Žlutotemenný komentáře u knih
Na svou dobu celkem popisná kniha. Mám však pocit, že za těch skoro dvacet let od vydání se popupace dravců hodně změnila. Nemyslím tím jen stav, ale i chování a způsob lovu. Hlavně v narůstajícím stavu růstu průmyslových zón a satelitních měst.
Sovy, mám raději tyto noční lovce, ale kniha se zaobírá všeobecně dravci, jako takovými. Káňata, poštolky (dnes již skoro plně domestikované v panelových sídlíštích) nebo třeba orly. Celkem slušné počteníčko se spoustou informací a krásných fotek.
Velmi se zajímám o přírodu převážně o zvířata. Již od mlada například kupuji známky na toto téma. Vůbec jsem netušil, kolik druhů a poddruhů pavouků žije jen na našem území. A i když jsem trochu arachnofobik, fotografie v této knize mě fascinují - jsou nádherné a k tomu pár dobrých rad a zkušeností. Velmi povedená kniha.
Neví, co k této krásné skoro foto knize dodat. Snad jen: Strome, kamaráde!!!!!
Tady není co řešit. Svazek je stejně dobrý, jako jeho předchůdce. Jen se kochat.
Nádhera. Doporučuji jak knihu tak osobní návštěvu. Ráj na (v) Zemi.
Je to prostě paráda. Povedené fotografie a velmi zdařilé "technické" údaje. Někdy se až člověk pozastaví nad tím, kolik klasickýk ptáků na světě žije. O některých jsem to ani netušil.
Zjistil jsem, že nejlepší a nejvděčnější jsou sukulenty a kaktusy. Tady není co řešit.
O ostatní kytky je potřeba se stále starat. Možná je lepší nechat je přírodě a necpat si je do bytu.
Kje už vlastně velmi stará a tak informace v ní nejsou vůbec aktuální. Dnes už jsou kvalitnější pozorování a dáky novým přístrojům i mnohem podrobnější. Jinak je to však velmi povedená studie, která určitě měla ve své době úspěch.
Tak nic, křečka nikdy nedám. Zlatí papagájové :-) Křeček, už jen ten název - křečkuje. Sežere, tedy spíše nacpe to vaku a vybleje v hnízdě. Když to máte doma, jen to sere, ve dne spí a vyvrhnuté jídlo smrdí. Jsou země, kde to jedí - což je asi nejlepší využití.
Vlastně praktivká příručka pro ornitology. Já se pozorování ptáků tak hluboce nezajímám, přestože na mé zahradě jich žije spousta. Nějak podrobně je nesleduji, ale dávám jim lůj, ovoce a zrní do tří krmítek, které mám po zahradě instalovaný. To však dělám převážně v zimě, protože mám pocit, že přes jarní a letní obdobý si toho užijou víc lovem a hledáním, než jen líně přilétnout na krmítko a žrát. Je však pravda, že díky knize jsem poznal a dokážu pojmenovat sposty to zvířectva, co tu lítá.
Motýl je nádherné strvoření a tady se jich nabažíte. Není to sice hmatatelné, jen na papíře, ale co komu brání vyrazit do České přírody a pokochat se osobně. Pro ty, co neradi ven, doporučuji Fata Morganu v Troji, kde každý květen uspořádala botanická zahrada líhnutí motýlů - také nádhera.
Osobně mám však raději můry a upřímně, můry jsou i přítulnější. Motýl vám na ruce nezůstane moc dlouho a odletí, můra si vás i ochutná.
Kniha je sice výčtem jedné lokality, ale i tak je tam toho požehnaně.
Krásná a velmi inspirativní kniha. Jaroslav Mareš prostě ví, jak upoutat čtenáře. Tohle zvládne i absolutní laik.
Velmi poučná kniha, která se určitě stane časem vyhledávanou. Je totiž spousty přírody, která pomalu ustupuje kancelářským, skladovým a dalším průmyslovým stavbám. Stačí se jen zeptat, kde jsou brabci, kterých bylo ve městech spousty. A co teprve rostliny, spousty druhů hyne jen díky tvořivosti "pánů přírody". Kniha má nádherné a podnětné fotografie.
Tak zase pár nových nebo trochu změněných rad, jak se vypořádat s tímto druhem "barevných a mnohdy ukecaných ptáků". Výhodou této knihy je, že je starší. U těch nových je totiž spousty již známých a okoukaných rad. Tuto knihu, respektive tento atlas doporučuji všem, kteří si chtějí papouška koupit. Rady tady jsou velmi korektní.
Celkem slušné počtení. Pochytil jsem pár nových a vskutku dobrých rad, zjistil jsem, proč mi můj papouch nadává (chlor ve vodě) a přidal dvě nové dobroty do jeho jídelníčku (kopřivy a olivy) Doporučuji pro mírně pokročilé, nováčci v pěstitelství by měli začít jinou knihou.
Tohle je klasika. Příběh už jsem jednou četl, ale je to tak dávno, že bylo potřeba si to zvopakovat. Milé, dobrodružné, někdy vás to nutí si pobrečet, ale je to prostě perfektní.
Tohle je opravdu radost z pozorování ptáků. Mám osobně tedy raději papoušky, které u nás můžete pozorovat jen v ZOO nebo ve vlastním chovu. Je mi však jasné, že papoušek v přírodě dělá úplně jiné vylomeniny. Jenže tohle není o cizokrajných ptácích, ale o těch, kteří žijou u nás v lesích a částečně ve městech. Pořídil jsem si digitální dalekohled jak s možností fotit, tak hlavně s možností natáčet. A dost jem si užil. Tato kniha mě k tomu konečně dokopala.
Je hezký, vyslechnout si příběh stárnoucího slona. Ještě že z něho neudělali . . . ale nic, zbytečně se rozčilovast nemá smysl.