VencaKl komentáře u knih
Popis pokracovani pribehu z pohledu divky Sasi a starce Homera, kteri vytvori dvojice se zabijakem Hunterem a mladikem Leonidem. Artom uz sesel z cesty osudu a jeho role radisty u hlucheho telefonu pekne podtrhuje 2033. Jednoduchy dej i zapletka, ktera by ve vrave Metra zanikla, kdyby ji autor nezvecnil. Skoncilo to drive nez zacalo. Zato se mi libily postavy a jejich role/nerole v Homerove nefungujicim eposu. Osobnosti kazdeho z nich byly verohodne vykresleny. Kazdy mel svuj cil, plan a predstavy, ale osud si s nimi zahral svoje divadlo. Snad jste si nemysleli, ze Ghlukovski prida trochu mainstreamu? Ja ano a o to vice se mi libil konec. :-)
Na zacatku jsem byl nadseny. Zanrovka jak vysita. Vypraveni pribehu z pohledu jedne osoby dumyslne propletaji legendy a pribehy jinych. Poslouchal jsem audio a vytiskl jsem si k tomu mapku. Ale pak se to jaksi zvrtlo a zacalo se opakovat popisovani sloupu stanic a schema, velkeho nebezpeci a supernahodne zachrany. Prehled sto let starych -ismů a tema nuklearni katastrofy mi daval pocit, ze knizku nekdo napsal pred sedesaty lety v dobe studene valky. Prijemna zmena s ruskym prostredim a myslenkama. Vystupem na povrch se vratilo napeti. Zaver perfektni.
Myslím si, že autor sám důmyslně příběh znedůvěryhodňuje protože hlavní vypravěč je feťák, který si v klíčový moment šlehne. A taky s tím, že žádný důkaz se nedochoval. Nepodsouvá nám tedy nezvratitelné fakta typu "opravdu se to stalo, věř tomu". Takhle si může i sebevíc racionálně založený člověk knížku/mluvené slovo doposlouchat jako vyprávění v hospodě a pobavit se nad tím. Napínavé to bylo, a blízkost a skutečnost té lokality dává pocit, že vám tento příběh nesmí uniknout.
Série si mě postupně naplno získala, i když jsem první díl musel chvíli rozdýchávat. Podle mě se autor při psaní knih zlepšoval. V posledním díle se mi moc líbilo šikovné použití známých (ale už přebývajících) postav Etfriga a Cynetrith, obraz historického období, ale také hravá fantazie a lehkost odvíjejícího se příběhu. Autor se toho nebál a hrdinům dopřál opravdu velké činy. :-D
Jooooo! Včera a dneska v noci jsem ji přečetl na dva nádechy. Parádní knížka pro ty kteří se rádi šťourají v temných koutech liské mysli, tedy ne pro každého. Mě sedla perfektně. Podivoval jsem se nad kampaní a skoro mě i odrazovala, dost mě zmátla při očekávání konce knihy, ale rozhodně mě zaujala. Trochu jsem se bál, že v knížce bude šok střídat hrůza a zase zpět pořád dokola, jen aby se tam toho vlezlo co nejvíce, ale nestalo se.
Začátek je smutný, šedivý, skoro až laskavý. Vžil jsem se do postav maximálně. Všude jde cítit umělecké myšlení a knížka skoro voní olejovými barvami. Uprostřed příběhu mi ztěžklo u srdce a ja trpěl s postavami, nevěděl jestli hrdiny odsoudit a nebo je pochopit. To přešlo do psycho závěru, kde se nabízelo tolik hrůzných a krvavých ukončení, že jsem ani nedutal, nervy byly pěkně rozechvělé a moje fantazie pracovala naplno v tom děsivém tónu knížky. Fandil jsem hl. hrdinovi aby dílo dokončil, až jsem se divil. Tim mi tedy autor nastavil zrcadlo a já se nepoznával.