vejky
komentáře u knih
Sonety
William Shakespeare
Jedna z knížek, co mám vždy po ruce. Nemůžu říct, který ze sonetů mám nejraději (i když nedám dopustit na 18 a 147), záleží na náladě, ale není ani jeden, co by se mi nelíbil nebo bych se v něm někdy neviděla... Překlad Hilského je podle mě nejpovedenější.
Rozprava o metodě
René Descartes
Descartův způsob uvažování je mi blízký, kniha čtivá...
"Zdravý smysl nebo-li rozum máme od přirozenosti každý dán ve stejné míře. Rozmanitost našich názorů tedy pochází čistě z toho, že se každý ubíráme jinými cestami myšlení."
"O každé věci existuje jen jedna pravda a kdokoliv ji nalezne, ví o ní tolik, kolik o ní lze vědět..."
"Abych znal, jaké jsou po pravdě jejich názory, pokládal jsem za nutné všímat si spíše toho, co činí, než toho, co mluví.."
Symposion
Platón
Líbil se mi jak námět, tak i jednotlivé chvalozpěvy na Eróta, především Aristofanův mýtus o androgýnech a Sokratova ,,cesta ke krásnu" (jež začíná pohledem na krásné tělo, pokračuje pochopením pozorovatele, že krása je v něm a nejen v jednom krásném tělu... potom člověk začíná chápat hodnotu krásy duše a následně dochází k intuitivnímu poznání krásy samy o sobě, která je věčná a neměnná).
Pýcha a předsudek
Jane Austen
Knihu jsem objevila v knihovně asi v 15 letech a tehdy mě naprosto dostala. Přečetla jsem ji jedním dechem a následovala též všechna ostatní díla Austenové. Nadchl mě způsob vyjadřování, mistrné vylíčení charakterů postav a především doba, v níž se příběh odehrává. Anglie a ,,austenovská doba"- tady bych chtěla žit. Postava pana Darcyho mě samozřejmě dostala nejvíc, ale stejně tak i Elizabeth a především pan Bennet.
Svítání
Šárka Adámková
Příběh, který jsem přečetla jedním dechem a jehož námět je mi velmi blízký. Žena, co odchází od manžela a přemýšlí o tom, jaký život s ním si vysnila a jaký ve skutečnosti byl...
"Nejlepší pomstou pro milenku Vašeho manžela je klidně ji s ním nechat žit."
Láska je jen slovo
Johannes Mario Simmel
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek. Přestože tento styl psaní nevyhledávám, kniha mě od začátku zaujala, hlavně doba, do které je děj zasazen.
''Jsi vším, co na světě mám, a vším, v co věřím, a vším, co miluji, a vším, proč bych chtěl být slušný, kdybych mohl. Vím, že my dva bychom spolu mohli být hrozně šťastní...."
Zachránce bloudícího
Abú Hámid al-Ghazzálí
Knížka se mi pěkně četla a přišla mi podobná jako Descartova Rozprava o metodě.
"Jistota vědění znamená, že poznané se odkryje tak, že nezůstane žádná pochyba, ani možnost iluze nebo omylu, ba ani srdce ji nepřipustí..."
