wazza komentáře u knih

Tolik emocí v jedné knize. Chvílemi úsměv, pak husí kůže a pak už jen cítíte, jak vám vlhnou oči.
Kniha roku. Bez debat.

11 19.10.2023

"We are all passengers on the Titanic."

2 05.07.2023

Jedním slovem rozporuplné.

2 01.07.2023

"Není to klasický fotbalový životopis, ale ani ničí obhajoba. Je to především každodenní realita jednoho bývalého profesionálního sportovce. Může za to Zakopal? Pacanda? Nebo my všichni?"

Uff, kde začít... Silný příběh o nesplněných snech, o tom, jak je život občas krutý a během sekundy se Vám změní život.

Toho jednoho dubnového dne roku 1999 se život navždy změnil Milanu Pacandovi, ale také Janu Zakopalovi. Role byly rozdány, hrdina a padouch. Už se nikdy nedozvíme, jaká by byla fotbalová kariéra a Milanova životní pouť, ale podle jeho vyprávění trochu cítíte, že by možná byla podobná, ne-li stejná.

Tato kniha je zpovědí člověka, který už navždy bude svůj život rozdělovat na dvě etapy: do doby před zraněním a po něm. Období, kdy měl ambice, sny, vůli a období, kdy mu nezbylo vůbec nic, propadl alkoholu, gamblerství a pocitu méněcennosti. A z postupného vyprávění Vás začne přepadat tíseň, protože tohle má více než sportovní přesah, je to jakási sonda do duše závislých lidí. Obyčejných lidí, kteří nedokážou, neumějí nebo nechtějí nic změnit, lidí, kteří ztratili vůli.

Tohle je krutý syrový příběh, který nemá žádný happyend. Ale takový prostě někdy život je.

Milan Pacanda bude navždy brněnskou legendou. Nejlepším hráčem, co kdy za Brno hrál. A ta otázka "co kdyby nebylo zápasu na Žižkově", ta zůstane navždy nezodpovězena.

4 02.03.2023

Opravdu ďábelské. Skvělé psychologické dialogy mezi Kim a Alex, a drama vystupňované na maximum.
Doufám, že v dalších dílech se někdy objeví i Ted, hra tři ku jedné na tři pasy, a skládání střípků z minulosti... Dokonalé.

10 19.06.2020

Ordinace v růžové zahradě v knižní podobě :D

5 14.06.2020

"Náhle se mi něco otřelo o obličej. Z mých útrob se vydral výkřik tak strašlivý, že jsem jím vyděsil sám sebe. Těžko říct, zda jsem narazil na hluchého, nebo němého netopýra - každopádně mu echolokace nefungovala. Výzkum skončil a já prchnul pryč v hrůze takřka panické. Na ten dotyk netopýra už nikdy nezapomenu."
Ladislav Zibura, pacient nula, Náhorní Karabach

9 25.04.2020

Ládík vyměnil hektolitry čaje za tuny rýže a nespočet láhví pálenky a vydal se vstříc hornatému Nepálu a nekonečné Číně... Čtivé, zábavné, Nepálská část mě bavila více, ale asi to bude mou antipatií k zemi, která světu dala mnohé (naštěstí na netopýra Ládík nenatrefil).
Myslel jsem, že konverzi k islámu v prvním díle nic nepřebije, ale založení komunistické strany se o to postaralo :)

3 06.04.2020