ujira komentáře u knih
Silný a emotivní příběh o mateřské lásce, o lásce k lidem prokazované jednoduše navzdory době, hrůzám, šílenostem a prostředí. Nic podobného jsem zatím nečetla, navíc věnovaného holokaustu a romům.
Tak trochu nový Páral, Dietl? No nevím, je to čtivé, ale bude to někoho ještě zajímat za deset let? Pravda postavy řeší základní vztahy, takové obyčejné lidské životy, navíc je autor umí okořenit humorem, ale je to jen o tom ,,kdo s kým, kdy, kde a proč...,,. že by literární bulvár? Že by to byl záměr?
Kniha, ze které mrazí, vyvolává vztek a slzy beznaděje. Zároveň krásná studie poválečného života malé vesnice na Vysočině, ve které spravedlnost vzali do rukou po svém a návrat přeživších židů se jim zcela nehodil a rušil a to i po letech, v další generaci -
žít s takovým dědictvím je obludné. Ovšem žít s vědomím, že přežití koncentráku bylo nežádoucí, návrat domů také, a že ten, kdo nemá stejné zkušenosti, nedokáže vás pochopit- také obludnost.
Dánovy detektivky jsou nejen napínavé, ale i vtipné a lidsky napsané. Nejsou to vykonstruované, brutální prózy, které mají pouze děsit a napínat, jsou to příběhy, které se mohly opravdu stát. Ačkoli této knize bych vytkla trochu méně propracovaný závěr. Ale každý den nejsou vánoce.
Až přespřílíš vrstevnatý příběh , co do počtu postav a jejich životních příběhů i zápletek kriminálnich, čtenář se trochu v něm potácí, nevěda která postava ho provede až do závěru a rozuzlení. V tomto případě je ,,méně více,,. A vyšetřovatel se tu jen tak trochu mihne.
F.Pavlíček to s jazykem umí, jeho próza je laskavá, humorná a bodrá. Mám ráda ten kraj valašský a jeho lid, stejně jako autor.
Trochu absurdní, trochu provokativní, hodně pesimistické, nicméně možné.
Českou,, Agátu CH.,, jsem začala objevovat od této knihy a předpokládám, že ostatní knihy budou vyšetřovatele Bergmana více pouštět k práci a budou z Čech. Nicméně za mne dobrá detektivka, srovnatelná se zahraničními.
Upřímné, současné, místy vtipné čtení o vážných věcech, o vztazích.
Pan Vondruška si udržuje jistou úroveň coby autor historické krimi, jeho knihy jsou čtivé, a opravdu jen odpočinkové.
Konečně objektivní pohled na krvavé dějiny minulého století, zejména na aktivity dvou světových mocností ve třicátých a čtyřicátých letech, které své děsivé činy schovávaly za hesla národnostní, socialistický, státotvorný, ap. Poučíme se už konečně ? Nejpřínosnější pro mne byly kapitoly o ukrajinském hladomoru a vůbec o dopadech války na Pobaltské státy, Polsko a Ukrajinu a jejích (zejména židovské) obyvatelstvo.
Svižné, hutné, mladé a přesto vážné dílko. Útlé, ale zachycující velký úsek života, od sladkého dětství, přes nasládlé dospívání až po hořkosladkou dospělost dědičky cukrovaru.
Navíc s pikantním a nečekaným závěrem.
Balla píše jak v rauši, chtěla jsem poznat nějakého nadějného slovenského autora, jenže jsem sáhla asi po nesprávném.
Fantasy žánr čtu výjimečně a tato kniha, i když určena dětem, mne zaujala. Další autorka oplývající bohatou fantazií.
Jedno pravidlo pro člověka. pro mne, pro 21.století - oddejte se meditaci, poznejte se.
Waltari patří k předním autorům historických románů, jeho romány vtáhnou čtenáře do děje a doby a hrdinové nejsou povrchní a jednoduší. Dokonce u čtenáře mohou způsobit, že se o téma začne hlouběji zajímat nebo o něm přemýšlet. Četba po velikonocích ,v covidové době umocnila prožitek svobody a naděje.
Pokud styl psaní měl podtrhnout nudnou a stereotypní atmosféru života mladé rodiny, pak se to asi autorce povedlo. Jinak jen plytký návod na destruktivní přežívání.