Triinka Triinka komentáře u knih

☰ menu

Doktor Spánek Doktor Spánek Stephen King

Tak mě upřímně nevadí, že King píše pořád stejně :) Právě naopak - to jak píše je jedním z hlavních důvodů, proč byl, je a doufám že ještě dlouho bude, mým TOP spisovatelem. Setkání s Dannym (který byl mým milovaným dítětem :-) ) bylo více než příjemné, a někde od 140 stránky se něco ve mě zlomilo a knihu jsem musela dočíst bez jediného přerušení. Je výborná, opravdu.

26.05.2014 5 z 5


Poslední přání Poslední přání Andrzej Sapkowski

já nevím, přečetla jsem si tuto knihu na základě toho, jak moc je Zaklínač oblíbený, Mě to teda hrozně zklamalo, nudila jsem se, nezaujalo mě na tom snad vůbec ale vůbec nic.

24.05.2014 1 z 5


Aréna smrti Aréna smrti Suzanne Collins

Ten námět se mi líbí. Ale stejně jako u filmu mám pocit, že tam něco chybí. Prostě je to dobré, čtivé, zajímavé a ... to je vše. Prostě tomu chybí šťáva, nebo nevím jak jinak to říct. Líbí se mi to, ale...

22.05.2014 3 z 5


Padesát odstínů temnoty Padesát odstínů temnoty E. L. James (p)

Jako oddechovka, proč ne :-) nechápu sice, kvůli čemu je to bestseller, ale úplně k podpalu to taky není. Jak říkám, na odreagování to posloužilo dobře

21.05.2014 2 z 5


Hra o trůny Hra o trůny George R. R. Martin

Skvělé, skvělé, skvělé :-) Na seriál se dívat nikdy nehodlám, knihy jsou tak výborně napsané, že nemám nejmenší potřebu kazit si dojem :-) Miluji tuto sérii, miluji Jona Sněha, miluji Zimohrad, miluji Daenerys. A Tebe, Cersei, ať vezmou Jiní.

16.05.2014 5 z 5


Terror Terror Dan Simmons

Je těžké číst knihu, když od prvního řádku víte, že žádná z postav nepřežije. A od prvního řádku postavy milujete, nenávidíte, proklínáte, modlíte se za ně.
Strávila jsem s arktickou výpravou sira Johna Franklina tisíc stran, a bylo mi to zoufale málo. Žila jsem v podpalubí Erebu i Terroru, spala v hamacích, děsila se kurdějí, trpěla omrzlinami a doufala v záchranu, která neměla nikdy přijít. A když jsme opouštěli loď, mé srdce krvácelo a volalo - Vydržme! Příští jaro led určitě povolí.- Jenže led nepovolil. Nikdy neměl v úmyslu nechat nás odejít, patřili jsme mu tak, jako hvězdy patří obloze.
Stokrát jsem umírala a zemřela s každým členem posádky. Dvakrát tak těžce za smrt kapitána Fitzjamese, poručíka Irvinga a milovaného a statečného doktora Goodsira.

Život je krátký, ubohý, krutý a ošklivý, jak řekl kapitán Crozier. A měl pravdu. Já v Arktidě nechala kus svého srdce i duše, a po přečtení tohoto dechberoucího díla už nejspíš nikdy nebudu stejná, jako dřív....

16.05.2014 5 z 5