Radost z pozorování ptáků přehled

27.01.2023

„Mnozí z nás
se dobrovolně izolují
od okolního světa tím,
že si nasadí sluchátka
a poslouchají hudbu.“

Žiju ve městě celý svůj život. Mám rád veškeré ptactvo. Někdy je mi i líto městských holubů. Chápu totiž, že oni nemůžou za to, co z nich udělali lidi. Uklízí po nás odpadky, ty organické, nejsou to ropáci. Ale dost se přemnožují . . . protože jim to hold naše spotřební civilizace umožňuje. Prý roznášejí nemoci. Tak proč je nikdo masově nelikviduje? Nejsou snad tak nebezpeční? Hlavně v době, kdy se likvidují slepičí a další chovy s tisíce chudáky ptáky i s jejich vajíčky. Tady to nikdo neřeší – prostě zlikvidovat. Tak že, ať žijí holuby!!! Ne nadarmo je hned první pták v této knize Hrdlička. Mimochodem hrdlička divoká byla vyhlášena ptákem roku 2019 v České republice.

Citát: . . . snažil jsem se udržet počet uvedených druhů co nejmenší. Nemohu vyloučit, že se někdy setkáte s ptáky, které v této knize nenaleznete.

Po lesní anabázi mistra Klause Nottmeyera se z lesa přiblížíme k městu a jeho okolí. Tentokráte nám toho o ptačí populaci více prozradí další Německý spisovatel, pozorovatel a ornitolog Michael Schmolz. Tady už jsem sice skoro ve svém živlu, ale i tak jsem ztrácel dech nad tím, co všechno v ptačím světě můžete potkat ve městě. Radoval jsem se z klasickými letci jako jsou hrdličky, sojky, straky, sýkorky nebo kosi. Získal jsem mnoho informací, co tito tvorové vlastně mají nejraději a čím se, ten který druh, specificky živý. Zjistil jsem i pár nových zajímavostí.

Citát: Z objevování ptáků se můžete těšit téměř všude. Tak se do toho pusťte hned před domovními dveřmi.

Úpěl jsem u méně známých ptáků, které pravděpodobně nikdy neuvidím za svým oknem jako je konipas, strakapoud nebo žluva. Brečel jsem nad těmi letci, o kterých jsem neměl ani tušení, že tu žijí. Je to prý obrovská výjimka, tak zvaní „uprchlíci ze zajetí“. Už to není nic exotického, když v parku u vody potkáte andulku, korelu nebo amazoňana. Ptáci, kteří uletí svým majitelům a daří se jim u nás v Evropě přežít. Opět strašně moc informací, některé známé, některé méně zmiňované. Podpořeno spoustou nádherných fotografii a šikovně seřazených kapitol. Na konci opět nechybí rejstřík s odkazy na stránky, kde se kdo nachází, a profil spisovatele Michaela Schmolze. Další šikovný sborník. Doporučuji všemu ptactvu.

Citát: Mnoho ptačích druhů . . . se pyšní rozsáhlým repertoárem zvukových projevů, které používají od případu k případu nebo v různých kontextech . . .