Vakalik komentáře u knih
Řekla bych, že je to nádherná kniha, ale nerada bych, aby to působilo masochisticky. Vyprávění je chvílemi až neuvěřitelné a paní věra je nezkutečně silná osoba. Mrzí mě jen jedna věc: že se mi nepodařilo dostat ani na jednu její živou přednášku.
Vůbec nechápu, proč bylo nutné každou bajku pitvat drobnohledem Albuse Brumbála. Za to hned dvě hvězdičky dolů. Další dolů za to, že mi bajky nepřišly vůbec propracované. Přišlo mi to psané stylem: mám prvotní nápad a tak na to napíšu cokoliv, co mě napadne. A ke konci musím ještě jednu hvězdičku ubrat a to z toho důvodu, že mě celkově dílo nudilo.
Když mi kamarádka začala doporučovat tuto autorku, bala jsem se, že je to nějaká novodobá telenovela. A ono možná malinko je, ale velice dobře podána. Dej mě bavil a vzhledem k různému charakteru hlavních postav si v kníže asi každá žena najde to svoje. Líbilo se mi to. Ke konci už jsem se nemohla od knihy odtrhnout.
Nejprve jsem tuto knihu začala číst z aplikace na telefonu, jelikož jsem ji neměla v papírové podobě. Velice rychle jsem pochopila, že to je chyba a papírovou si obstarala. Zvláštní bylo celé dělení knihy. Až do nějaké třetiny jsem se v tom ztrácela. Kniha se mi vesměs líbila a jsem ráda, že děj nezůstal otevřený. Alespoň z většiny ne. Hodnotím pozitivně.
Moje první kniha od Viewegha. Nevím, jsem z toho trochu rozpačitá. Působilo to na mě příliš uměle a jakoby autor až moc tlačil na pilu. Ještě mu dám šanci s jiným dílem, ale trochu mě odrazuje fakt, že když jsi zde na databázi otevřu žebříček nejhůře hodnocení knih, tak tam Viewegh figuruje hned s několika díly.
Jsem fanouškem tenisu a Mariu Šarapovovou sleduji. Nechci, aby se můj komentář nesl ve znamení kauzy zvané meldonium, ale i na tuhle část zpovědi jsem se těšila. Maria je obrovský dříč. To je o ní známé. Ale v knize to svým osobním přístupem a citlivou zpovědi vyzní ještě více. Hračka bez emocí s výrazem hráče pokeru se zpovídá ze svých starostí, dřiny a pocitů. Je neskutečné, co všechno musela absolvovat. Její otec je hrdina , Který si šel za svým snem. 99 jiným otcům by to nevyšlo a je pravda že je doprovázela obrovská dávka štěstí. Proto byl tím jedním ze 100, kteří opustí svou zemi bez peněz a vydá se do naprosté nejistoty do cizího státu a vyhraje tím své dceři žolíka. Kniha mě moc bavila a přečetla jsem jí za dva dny.
Když mi přítel, který četl za život asi 5 knih řekl, že to je bezvadná kniha, kterou si musím přečíst, tak jsem neváhala. Bohužel, buď toho mám až moc načteno a nebo jsem literární barbar. Kniha je pro mne velkým zklamáním. Chápu, že ve své době se mohla dostat na vrchol knižního žebříčku, Jelikož prakticky Orwell odhadl budoucnost. Ale jinak to pro mě byla nezáživná a nudná kniha, která mě nebavila a dočtení jsem se musela nutit.
Těchto thrilleru a malinko detektivek se v poslední době vyrojilo hodně. Právě proto je těžké najít dílo, které opravdu stojí za přečtení. Spousta z toho jsou braky a Rychlokvašky. Za zavřenými dveřmi mě mile překvapilo. Do děje jsem se rychle vžila a soucítila z hlavní postavou. Ano, dílo je trochu neuvěřitelné, protože v reaálu by některé věci jen těžko prošly, ale o to je to napínavější. Spíš je mi divné, že si nikdo z ostatních postav nevšiml konce a neřešil to. Ale je to jen kniha :-)
Čteno podruhé po 15 letech. Jak už jsem psala u Tajemné komnaty, dnes to vnímám jako takovou pohádku. I tak se mi moc dílo líbilo a těším se na další pokračování. Jestli existuje kniha, potažmo série, která má přivést děti ke čtení, tak je to Harry Potter.
Ke knize mě přivedl jeden kolega, který si čtení velice chválil. Pana Czendlika jsem neznala. Ale jsem mile překvapena, jak otevřené má názory a nebojí se je vyslovit nahlas. Nedivím se, že je miláčkem nejen našeho národa, jelikož dělá církev lidštější.
Knihu jsem poprvé četla někdy v 10 letech. Nyní jsem se k ní po 15 letech chtěla vrátit a přečíst si celou sérii znovu. Jako dítě jsem z toho byla odvařená, teď je to pro mě taková pohádka. Těším se na další díly, kdy bude ději trochu gradovat. Stejně ale Rowling vytvořila neskutečné dílo…
Z této knihy mě pořádně mrazilo. Poslední třetinu už jsem četla na jeden zátah. Karika se inspiroval Kingem, je to velice podobné knize TO. A za mě je teda strach mnohem lepší. King natahoval příběh na více než 1000 stran, ale bát jsem se stihla jen tak u první čtvrtiny. Konec TO mi přišel úplně trapný a ke knize vůbec neseděl. Za to u Strachu jsem se pořádně bála a to i přesto, že znám Kariku už z Trhliny. Jediné, co mě vrátilo do reality byl fakt, že hlavní hrdina používá iPhone a je známe, že ten se občas vypíná už při nižších teplotách kolem nuly. Ale hlavní hrdina ho zvládne používat i s navigací při teplotě - 30°C a méně… Mě kniha nadchla. Čí 100. znovu nebudu, protože už znám pointu a nic bych z toho neměla. Ale všem, kteří se chtějí bát jí doporučuji.
Moc hezké čtení. Od začátku jsem se zacetla a přečetla za dva dny. Jen ten závěr, přišlo mi to takové neukončené...
Hobit mě překvapil. Čekala jsem nějaký Bláznivý a zmatený příběh, ale né krásné a pohádkové vyprávění. První dvě třetiny knihy jsem přečetla jedním dechem. Jazyk je to krásný a lahodí oku. Poslední část knihy, kde se bojovalo mě už tolik nebavila, ale stejně bych neváhala si Hobita přečíst jednou znovu.
To se prostě nedalo dočíst. Když jsem byla ve druhé třetině knihy a začala kapitolu o dvou ženách, jejichž jména už jsem v knize četla, ale nemohla si uvědomit, kam spadají, zaklapla jsem knihu definitivně a dala na hromádku "vrátit do knihovny". Příliš mnoho postav, zmatení, zápletek a časových linií. Ke knize už se vracet nebudu.
Pokud bych nechala první tři kapitoly a pak posledních 30 stran knihy,dalo by se to považovat za ucházející knihu. Takhle nechápu,co mělo být to všechno mezi tím.
Myslím,že děj by se dal zkrátit na polovinu stránek. Autorka příliš obsáhle líčí nedulezite věci,popisuje detaily,které nejsou podstatné. Zbytečně roztahaný děj,ale do třictvrte knihy jsem díky prisuzovani důležitosti nedulezitemu nevěděla,kdo je vrah.
Naprostý literární brak. Jediné, co lze pochválit je reklama na tuto knihu.
Pěkná, čtivá kniha, hezký jazyk a poutavé vyprávění. Dávám ale jen 4 hvězdičky z 5ti, jelikož moji pozornost na 100% nepřitáhla a nenutila mě nepřestávat číst.
První polovina knihy byla zběsilá a nesmyslná. Druhá půlka už skýtala pár pochopitelných odstavců. Nejvíce se mi líbila poslední strana knihy.