Z.V.
komentáře u knih
Bez peří
Woody Allen (p)
Povídka "Kdyby byli impresionisté dentisty" mě úplně dostala. Celkově je to ale super jízda plná šílených nápadů. A to se mi líbí, stejně jako u ostatních Woodyho povídkových knížek. Proto je taky beru do ruky nejčastěji. A vždycky se pobavím k slzám.
Literární poklesky
Stephen Leacock
Moje oblíbená učebnice suchého humoru a také pěkná sonda do života kanadského profesora před sto lety. Na povídku Strašlivý osud Melpomena Jonese si vždycky vzpomenu na nudných návštěvách a dává mi sílu odejít.
Hodina mrtvých očí
Harry Thürk
Napínavé, výborně napsané, vůči hrdinům knihy smutné. V českém kontextu je navíc zajímavé používání pervitinu při bojových akcích. Tento fenomén je jinak detailně rozpracovaný v knížce Totální rauš od Normana Ohlera.
Stalingrad
Theodor Plivier (p)
Mráz, hlad, smrt a všudypřítomná beznaděj. Literární výlet do obklíčeného Stalingradu z německé strany, ze kterého se pro čtenáře naštěstí lze vrátit zpátky.
Tajuplný ostrov
Jules Verne
S Ocelovým městem jedna z mých nejoblíbenějších verneovek. Literární manuál, jak na pustém ostrově znova vybudovat civilizaci konce 19. století včetně receptu na nitroglycerin. Jelikož jsem nenalezl ledek, tak jsem naštěstí při mladických pokusech nevyzkoušel :-). Trochu mám strach, že se to ještě bude hodit.
Vyřídit si účty
Woody Allen (p)
Brilantní záležitost. Když jsem chodil na rehabilitace se zlomenou rukou, bral jsem si Allenovy povídky sebou a četl si je za plentou s rukou v magnetoterapii. Tak jsem se nasmál, že se na mě rehabilitační sestra po proceduře vždycky dívala jak na blázna.
Dům o tisíci patrech
Jan Weiss
(SPOILER) Tuhle věc jsem poprvé slyšel jako rozhlasovou hru a pak si ji i několikrát přečetl. Za mě neprávem pozapomenutý autor s expresivním stylem plným fantazie a hlavně bohužel mimořádný vizionář. Mnohé horečnaté sny z tyfového baráku se zanedlouho proměnily ve skutečnost. Zajímalo by mě, jestli si někdy někdo troufne tohle zfilmovat.
Na vlnách odvahy a dobrodružství
Otakar Batlička
"Nemám kde spát, nemám co jíst, mám se báječně," napsal údajně měsíc po svém útěku z domova patnáctiletý Batlička z Argentiny. Byl rok 1910 a začínal svoji dobrodružnou pouť po celém světě. Kdo ví, kolik příběhů z téhle knížky na vlastní kůži zažil, kolik převzal od lidí, které potkal po cestě, a které si jednoduše vymyslel nebo přibarvil. Je to výborné dobrodružné čtení. Je škoda, že autor, který se přidal k odboji proti německé okupaci a zahynul v koncentráku, není známější. Nejvíc mě svého času dostala povídka o chladnokrevném kapitánovi a závodech v plavání.
Návrat z hvězd
Stanisław Lem
Lem je prostě frajer. Mezihvězdný generační posun, parta astronautů se vrací do kompletně změněného světa, z kterého vymizelo násilí a nebezpečí. Jsou bohatí, na stávající poměry divocí a osamělí. Četl jsem v mládí několikrát.
