VVendigo komentáře u knih
Příšerně protivná kniha. Nekonečné producírování svazáckého edgelorda.
Někomu se to může zdát mile realistické, až existenciální. Já tam mezi řádky pořád četl: "Čumte, co si dovolím napsat," vyfutrované nenápadnou obligátní kritikou maloměšťáctví a "nešvarů".
A to jsem prosím o autorovi nic nevěděl.
Do poloviny jakási onanie buržoazního bohéma. Pak dojde na souložení a trochu se to zlepší.
Velmi všední a přitom fascinující příběhy amerických venkovanů hledajících stěstí, zejména ve velkoměstech. Autor tématizuje i sebe jako jednoho z nich a své psaní.
Ve své době kniha jistě potěšila nejednoho českého geologa. Dnes je to sbírka fousatých historek o neznámých lidech. Místy to až připomíná folkloristický sběr. Ale má to jisté kouzlo, pokud oblibujete nekonečný proud kratičkých anekdot o tom, jak se kdosi spletl, přeřekl, nebo cosi vtipného odvětil.
Zajímavý kříženec, spojující anglické umění understatementu a japonskou práci s tím, co není v díle obsaženo. Ačkoli mi konec přišel poněkud polopatický, zůstává jakési tajemství a chuť přečíst si to znovu.
Zápletky ani styl povídek nejsou žádný zázrak, ale je to dobré "čtivo". Z biografické části vyplývá, že autor postrádá soudnost (protiřečí si, srovnává kroniky a denní tisk, nevidí rozdíl mezi literaturou a tím co produkuje), takže jeho epopeje si rozhodně nechám ujít.
Kniha, která nutí k zamyšlení. Například: Jsou to vůbec povídky? Čte pan Rath něco jiného než Blesk? Nebylo by zajímavější prozkoumat okolnosti jejího vydání a vzniku nakladatelství, jekož byla prvním titulem? Koukám, že možná bylo: http://blisty.cz/art/10322.html (na konci)