yueh24 komentáře u knih
Nadprůměrná detektivka od Nesba s promyšleným dějem. Možná lehce předvídatelné, ale čitelné a pohlcující. Jedničkou pro mě ale zůstává Spasitel.
Nudný a zdlouhavý román se spoustou postav, ve kterých se člověk véceméně ztrácí. Nanu jsem dočetl fakt silou vůle, začíst se mi podařilo jen místy, jinak to bylo velké trápení. Popis francouzské společnosti tehdejší doby se asi Zolovi podařil na výbornou, nicméně poutavost tomu příběhu chybí. Jak jsem byl nadšený z Terezy Raquinové, tak jsem zklamaný z Nany.
Bukowského mám hodně rád a celkem načteného, ale tohle byla slabota. Nejlepší na celé knize je fakt její název.
Jedna z nejlepších zeměplošských knih, ne-li moje favoritka. Celou knihu jsem se ohromně bavil.
Jak už níže někdo psal, knihy s městskou hlídkou patří k tomu nejlepšímu ze Zeměplochy. A nejvtipnějšímu.
Po nemastné neslané a místy překombinované Nemesis jsem dal Nesbovi druhou šanci a nelituji. Příběh je promyšlený napínavý, čtivý. Snad bych jen uvítal, aby se Nesbo trochu více věnoval postavám, abych je mohl lépe poznat, lépe poznat jejich motivaci... ale jinak fakt dobré čtení.
Přestože jsem si knihu přečetl kvůli novele Amok, našel jsem v knize novely výraznější. Zweig se vyžívá ve zkoumání nitra člověka, kdy i zdánlivě obyčejné situace popisuje strhujícím způsobem a čtenáře tak děj naprosto pohltí. Jako nejlepší novelu hodnotím Mučivé tajemství.
Praktická příručka pro tatínky, která je sice místy vtipná, leč pro praxi nepoužitelná. Vše, co jsem v ní našel, je buď jasné nebo nesmyslné. Kromě toho, že občas pobavila, pro mě neměla naprosto žádný přínos.
Zajímavý příběh o výstupu na Everest. Úplně jiný než od horolezců supermanů typu Messnera. Pár knih o Everestu jsem již přečetl, ale až tady jsem si dokonale uvědomil, jak náročný musí být výstup nejen na Everest, ale už do základního tábora Everestu. Klobouk dolů před všemi, kdo se o výstup byť jen pokusili.
Uff... četba byla od začátku do konce utrpení... Podle hodnocení tady na databaziknih jsem si myslel, že půjde o kvalitní sci-fi, ale jde o brak největšího kalibru s příběhem tak jednoduchým a nelogickým, že jsem se musel nutit, abych to vůbec dočetl. Když jsem byl zhruba v půlce knihy, přinutil jsem se vyhledat, kolik je autorce vůbec let. Přišlo mi totiž, že knihu napsal někdo, komu je maximálně čtrnáct. Přišlo mi, že v knize vůbec nic nefungovalo. Na druhou stranu když vidím, jak nadšené jsou ostatní komentáře, zřejmě bude chyba ve mně. Každopádně pro mě jasný odpad a nic dalšího od této autorky číst rozhodně nebudu.
Jak píše v knize sama autorka: "Japonsko je zemí s nejvyšším počtem sebevražd. Mě osobně překvapuje, že tam sebevražda není častější."
Skvělý námět, místy zajímavé myšlenky, celkově mi tam ale něco chybělo. Asi jsem čekal od autora i hlavního hrdiny něco trochu jiného, něco více provokativního, drsnějšího...
Místy vtipné, ale příliš ujeté, celkově dost slabé.
Celou dobu jsem si říkal, že je to snad jakýsi experiment... že si snad Coelho řekl, že dá napsat knihu dvanáctiletému dítěti, vydá ji za svou a bude pozorovat, jaké budou prodeje... Neuvěřitelná slátanina...
Mnoho různých vypravěčských stylů, mnoho příběhů, mnoho postav... hodně jsem se v tom všem ztrácel.
Jedna z lepších knih od Kinga. Musím přiznat, že jsem se občas docela bál. Ale proto přece Kinga čteme, ne?
Bída, bída, bída... brak největšího kalibru... nebo mi tam něco prostě asi uniklo, když čtu jiné komentáře. Pro mě naprostá ztráta času.
První příběh ze Zeměplochy, u kterého jsem se trochu trápil a měl problémy se donutit ho číst. Nějak mě to nebavilo, příběh mě neoslovil.