TomasMar komentáře u knih
Nemohu se ubránit dojmu, že kdyby tuto knihu nenapsal právě Grebeníček, přečetlo by si jí bez předsudků mnohem více lidí. Pokud se ovšem člověk tématem církevních restitucí začne zajímat z více nezávislých zdrojů, historických, ale i ekonomických, musí dát Grebeníčkovi za pravdu v následujícím:
nej
- to, k čemu došlo skutečně není restitucí (která znamená návrat k nějakému dřívějšímu stavu), nýbrž nově utvořeným poměrem mezi církví a státem. Církev byla skutečně již od dob Habsbursko-lotrinské dynastie a Josefa II. ve vleku státu, a přestože josefínské reformy se v polovině 19. století snažili mnozí přehodnotit, monarchie se přesto snažila mít nad sporným majetkem co největší moc. Další tahanice o majetek nastaly za první republiky a převrat v roce 1948 vše pouze dokonal. Majetek nepatřil přímo církvi, co se týče zmiňované svatovítské katedrály je to ještě komplikovanější, ta nebyla majetkem ani státu, ani katolické církve, ale metropolitní církve sv. Víta, tedy zcela jiné právnické osoby
- k odklepnutí restitucí došlo zcela nemístně v době utahování šroubů nižším a středním příjmovým skupinám obyvatel v době ekonomické krize
- několikrát je poukazováno na rozpory církevních dogmat a pravidel se současnou sobou, na to že restituce odmítla značná část obyvatel převážně ateistické země. Na to, že Čechy se odlišovaly od zbytku Evropy už v 15. století a o století předběhly německou reformaci
- Grebeníček píše bez pachuti či ironie i o věřících lidech, či osobnostech spojených s náboženstvím jako je třeba Štampach nebo Halík, cituje jejich výroky, které podobu restitucí podrobily rovněž věčné kritice. Cituje jejich autentické výroky z tisku, podobný prostor věnuje i výrokům druhé části názorového spektra. Výroky Bendy seniora u juniora, Nečase a dalších občas hranicí s nehorázností.
Kniha navazuje na Opatrného válku severu proti jihu, kterou jsem četl těsně předtím, proto jsem měl pocit, že úvodních zhruba 40 stran absolvuji znovu něco, co jsem právě četl v předchozí knize. To ale nelze knize vyčítat, pro někoho kdo nečetl obojí je úvod o občanské válce vhodný pro širší souvislosti. V několika základních okruzích je zde představen komplexní život v USA 70. let 19. století, tedy doby, v níž se zrodil pozoruhodný rozmach země za oceánem, která pak během dalších třiceti let předstihla co do objemu průmyslové výroby, ale i do jisté míry co do kvality života svých obyvatel dosavadní velmoci jako Británii a sjednocené německé císařství. Píše se zde o lidech ve městě i na venkově, indiánech, životě kovbojů, rozmachu železnice, nebo o amerických průmyslových a finančních magnátech, jejichž jména jsou známá dodnes. Kniha v novém vydání z nakladatelství Karolinum je hezká i po typografické stránce, je vázaná v modrém plátně, uvnitř se spoustou černobílých reprodukcí z tehdejších tiskovin a barevnou přílohou.
Občanská válka v Americe, jak sám autor uvádí, je zde pojata spíše než vojensko-historicky v komplexnějším pohledu včetně příčin a následků a mezinárodní situace. Osobně mě na knize zaujal vcelku zevrubný popis toho, jak konflikt Unie a Konfederace vnímala tehdejší velmoc číslo jedna: Velká Británie, potažmo její političtí představitelé, nebo britské průmyslové kruhy. Jako základní přehled lze knihu doporučit, oceňuji že v novém vydání pan profesor Opatrný čtenáři na několika místech dále doporučuje i jinou starší ale i aktuální literaturu k tématu občanské války, která je, zejména v USA, skutečně mamutího rozsahu.