Xjedna komentáře u knih
Po rozpačitém přijetí prvního dílu jsem se vrhla na Dvůr mlhy a hněvu. A ačkoli je kniha čtivá a její svět zajímavý, hned několik věcí mi kazilo dojem při jejím čtení. Nejzásadněji se o to postarala hrdinka samotná. Nemohu si pomoci, ale je to ta nejméně sympatická postava z celé knihy. Přišla mi nevděčná, všechny neustále častovala různými nadávkami, vulgárními gesty, neustále se litovala, kvůli všemu hned vybouchla a vůbec neustále vše dramatizovala. Bylo mi záhadou, jak si ji Rhysand a spol mohli tak oblíbit. Další věc, která mi v knize neseděla byly její erotické pasáže. Zatímco v prvním díle nebyly žádné, druhý díl je jimi zcela protkaný. Takže místo toho, aby se hlavní hrdinka starala o záchranu světa, jediné co řeší je její milostný život. Bylo toho více, co mi nesedělo (zvrat v padouších a klaďasech nebo to, že některé charaktery prostě neodpovídají svému vlastnímu popisu), ale to bych se musela rozepsat mnohem více. Je to škoda, Prythian se mi celkem zalíbil.