Willandra komentáře u knih

Knihu jsem četla teprve letos, překvapil mě ten konec. S filmem to ani nemá cenu srovnávat, byly to pro mě dva různé dojmy - jak z příběhu, tak z osobností. Když se odpoutám od filmového zpracování, tak počtení pěkné, zážitek silný.

1 30.12.2011

Nádherná dokumentární kniha s autentickými fotografiemi, která přibližuje život ve vlčí smečce. Doporučuji zhlédnout i stejnojmenný dokument.

1 30.12.2011

Kniha mě hezky vtáhla do děje, četla se dobře, až na už zmíněnou roztříštěnost a nedotažené příběhy. Do tmy bych hodnotila o kus výše.

29.08.2019

Chvíli jsem si zvykala na výrazivo a styl autorky, každopádně mám ráda knihy, které mě strhnou vnitřním monologem hlavní postavy. S Almou jsem se rychle sžila. Je ujetá, je inteligentní a nejen to – závěr, který vše obrátil o 180 °, mě trochu šokoval a nechtěla jsem se s ním smířit, i když v průběhu děje náznaky jsou, ale byl geniální.

17.11.2016

Kniha, která se snaží hrát na svědomí a morálku, na mě působila docela prvoplánově. Připomnělo mi to film Ďáblova čísla s Kirsten Dunst: příběh o židovce, které se nechce na rodinnou oslavu, kde staří vzpomínají na holocaust, načež se vrátí v čase a zažije si koncentrák a pak se vrátí zpět osvícená...
Momenty z koncentráku byly některé docela zajímavé, ale za mě obecně nuda.

05.01.2016

Pro mě docela náročné, ale zajímavé povídky, které dávají nahlédnout na válku prostřednictvím jejích bezprostředních svědků, kteří se ocitli ve vyhrocených, až absudních situacích. Nevíce se mě dotkly povídky Vtáčí zpev, Pohreb Dávida Krakowera a Salva.

13.12.2015

Tohle pro mě byla velice zajímavá kniha.
Náhodou jsem se procházela po knihkupectví zařeknutá, že si nic nekoupím, když jsem ji viděla a po přečtení anotace si ji pyšně nesla k pokladně. Jsem ráda, že jsem neodolala. Frank Westerman dal dohromady zajímavou výpověď o dvacátém století tím, že spojil vzpomínky na Conversana Primulu a historii lipicánů s genetickými pokusy a jinými událostmi té doby.

„Když se dotkneš lipicána, dotýkáš se dějin.“

26.07.2015

Knížka je o těžké, ale správné a nakonec i nesobecké volbě. Kdyby se Amy rozhodla jinak, celá filozofie Srdíčka by vyzněla naprázdno. Někdy se někoho (něčeho) musíme vzdát pro dobro naše i toho druhého.

Asi bych napsala to samé, co většina komentujících: chvíli mi trvalo se zorientovat v přímé řeči, začátek mi přišel chaotický, pak jsem se ale začetla a příběh (nebo to, co představuje) mě osobně bavil. Teď jsem začala číst druhý díl a jsem rozpačitá – on nenavazuje na první. :-D Takže může mi někdo říct, co se stalo s Blevinsem? Nějak jsem to nepobrala. Čekala jsem na konci nebo v druhém díle epické shledání, no a to se nekonalo. :-D

19.02.2015

Hogan o knize od Hopkinse a Sugermana v podstatě říká, že to byl bulvár většího rozsahu, ale mně se Nikdo to tu nepřežije líbilo daleko více. Tahle kniha mi z ní přišla jako výcuc. Pokud jste četli výše zmíněnou knihu, nic moc nového se zde nedozvíte.

06.02.2015

"Věčné popisování depresí a vzpomínek hrdinky" dělá z knihy něco víc než jen povrchní románek o koních, a to náhled do duše člověka, který najednou přišel o něco tak cenného, jako je zrak. Díky nedávným Světovým jezdeckým hrám v Francii a zhlédnutí výkonů tělesně postižených drezurních jezdců mě i ten happy end přesvědčil.

06.10.2014

Hodně čtu názory čtenářů, jak je knihy o Dívkách v sedlech nudily apod. Skutečně to jsou knihy pro děti a mládež, pokud si to neuvědomujete, knihu odložte. Funkce tohoto žánru je primárně pobavit a vychovávat. V každém díle Dívek v sedlech je poučení, a to nejen o koních, ale mají vést k upřímnosti, důvěře, přátelství, odpovědnosti a lásce ke zvířatům.

Dívky dospívají a zažívají nová dobrodružství. Přestože jsou pro mě už některé části předvídatelné a některé informace se připomínají v každém díle, dočetla jsem s příjemným pocitem.

Boží slovníček dla początkujących. :-) Obsahuje kvantum ilustrací s výslovností a fráze z běžného života.

23.11.2013

Nádherná publikace plná skvostných fotografií a zajímavých informací z chovu. Dostala jsem ji již před mnoha lety, přesto v ní ráda listuji dodnes.

16.08.2013

Sérii knih o Wendy mám moc ráda, vracím se k nim už od svých osmi let. Osobně si myslím, že kdyby dal autor příběhu víc místa než necelých sto stran, byl by stokrát lepší a mohl by být spíš detektivkou než holčičím románkem. Seriálové zpracování už se mi tak moc nelíbilo, postavy na mě působily jinak než v knížkách.

Skvělá kniha! Během prchání starými nemocničními prostory mi tuhla krev v žilách, nemluvě o klonování a odběru orgánů, což je tak daleko za mou etickou hranicí, že název knihy přesně vypovídal mému stavu po jejím přečtení.

17.07.2013

Útlá sbírka poezie českého autora katolického směru, v níž se objevuje i rouhání: "Nebesa nejsou. Jen smradlavých starostí houfy, jen drží každého u země hlavou, a pevně."
Na to, že nejsem poeticky, a už vůbec ne katolicky, zaměřený čtenář, se mi Kostohryzova díla líbí.
I když jsem zezačátku neznala kontext autorova života a chvílemi mi unikaly biblické souvislosti, cítila jsem tu melancholii a vnitřní rozpory autora, který byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen.

14.03.2013

Patří mezi nejčtenější autory? Možná to bylo překladem... Příběh jako takový mi přišel dobrý – zajímavý námět i prostředí, ale vyprávění mi připadalo suché.
"Bla bla," řekl.
"Bla bla," odpověděl jsem na to já...
Za mě 3/5 kvůli stylu.

26.08.2012

Díky této knize jsem si zamilovala i její autorku. Předčasný pohřeb mne naprosto uchvátil čtivostí, strhujícím dějem a fakty z Poeova života, o nichž jsem neměla ani tušení. Doporučuji.

14.08.2012

Příjemný, avšak předvídatelný příběh, který místy drhnul. Tara Moss mohla být klidně trochu morbidnější a přidat scénku, která by popisovala vrahovo počínání. Ta mi tam docela chyběla, ale zase se nejedná o horor, nýbrž detektívku..

22.05.2012