Vendelína
komentáře u knih

Milá, pěkná, nenáročná, vtipná a zároveň i velmi smutná kniha. I když se jednalo o vcelku vážné téma, kniha mě pohladila na duši. Při čtení jsem se cítila dobře - žádné nervy na špagátě. Děj jemně plynul. Posledních 50 stran bylo dramatických a dojemných. Sice jsem nespotřebovala tunu kapesníčků, ale oči mi chvílemi fakt slzely. Po přečtení epilogu ve mně zůstal hezký pocit, i když kniha nekončila nijak šťastně. Dobré téma pro úvahu o eutanazii apod.
A trochu mi vadil překlad - chyby a zvláštní obraty.


Po dlouhé době jsem si opravdu početla. Konečně kniha, která mě zaujala svým reálným dějem. Žádné krasavice ani krasavci, dokonalá sídla, spoustu peněz bez práce a bez úžasných dětiček, bez nudné zápletky jak ze snových hollywoodských filmů. Prostě ze života.
Bavilo mě vyprávění více postavami. Knížce to dávalo řád a přehled. Je vidět, že autorka je z Anglie. Nijak jsem o tuto informaci nezajímala, ale hned po několika stranách jsem sama poznala správný anglický humor a mluvu.
Konec byl docela dramatický a dokonce mi i zvlhly oči, jak pěkný pocit mi zůstal po přečtení.


Kniha měla být původně dárkem pro jiného člena rodiny, ale ukázka mě natolik zaujala, že jsem zakoupila knihu jinou a tuto jsem si ponechala. A dobře jsem udělala.
Skvělé čtení! Na každé stránce bylo nějaké překvapení, odhalení, někdy mi běhal mráz po zádech z toho tajemna. Byl to můj první psycho thriller, kde bylo nejméně násilí. Závěr se četl jedním dechem. Úplně na konci jsem byla i lehce naměkko:-).
Dobře napsané, zajímavé téma a o to více jsem zvědavá na filmové zpracování.
Doufám, že tento chlapík napíše další knihu.


Předchozí díly jsem četla pěkně po sobě s minimálními pauzami a na tenhle jsem si musela počkat. Čekání stálo za to. Opět jsem se posunula dál. Stále mi leží v hlavě tajemná A. Teď už spíš pan tajemný A. Vystupují zde nové postavy Iris a zmínka o Courntey, které mají s Ali mnoho společného. Že by Alison byla naživu? Konec byl pro mě nečekaný a opět je všechno jinak. Pátrání, vydírání a lhaní nekončí.
Ráda bych dala plný počet bodů, ale už se mi zdá, že se příběh hodně zamotává a nabalují se do něj zbytečnosti. I tak byl dobrý, opět tajemný. Uvidíme, jaký bude další díl.


A vše je zase jinak.... Měla jsem několik tipů, ale už zase nemám. Ale určití lidé jsou zvláštní. Třeba Suttonin/Emmin adoptivní otec vlastně nemusí být adoptivní, ale pravý. Laurel je divná a podezřelá. Garret to samé. A podle Suttoniných vzpomínek usuzuji, že je naživu. Otázek a domněnek je stále mnoho, a tak se těším na další díl, kde už se snad konečně odhalí alespoň část.
Knížka je opět skvěle napsaná, napínavá.


Jak to ta Shapardová dělá??? Skvělé! Nenudila jsem se a jsem moc zvědavá, jak se to s Emmou a Sutton bude vyvíjet dál. Oproti Roztomilým malým lhářkám je Hra lží svižnější. Asi proto, že má jen 6 dílů a ne 14.


Příběh Denisy mě uchvátil. Japonsko by stálo za návštěvu, ale žití je tam těžké, proto Denisu obdivuji. Navíc byla schopna opustit manžela a podařilo se jí odejít ze země i se synem.
Jen ty komentáře níže.... Denisa popisovala své osobní pocity, proto chápu, že některé věci o této zemi můžou být zkreslené, a proto bych knihu nijak neponižovala jen z důvodů vyjádření názoru na věc.


Perfektní nápad! Zajímavě propracované, napínavé. Moc mě bavily vstupy Sutton jako pozorovatele a její záznamy udalostí. Nenašla jsem chybu jako se to občas stává při mnoha postavách a když je děj zamotaný. Děsily mě kanadské žerty, co si holky prováděly navzájem. Naskakovala mi husí kůže. A stávám se závislá na ději jako je tomu u Roztomilých malých lhářek.


Přečetla jsem jen Mne soudila noc. Krásně a kvalitně napsané. Byla radost číst hezky česky a bez chyb, ale téma bylo moc citové na mou osobu. Na další jsem neměla odvahu. Asi později.


Začátek ušel, ale od půlky už to celé bylo nudné. Některé věci si odporovaly. Z pohledu Benneta velmi nevěrohodné. Je vidět, že je psané ženskou rukou. Konec očekávaný. Žádná hrůza, ale ne zázrak. Překlad děsný. Průměr. O bod víc, než Padesát odstínů.


Opět skvělé čtení! Jen ta Arie mi leze na nervy. Ostatně, každý máme svou nesympatickou a sympatickou postavu. Kniha byla zase pěkně napínavá. A mé podezření padlo konečně na úrodnou půdu. Jason DiLaurentis a policista Wilden se chovají opravdu divně. A Jenna? Ta je také zvláštní...
Konec otevřený mnohem víc než v předchozích dílech. Je ta holka na konci opravdu ona? Alison???


Zrpvu jsem se nemohla začíst. Postupně mě kniha pohltila. A konec je opět naprosto dokonalý! Pokračuji dál a pomalu začínám tušit, kam se vše bude ubírat. Trochu v tom pomáhá i seriál. Je to jak puzzle: dávat dohromady dílky skládačky dokud do sebe nezapadnou. Zábavné:-)


Tato "vsuvka" se mi líbila nejméně. Pořídila jsem si ji s tím, že se dozvím něco nového a v podstatě se děj motá okolo Vánoc a jak ho každá z nich strávila. Objevují se tam postavy, které vůbec nesouvisí se sérií a navíc na ně nenavazuje. Snad jen úvod, který nedoporučuji číst nikomu, kdo nedočetl všechny 4 díly. Pro mě zklamání.


Byla jsem zklamaná a znechucená. Kniha je prošpikovaná vulgarismy, skandály a zoufalstvím. Po přečtení jsem neměla daleko k depce.
Líbilo se mi snad jen to, jak Katarína bojovala o svého manžela, který ji zahýbal. Bohužel to ale vyřešila velmi nešetrně. Ta žena snad v sobě neměla mateřskou lásku... nebo snad ano...???
Smutné, ale místy přehnané vyprávění o nelehkém životě jedné zvláštní ženy. A tak si říkám: Kam ten svět spěje???


Oproti prvnímu dílu ještě horší. Prostě nic moc. Opakováné situace. Konec byl ale dobrý. Kdyby to nedopadlo tak, jak to dopadlo, dala bych knížce pouze dvě hvězdy. Za ten konec dávám o jednu víc.


Četla jsem v českém překladu. Oproti knížce Svět mi je dlužný se mi tato líbila méně. Začátek dobrý, měl spád, byla v tom cítit vášeň, láska a pak... Celkem nuda. Děj byl předvídatelný, opakovaly se tam různé situace nebo naopak skoky, kdy jsem si musela spíš domýšlet. Pokračování čtu ze zvědavosti.
A trochu mi vadily jadrné výrazy.


Vyrazilo mi to dech! První kniha, kterou jsem od Evy Urbaníkové četla. Zmítaly mnou různé emoce od vzteku přes lítost a smích.
Začátek byl poněkud pozvolný, nudný. Denisa se stále pitvala ve své minulosti, ale na něj navazovalo svkělé jádro a konec mě doslova dostal. Denisa nebyla žádná kladná postava, ale přesto mi jí bylo v některých okamžicích líto.
Nad knihou jsem dlouze přemýšlela a napadaly mě různé myšlenky typu, jak je život spravedlivý, a jak je dobré si ho užívat a vážit si pěkných okamžiků, nemyslet jen na to špatné a brát si ty skvělé příležitosti. Vzala jsem si z toho i několik mouder řečených Denisinou matkou o mateřství.
Dokonalá kniha! Doporučuju!


Jednoduchá kniha, která nutí k zamyšlení. Mně se naopak líbil popis všech těch každodenních rituálů, protože o to tam přece jde. Je to tak jednotvárné, že se z toho může člověk zbláznit. Jen mě mrzí, že jsem se nedozvěděla víc pocitů, emocí, které provázejí takový psychický kolaps. Jinak průměrné čtení na jeden den.


Perfektní! Čtvrtý díl se povedl. Skoro jsem nedýchala, když jsem četla. Napínavé! Oproti seriálu se tu dozvíte, kdo je A a zatím údajný vrah Alison. Ono totiž není úplně jasné, zda je Alison mrtvá... Jedna část se tam uzavírá, ale další se otevírá.


Tento díl mi přišel jak let s mezipřistáním a právě tohle bylo to mezipřistání - člověk ho musí přetrpět, aby se dostal dál.
Přišlo mi to slabé, protože autorka moc dlouho chodila okolo všeho po špičkách. Začíná mi vadit, že se některé udásloti neustále opakují, ale pro čtenáře, který čte další díl s odstupem, se jedná o dobré připomenutí, které však zbytečeně protahuje děj.
Ale KONEC SE POVELD!!! Šokujiící! A proto nedám tři hvězdičky, ale čtyři
Vrhám se po hlavě na další díl:-)
