Zdenik
komentáře u knih

Neřekla bych, že se kniha nedá číst, ovšem má několik silných nedostatků. Kniha je postavena na silném tématu, které je však popsáno velmi zevrubně, v náznacích. Kniha vůbec nejde do hloubky problému a je jakoby pouhým jedním, nerozpracovaným výkřikem, který čtenáři o době Tálibánu v Afghánistánu neřekne vlastně vůbec nic - jen to, že tvrdě potlačoval ženská práva a každý se bál každého...


Neuvěřitelný příběh o lidských rozhodnutích, síle a obětech. Kniha velmi čtivě poukazuje na všechny problémy před a po protektorátu - jaká byla situace v Sudetech, jaké postavení a možnosti měli Židé, že existovaly i v této době hyeny snažící se co nejvíce se "nažrat", o podrazech, se kterými museli lidé pak po zbytek života žít a užírat se jimi. A hlavně kniha je o rozhodnutí - o tom, jak se rodiče rozhodují, zda poslat nebo neposlat dítě do zahraničí doufajíce v jeho lepší život.. Kniha je výborná zejména v dovětku, ve kterém autorka knihu povyšuje na dílo mající za cíl poskytnout čtenáři/ce co nejvíce dalších možných zdrojů o této tematice.


Po přečtení prvních komentářů k této knize začátkem roku jsem se rozhodla, že knihu si musím přečíst. Nevím, jestli jsem si tím nenadsadila moje očekávání. Knihu jsem přečetla během několika dní, je opravdu velmi dobře čtivá, plná vtipných situací a neuvěřitelných náhod a propletenců. Ovšem očekávala jsem něco víc....


Kniha je napsaná lehkým, čtivým jazykem. Příběh je však povrchní a nejdoucí do hloubky (vlastně nejsou popisovány žádné charakterové detaily postav ani není více rozpracovaná historie domu před, během a po válce). Abych řekla pravdu, tak jsem se z knihy vůbec nic nového nedozvěděla ani o dané době a vlastně ani o domě - vše bylo napsáno jen v náznacích (např. že dům sloužil určitou dobu jako stáje). Nevím však, zda to není důsledkem toho, že jsem ke knize přistupovala s určitou rezervou, jelikož jsem před jejím čtením viděla dokumenty o vile a četla několik rozhovorů s potomky původních majitelů rozlícených nad takto podaným příběhem rodiny prezentované v knize. I přestože autor nepoužil jejich jména, značnou část z jejich rodinné historie si půjčil. Ovšem kolik z toho bylo založeno na skutečnosti a kolik si autor vymyslel, aby byl příběh poutavý a kniha dobře prodejná právě kvůli dohadům o míře autentičnosti příběhu? Musím jednoznačně říci, že z knihy, která se nesnaží o sdělení a popis skutečných událostí, ale spíše o mix, ze kterého si čtenář má uvěřit čemu chce, nemám dobrý pocit. Pokřivování historie (i když se jedná "jen" o historii jedné rodiny) mně nic nepřináší - pouze jen zmatek, jelikož nejednou mi v hlavě při čtení vyvstala otázka: A opravdu se to takto stalo?


Myslím, že tento pohled na vyhnání německých rodin (zejména ze zkušeností žen) velmi chyběl a měl by být více prezentován na veřejnosti, aby se konečně změnil černo-bílé vnímání odsunu českou společností. Kniha je naprosto výborná, skvěle napsaná, není téměř možné se od ní odtrhnout a má neskutečně silný příběh. Si tak někdy říkám, kolik žen s takovým osudem muselo být a jak to fyzicky a psychicky mohly přežít. Opravdu nechápu.


Opravdu velmi silná kniha. Pár stránek jsem se "rozkoukávala" a vůbec nevěděla, co od knihy čekat - odlišný styl písma, než na který jsem zvyklá a velmi zajímavý styl podání příběhu, popisu postav a situací. Pasáž o jednotlivých momentech, kdy autorka plakala, byla jednou z nejsilnějších, co jsem kdy četla. Ač je kniha velmi tenká, je v ní silný příběh, u kterého mě nejednou zamrazilo a několikrát přiměje člověka k zamyšlení.
