Viviana Viviana komentáře u knih

☰ menu

Hladové hry Hladové hry Dan Simmons

Všichni mi říkali "nečti to, nestojí to za to"... a já neposlechla. Takže na cokoli si budu stěžovat, za to si vlastně můžu sama. :D

Mám z téhle bichle pocit, jako bych přečetla minimálně dvě různé knížky. Z nich jedna by byla celkem zdařilým fantastickým hororem, a druhá jakousi hybridní akční krimi, kterou bych normálně nechala po dvaceti stránkách navždy nedočtenou. Tím, že se obě dvě roviny spojily, vzniklo cosi, co mě straší ve snech - a není to kvůli hrůzostrašnému příběhu.
Od začátku jakoby se příběh nemohl rozhodnout, čím vlastně bude. Někdy se taková směs žánrů povede, a může být i delší (perfektní příklad je Kingova Temná věž). A někdy z toho prostě vylezou Hladové hry.
Takže dlouhé pasáže, které mě vysloveně nudily, a nebyly ani nijak významným přínosem pro příběh, se střídaly s kousky, které se daly vychutnat. Bohužel jsem si z celé knihy nedokázala vybrat žádnou opravdu sympatickou postavu. Ještě se k tomu trochu blížila Melanie... ale většina postav se prostě motala sem a tam, vážně trochu jako figurky na šachovnici, a já jsem jim nedokázala uvěřit vůbec nic.
Protože šlo o moje první setkání se Simmonsem, tak autora nechci odsuzovat, spíš zkusím něco, co mi naopak každý doporučuje. Na tomhle kousku jsem si vážně akorát málem zlámala zuby.

21.02.2011 2 z 5


Zpověď šílence Zpověď šílence John Katzenbach

Pamatuju, jak jsem si kdysi tuhle knížku koupila v ČB, abych si ukrátila čekání na autobus... Jednou jsem jí rozečetla, ale nedočetla. Podruhý myslím, že jsem jí dočetla... ale pořád mi nějak neutkvělo, o čem to vlastně bylo, a nějaké detaily už vůbec. Tenhle typ knih mě štve, nevím, čím to je, ale zůstávají nedobyté...

20.02.2011


Mechanický pomeranč Mechanický pomeranč Anthony Burgess

Četla jsem několikrát, a pokaždý ve mě zůstane docela silnej dojem... a taky docela zmatek. Znepokojivá knížka.

20.02.2011


Přechod Přechod Justin Cronin

Četla jsem poměrně nedávno, tak jsem si říkala, že bych ještě vypotila nějaký komentář, a byla jsem předběhnuta. :D No nic...
S touhle knížkou jsme si na sebe musely chvíli zvykat. Pak mne ovšem drapla a už nepustila.
Na rozdíl od zmiňovanýho Kingova Svědectví to nebyla tak adrenalinová jízda, že bych kvůli ní trávila noc na záchodě a dočítala, možná taky proto, že chyběly postavy tak výrazné a přitom celou dobu přítomné, do kterých bych se mohla vcítit, trošičku víc to bylo celé takové "dokumentární", ale přesto se četlo dobře - a taky jsem docela natěšená na pokračování, který by mě u Svědectví ani moc nenapadlo požadovat. :)
Jednoznačně nejlepší dárek k vánocům, byť byl typu "kup si sama a dělej, jako že nic". :D

20.02.2011 5 z 5


Deník špatné matky Deník špatné matky Stephanie Calman

Tak, tohle byla čtecí rychlovka... Docela jsem se u toho pobavila, dokonce jsem se několikrát zasmála nahlas, což obvykle u čtení nedělám. V podstatě zase knížka pro určitý okruh čtenářů (ženy/matky se smyslem pro humor), ale myslím, že ve své kategorii plně funkční a hodně dobře napsaná. Od chvíle, co mi začaly bouřit hormony a moje mysl začala volat aspoň po jedné takové oddechovce v týdenní várce krimi a hororů, jsem jich pár přečetla, některé byly až nudné (Vítejte v Pokušení), u některých jsem se pomalu styděla, co to sakra čtu a přitom jsem se skvěle bavila (Ďábel nosí Pradu) a některé byly prostě nemastné neslané....
Tahle byla vtipná, čtivá a tak akorát dlouhá. Možná bych snesla i něco jako pokračování. :)
Takže doporučuju všem, kdo plánují, mají, nebo čekají děťátko... pomůže to nebrat se tak strašně vážně.

20.02.2011 4 z 5


Dotek strachu Dotek strachu Kay Hooper

Co k tomu říct... mám asi stejný pocit, jako zatím u všech knih této autorky. Něco jako jídlo v průměrné restauraci. Dobře se najím, jsem sytá a docela spokojená, ale že by mě to přinutilo chodit tam denně, to zase ne.
Ideální na zabití času. Ve výsledku jednoduchý příběh o vyšetřování vraždy, okořeněný trochou paranormálních jevů a černou magií. Za co musím dát palec nahoru, tak že všechny ty čáry máry nepůsobily trapně a nedospěle, jako se to občas stává, když se někdo pokouší kombinovat detektivku s nadpřirozenem.

19.02.2011 3 z 5


Povídejme si, děti Povídejme si, děti Josef Čapek

Jéje, vzpomínky na dětství... :) Vlastně ani nevím, jestli jsem tuhle knížku vážně četla sama - myslím, že aspoň jednou ano - ale převážně to bylo předčítané mamkou... asi začnu shánět pro svojí malou. :)

19.02.2011


Sluneční znamení Sluneční znamení Linda Goodman (p)

Asi jediná knížka z téhle oblasti, která mě kdy vážně zaujala a bavila. :) Když se nad tím člověk zamyslí, jistěže z charakteristik jednotlivých znamení si může něco vzít kdokoli, ale je to psané vtipně, čtivě a to se počítá. Škoda, že je to jedna z knih, které jsem komusi půjčila, a které mi ten kdosi nejspíš už nikdy nevrátí.

19.02.2011 4 z 5