Vajgl
komentáře u knih
Pán much
William Golding
No nevím, zdálo se mi, že se Pan Golding soustředil na myšlenku tak intenzivně, až zapomněl na všechno ostatní. Ne že by to bylo vyloženě špatné, ale neohromí to tak, jak jsem od knihy, která je součástí povinné četby, čekal.
Kniha možná byla revoluční v době vydání, kdy se veřejně mělo za to, že civilizace je v bílém západním (britském) člověku pevně zakořeněna od narození, ale 60 let od vydání už toto téma podle mého názoru ztrácí dech a nestačí na to, aby samo o sobě utáhlo děj.
Krátké životy
Neil Gaiman
Jsou knihy, po jejichž přečtení máte pocit, že jste četli něco opravdu důležitého. Gaiman vám tohle dokáže provést prostřednictvím komixu. Jako u všech ostatních dílů této série jsem si nebyl úplně jistý, co jsem vlastně četl (viděl) a jako u všech ostatních dílů jsem to bral jako podstatnou součást zkušenosti z četby. Krátké životy nejsou lehkou četbou a stejně jako se Sen s Deliriem vydává na strastiplnou cestu za nalezením svého ztraceného bratra a nevyhnutelně podléhá změně, tak i čtenář nemůže z tohoto emocionálního kolotoče vyjít nezměněn. A takové příběhy potřebujeme.
