ZÓNA komentáře u knih

Z knihy na mě po celou dobu dýchala nuda. Neprokreslenost postav, o charisma některé z nich ani nemluvě, chybějící popis prostředí, neexistující scenérie. Příběh nezachraňuje ani jeho jistá tematická podbízivost, která minimálně nutí čtenáře pokračovat v četbě.
Plusem knihy je myšlenka, ale čím více se noříte do průměrného děje, tak zjišťujete její marnost. Autorka navíc nedokáže zachránit nic z toho co rozvinula, topí se v otázkách a pocitech, její hlavní hrdina nepřesvědčuje.
V otázce smrti se zřejmě Frankelová cítí jistá. Jinak by se nepustila do něčeho tak mystického, jako je povídání si s mrtvými. Mystičnost nehledejte. Spíše jemný humor určený ženám a nostalgii, která ztrátu blízkých provází.
Tři hvězdičky za nápad...

85 13.05.2016

Když už nic jiného, po přečtení této knihy může každý amatérský básník snít o svém knižním štěstí... :-)
Řidič kamionu nám předkládá svoji tvorbu, která není složitá... Je hodně pocitová, o lásce, ale musím být kritický, v básních postrádám hloubku a originalitu. Možná je to problém všech rádoby básníků, kteří si hrají se slovy a s vnitřní bolestí, nebo radostí. Ale sevřít v mysli nádheru a vzletnost a přenést tyto atributy na papír a v čtenářích vyvolat emoce, slzy, husí kůži, nebo smutek - to již dokáže málokdo.
Petru Haitovi se tohle u mě osobně nepodařilo.
Ale hodnotím jeho básně s nadhledem člověka, který též rád skládá básničky, ale odvahu předložit je široké veřejnosti, tu zatím nemá...
Básník je poeta. Nádherný člověk, který rozkládá svoji duši na papír. Jen málokomu se tohle povede tak, aby čtenář věděl, že se seznámil s právě takovým člověkem...

84 25.09.2017

Osobně přemýšlím o knize jako o alegorii.
Žánrově je pojata jako pohádkový horor. Stupňující se dějová absurdita dostává knihu do určité nereálnosti a osobně se neztotožňuji s přesahem, který má kniha vyvolat.
Děj plyne rozvážně i neuváženě, rozporuplnost chování dětí je očividná a nemyslím si, že reálná, či možná.
Problém, jenž autorka vytvořila, sklouzává z filozofického rozměru do téměř kriminálního, až patetického kýče.
Každý čtenář pojme text jinak. Přirozeně se taková možnost nabízí.
Ze svého pohledu považuji knihu za průměrnou, s nikterak výjimečným literárním stylem.
Reakce dánské společnosti pro mě zůstává záhadou (zákaz), protože dle mého názoru jsou knihy, které více balancují na hranici zvrácené morálky, přičemž si žijí svůj literární život bez poskvrnky.
Ale takový je život a lidské normy mají různý úhel pohledu.

82 19.05.2024