) zamilovala).
Ke knížce jsem se dostala na doporučení na webech z žebříčky knih a vzhledem k různorodým tématům v oblasti erotických knih mě nakonec zaujala tento jsem fanouškem bad boyů, hlavně z této sekce lidí a tak volba byla předem jasná. I když jsem už měla menší znalost v tomto žánru a tušila jsem, jak to celé dopadne dala jsem tomu šanci.
A nelitovala jsem bylo to strhující a já to přečetla během asi tří hodin. Děj byl napínavý, postava Liama pěkně popsaná a i vývoj této postavy se mi líbil. Nejsem typ čtenáře, který si přečte, jak se hned někdo změní prakticky lusknutím prstu. Mám ráda, když vidím vývoj postavy, souboje vnitřních pochodů.