Veru960 komentáře u knih
Napínavý a hodně čtivý detektivní příběh od průkopníka severské detektivky. Sympatický alkoholem častokrát zmožený vyšetřovatel Harry Hole se boří v případu tak jak v napadaném sněhu všude kolem. Bavila mně ta zimní atmosféra, ze které mrazilo tak jak z děsivých událostí.
Domnívám se, že zájem o přečtení, nejenom u mne, vyprovokoval televizní seriál a kampaň kolem něho. Z hlediska faktického kniha v pořádku. Člověk si uvědomí, co vše se ještě mohlo stát a co se stát může. Jinak (asi díky překladu) to bylo na čtení náročné. V
Moje první přečtená kniha od Olsena a určitě dám ještě i další. Ta dvojice detektivů se mně moc líbí. Jeden zkrachovalec, netečný, bez kamarádů a druhý přistěhovalec, který se fakt snaží. Příběh jde pěkně napínavě kupředu a text je psán stylem, který mně nutil číst dál a dál. V
Konečně jsem se dostala k popisu zatím poslední knihy ze série Osm světů. Jenom připomenu, že podnět a doporučení ke čtení této série jsem dostala od kamaráda Michala. Byl to od něj dobrý nápad a když spolu jdeme do kina, máme společné téma k povídání, protože Osm světů se Michalovi moc líbí. Když jsme u kina, myslím, že by si tato česká série zasloužila zpracovat i do filmu. Možná do více dílů. Věřím, že by zaujala diváky tak jak GoT. Děj třetí knihy Rodina plynule navazuje na předešlý Včelí lid a naše hrdinka Lea se ocitá hned v úvodu v nezáviděníhodné situaci. I když je pokořená a skoro až bezmocná, postupně v sobě posbírá a probudí hodně a hodně skrytou sílu a zabojuje s depresí co jí prostupuje celým tělem. Pak už je zase Lea hrdinka a postaví se nepřátelům i za poskytnuté pomoci toho, od koho by pomoc opravdu nečekala. Ale každá služba něco stojí, a proto musí Lea svému drsnému zachránci pomoc oplatit. Tak jak již to má autorka série ve zvyku, prolíná se děj i jednotlivé postavy z různých míst od reálné planety Země až po fantasijních Osmi světů. Nechci moc spoilerovat, ale v této knize se dozvídáme skoro již zapomenuté tajemství o panu C. Ani tento díl mně nezklamal a je zase o něco lepší než předešlé dvě knihy. A není nouze ani o další překvapivé momenty. Osm světů je prostě parádní jízda. Moc se těším na další pokračování. V.
Včelí lid je druhý díl série Osm světů. Musím uznat, že se tato série posouvá k mým opravdu oblíbeným. Autorka (u prvního knihy série teprve 13letá) rozvinula vše, co bylo naznačeno v předešlém dílu do šíře nevídané. U jednotlivých postav jsou pečlivě dopracované charaktery. Hlavní hrdinka Lea díky poznání svých schopností dospěla ale zachovala si svůj lidský rozměr, to znamená, že pochybuje a má v sobě i úctu k získané síle. Děj se rychle posouvá kupředu a vygradované napínavé scény střídají až intimní pasáže, které v pravý čas zase vystřelí do akce a boje. Zajímavé a něco s čím jsem se ještě snad v žádné knize nesetkala, je střídání vypravěčů. Rychle jsem si ale na tento styl psaní autorky zvykla u prvního dílu Seznámení. U Včelího lidu i nadále jednotlivé místa a okolnosti, lidi dokonce možná i žánry jakoby jedou dějově vedle sebe, pak se na chvíli setkají, prolnou a zase rozejdou. Opravdu dokonale vymyšlené. Děkuji Michale za doporučení. V
Ráda objevuji nové věci i nové knihy, nové spisovatele. Proto jsem (ale také na doporučení spolužáka Michala, ahoj Michale) začala číst knihu Osm světů - Seznámení. Vlastně to byla i zvědavost, protože se mně nechtělo věřit, že dívka ve 13 letech (nebo i mladší - musela to začít psát dřív), dokáže napsat 250 stran - prostě knihu tlustou jak některá moje učebnice. To je výkon. Děj se pomalu rozjížděl, posezení v kavárně Fred i Lea trošku nezvládali, autorka ale ano, protože , vykreslila atmosféru úplně dokonale - přesně tak jsem se totiž cítila na schůzce se spolužákem docela nedávno. Ale za tu schůzku s ním jsem nakonec byla vděčná, protože mně právě tam doporučil Osm světů. Díky Michale. A pak už jsem četla dlouho do noci. Do příběhu zasáhl akčně Harry a taky Thomas. A i další členové rodiny Ley. Až do konce knihy je to pak parádní jízda. Lea se mění, nabývá nové zkušenosti v životě i v boji. V boji je rozhodná a v životě (i v lásce) malinko váhavá. Knihu jsem dočetla docela rychle, protože jsem otáčela stránku za stránku ve snaze dozvídat se co bude dál. Opravdu mně to bavilo. A po dočtení ještě víc nechápu, jak to tak mladá spisovatelka vše dokázala poskládat. Spolužák Michal mně půjčil u dalšího našeho nedávného posezení ve stejné kavárně druhý díl Včelí lid. Díky Marcelo Remeňová, že měl důvod mně pozvat. Veru
Ságu o dračím jezdci jsem četla postupně a moc mě každý díl bavil. Škoda, že se nedařilo filmům - vznikl jenom jeden a škoda, že Paolini už nic dalšího nenapsal - nebo co vím tak u nás nevyšlo.
Výborná kniha i vydařené filmové zpracování