toni-az komentáře u knih
Tento díl, stejně jako druhý, mi přijde o krapet slabší. Bavil mě začátek s tréninkem nových kohort, pak už se to příliš zpolitikařilo. Sice se tam Scarrow snažil propašovat detektivní zápletku, což je vítaná novinka, nicméně bylo skoro od jejích začátku jasné, kdo je padouch. Trochu mi nesedí, že Catovi, který je takový génius, by to nedošlo. Taky si dám chvíli pauzu a pak se k sérii zase vrátím. Liché díly byly zatím dobré, tak uvidíme u 5.
Pořád poutavě napsaná detektivka, ačkoli trochu předvídatelnější než předchozí díly. Příběh, jak bylo řečeno, trochu slabší, atmosféra trochu méně atmosférická, ale pořád stálo za to sérii dočíst. Nicméně dobře, že už nepokračuje, kvalita šla díl od dílu, naštěstí jen jemně, dolů.
Zdá se, že liché díly jsou lepší, sudé horší. Toto dobrodužství speciálního komanda Cato-Macro mě bavilo, přeci jen zase něco nového. Oceňuji fantazii autora, s níž dovede najít vždy nějaké nové téma v jinak jednotvárném tažení po Británii.
Akorát ta nesmrtelnost hlavních postav je až nadlidská a těžko uvěřitelná.
K..a dobrej matroš. Tušil jsem, že Ozzy je z..ej blázen, feťák a ochlasta, ale do p..e tohle mě z..ě dostalo. Jestli vám nevadí sprosťárny, popisy fetování a chlastání a zajímá vás pozadí rockového průmyslu, tak rozhodně čtěte. A nejlíp audio, tohle byla z..ě nejlíp přečtená a nejvtipnější audiokniha co jsem kdy poslouchal. Lidi si museli myslet, že jsem z..j cvok když jsem se na procházce začal tlemit jak debil.
Neměl jsem na knihu v podstatě žádná očekávání, z popisu jsem měl pocit, že to bude nějaké parodické veselé čtení. Jako párkrát jsem se zasmál, to ne že ne. Ale na druhou stranu je to spíše propracované psychologické drama a v druhé polovině jsem chvílemi měl depku jako z knížky nikdy dřív.
Musím přiznat, že jsem byl celkem překvapen, zejména tím, že jsem vůbec netušil, co přijde dál. Pro mě jedna z nejoriginálnějších knížek posledních let.
Z mého pohledu o poznání lepší než druhý díl, ačkoli na něj přímo navazuje. Stále místy dost naivně napsané a dost rozčilující je, jak děcka napadaly fakt kraviny, které úplně bezdůvodně a kontraproduktivně udělaly, ale na druhou stranu to mělo celkem spád a docela fajn ukončení. V podstatě bych byl spokojen, kdyby tímto celá série skončila. No možná pro mě i ano, nejsem si jist, jestli šáhnu po dalším dílu.
Navnaděn Vzpomínkou na Zemi jsem se na toto dílo celkem těšil, ale pro mě bylo velikým zklamáním. Nikde žádná postava, se kterou by se člověk ztotožnil, spíše je to učebnice dějin, které ovšem (naštěstí) neproběhly. Napsáno poměrně naivně, až na popisy fyzikálních příčin problémů. A navíc jak chování dospělých, tak chování dětí většinou postrádá smysl.
Na závěr jedna věc, která autorovi zřejmě unikla. Hra není skutečnost, hra je jen jako. Takže na celé antarktické hry a podobné záležitosti by se jim děti samozřejmě vyprdly. A ta poslední "hra" taky nedává smysl.
Poslední díl mi přišel tak nějak povrchní a naivní, přestože rozuzlení bylo naopak dost překombinované. Nicméně styl psaní tohoto skotského autora mi natolik sedí, že jsem se stejně nemohl od audioknihy odtrhnout. Ostatně zpracování celé série jako audioknihy bylo dokonalé, jedny z nejlepších audioknih, které jsem potkal.
Byly tam celkem dobré nápady, ale na druhou stranu dost často se tam postavy chovají naprosto nelogicky. Navíc souhlasím s tím, že motivace je hodně uměle našroubovaná. Ale dobrodružné to bylo a jako oddechovka ok.
Musím přiznat, že jsem ke knize přistupoval s jistou skepsí, protože v poslední době skoro žádná nová fantasy nestála za moc. Čekal jsem tuctový příběh s tuctovou formou. No, příběh není zase tak extra nápaditý, ale pár zajímavých věcí se tam najde. Forma trochu neobvykla, ale ne unikátní. Nicméně vyprávěno takovým stylem, že se člověk nemůže odtrhnout.
Kdyby se kniha jen malinko upravila, tak to mohl být i dobrý historický román. Ale nějaké trochu fantasy prvky se tam najdou, zejména na konci. A nic jiného knize taky nechybí, najdete tam napětí, přátelství, věrnost, lásku, intriky, zvraty, dobrodružství a boj, spoustu boje v různých podobách. Ale stejně se mi nejvíc líbila učednická léta.
Oproti prvnímu dílu mnohem víc fantasy prvků, z toho už by historický román udělat nešel.
Trochu pomalejší rozjezd, první bitva až tak ve dvou třetinách knihy, ale i ta první část byla celkem dobrá, ve druhé jak se začalo bojovat, tak to šlo od jedné bitvy ke druhé. Každopádně za mě celkově o něco horší než první díl, i když konec zase lepší.
Forma vyprávění po postavách mi sedla, vždycky jsem se těšil na Revu a na Frentise, kupodivu Vélin v tomto díle byl poměrně nejméně zajímavá pasáž. Jen ve vedlejších postavách jsem se po čase trochu ztrácel, bylo jich celkem dost a některé se i podobně jmenovaly, takže jsem musel občas chvíli přemýšlet, co že to je vlastně za člověka.
Na této knize je špatně snad úplně všechno, možná s jedinou výjimkou, a to je temná atmosféra.
Jinak dialogy jak desetileté děti, které se naučily několik sprostých slov, stále dokola omílaná klišé, stejné fráze, které jsou opravdu po několika opakováních pořádnej opruz. Děj v podstatě žádný, gradace vůbec, konec do ztracena. Motivace postav nejasná až nesmyslná. Žádné sympatické postavy (Dominik ze všech nejmíň), snad kromě Léto, ale ta se odepsala předem. Zápletka překombinovaná. Námět tuctový, originalita nula. Akce sporadická, takže to není ani pro ty, kdo rádi styl Kulhánka a spol. Detektivní linka? Tak zpočátku se to tak tváří, ale s detektivkou to nemá nic společné.
Někdo psal, že nejde poznat, že to psala žena. Jde, a to hodně. Hlavní hrdina se chová jako kdyby měl celou dobu krámy. Furt nasranej jednou na jednu stranu, podruhé na druhou, občas na všechny. Neví co chce. Neví co nechce. Promiňte Krystýno, ale tahle se chlapi nechovají. To je typicky ženský způsob chování, ovládaný emocemi.
Popravdě netuším, kdo je cílová skupina a komu by se vlastně tato kniha měla líbit. Ovšem podle ostatních hodnocení se někomu líbí, což nechápu. Asi se jedná o lidi, kteří mají rádi vulgarismy a děj, který nedává smysl.
(SPOILER) Ona by to mohla být celkem dobrá knížka, kdyby aspoň trochu dávala smysl. Bohužel, smysl z ní nedává nic. Pár [SPOILER] příkladů:
- když pro anděly nejsou fantomové problém, -tak proč se jednou za 10 let neproříznout domů a nežít tam spolu?
- když může být otevřené jedno okno, druhé by konec konců zase takový problém nebyl
- proč se měli Lyra a Will sejít se svými daemony, aby vyhráli válku? vždyť ta byla vyhraná dávno před tím a po setkání se nic důležitého nestalo
- jak věděla doktorka, že má zůstat zrovna v tomhle světě a že za ní přijdou?
- k čemu vlastně byla celá role hada? za mě jen aby mohl mít ten strašně nepřirozeně našroubovanej zbytečnej smutnej konec
- k čemu byl v knize otec Goméz? než se na něco zmohl, bylo po něm
- proč Asriel vůbec chtěl zabít nejvyššího? jak ho to vůbec napadlo? jak věděl, že je to možné? jak se o tom dozvěděli andělé a všichni jeho následovníci?
- zabití Nejvyššího bylo úplně to nejjednodušší ze všeho, proč se to tolik stránek řešilo?
- Metatron byl taky strašná lama, když ho zvládli takhle jednoduše zpacifikovat.
Za mě díl od dílu horší a horší. I když v prvním to bylo asi hlavně o tom, že to bylo opravdu originální a zajímavě podaný svět. Co se týče příběhu a smysluplnosti celá série pokulhává.
(SPOILER) Myšlenka vesmíru pod kormidlem muslimů je opravdu originální a pro mě zajímavá. Klasicky kotletovské popisy, humor a akce toto téma jaksepatří využily, takže spokojenost.
Sympatický hlavní hrdina i jeho outlaw přátelé, napínavý poutavě napsaný děj a přiměřeně akce, zoufalství a romantiky jsou z mého pohledu hlavní devizy této knihy. A pokud posloucháte jako audiobook, skvělý přednes Martina Zahálky.
Na druhou stranu pár věcí mi tam úplně nesedlo. Vlastně to nejzajímavější bylo i nejpodvnější. Protože opravdu nevěřím, že by se všichni ostatní nechali převálcovat od muslimů. Možná západ, ale taková Čína? Blbost... A že by se Češi přidali k Rusům? To mi taky moc nesedí. Přišlo mi, že kolem půlky druhé části trochu spadl řemen, ale pak zase s honbou na Alláhův hněv všechno začalo fungovat.
Mimochodem, to fakt nikoho nenapadlo ho ukrást?
Každopádně za mě dobré počtení a těším se na další pecku od Františka.
Na to, že se jedná teprve o druhý díl mi připadá, že už trochu vaří z vody. Kromě zvýšené bojové aktivity se zvyšuje i konspiračně intrikánská linka, ale vše ostatní postupně mizí. Snad kromě "romantické" linky, která ovšem začíná spíš vadit. Ale stále napsáno čtivě a napínavě, takže jak oddechová četba lze použít. Uvidíme co ostatní díly. V tuto chvíli mi připadá, že budou čím dál řidší, přeci jen jich zbývá minimálně ještě 16. A to je hodně, tak doufejme, že se z nich nestanou pouze popisy jednotlivých bitev.
Akce, napětí místy až k prasknutí a zvědavost co se bude dít dál. Trochu mi vadilo přílišné nimrání v psychice hlavních postav, jak všechno řeší až zbytečně. Taky mi trochu vadil jazyk, tykání nadřízeným bylo opravdu divné, extra moderní výrazy typu okej mi tam taky nesedí. Ale rozhodně už nahrávám do mobilu další díl audioknihy.
Co se týče děje, trochu mi bylo líto těch britských chudáků, kterým do vlasti napochoduje invazní armáda a při pokusu o obranu své země si asi dovedete představit, jak to dopadlo.
Jako audiokniha parádně namluveno, dokonale mi sedlo k obsahu knihy. Sem tam nějaké přeřeky, které bych omlátil o hlavu spíše režisérovi než herci.
Obsahově zajímavé, ale ta forma byla extrémně nudná. Naštěstí jsem poslouchal jako audiobook načtený Martinem Zahálkou, tak jsem si to holt v autě pustil a nějak doposlouchal. Ovšem být to knížka, měl bych fakt problém se ke čtení vrátit.
Na začátku autor prohlásil, že Rota E byla nejlepší vojenská jednotka na světě. Bohužel když se člověk začetl, zjistil, že to až tak pravda nebyla. Věřím tomu, že v té době bylo v různých armádách (a zejména německé) spousta lepších jednotek. Tihle byli nejlepší leda tak v chlastání, kradení a rvačkách. Ale tam by to asi vyhráli zase Sověti.
Každopádně pár hvězdiček si zaslouží zejména proto, že člověk trochu pochopil, jak to funguje v armádě a obzvlášť ve válce. A každopádně velké díky těm vojákům, kteří šli dobrovolně riskovat a mnohdy položit život za obyvatele nejen cizí země, ale úplně jiného kontinentu.
Sympatické hlavní postavy, zajímavá zápletka, dobře napsaný děj, ani chvíli jsem se nenudil. Dal bych i plný počet, ale ta chodící mrtvola na konci už byla na můj vkus už moc divoká.
Každopádně cílem bylo porovnání současné situace a toho, jak si takovou věc představoval nějaký spisovatel. Ptačí chřipka naštěstí proběhla bez větších potíží, Covid už bohužel ne. Nicméně myslím, že se celkem dobře povedlo odhadnout jak státní opatření, tak nechuť lidí je dodržovat. Ale černou tančírnu si fakt představit nedovedu, resp. to, že by lidi až tak riskovali, že by šli takhle mezi stovky potenciálně nakažených.
Brzy čekám situace s armádou, střílející po autech po 21. hodině. Naopak domobrana mi přijde nepravděpodobná, kontakty s okolím prostě odříznout nejde.
Jak mě Steinbeck nadchnul Plechárnou a Myšima, tak musím přiznat, že Tortilla mě dost zklamala. Děj se plácá od ničeho k ničemu po vzoru hrdinů knihy. Pořád stejná situace se opakuje pořád dokola, je úplně jasné, jak co dopadne. Navíc hrozné načtení z 60. let se stěží dá poslouchat. Intonace naprosto neodpovídá situaci, celý projev je tak nějak střídavě plačtivý a ukřičený. Nechápu, že je z něj někdo nadšen.
Proti Zlatému kompasu poměrně zklamání. Pro mě se celá série z velmi specifické knížky s vekou fantazií (daemoni, divoženky, lední medvědi, steam punk atmosféra) stala tuctovou dětskou fantasy. Nicméně jako oddechová literatura postačující.