zuzka2088 komentáře u knih
Jedinečný cestopis, který si na nic nehraje. Ukazuje pravou tvář jihoamerických zemí i jejich lidí pohledem člověka, který zažil možná podobné a který díky způsobu cestování se dostal místním lidem blíže než ostatní cestovatelé nebo i cizinci zde dlouhodobě žijící.
Kniha není pro ty, kdo mají rádi uhlazené lifestylové cestopisy od lidí, kteří zemí prosviští za 3 týdny, popisující top lokality či podivující se zvykům místních. Naopak je pro ty, kteří o věcech více do hloubky přemýšlejí a rádi poznávají jiné kultury se vším všudy. Je pro ty, kteří vidí pod povrch a mají rádi upřímnost v jakékoliv podobě – od popisu lidí, náročnosti cesty nebo střevních potíží či kocoviny. V knize se skrývají opravdové lidské příběhy, lidská sounáležitost a zájem o druhé, která se v dnešní době tolik nevidí.
A také velká lidskost v srdci autora, která je možná kvůli nelehkým životním osudům někdy schovaná pod (pro někoho) drsnějšími obraty. Životní osudy Honza prokládá knihou nerušivě a osobitě – např. když zmiňuje pochopení pro jiné vzpomínkou na dobu, kdy spával v plastové trubce na dětském hřišti.
Hlavním linií knihy je náročná pěší cesta. Myslím, že i přes velmi barvitý popis, náročnost cesty dokáže pochopit na sto procent málokdo, včetně mě, protože to se musí asi zažít. Ač do Peru jezdím pravidelně a chůze pěšky mi není cizí, pravidelně při průjezdu pouští po Panamericaně nebo při nevlídném počasí vysoko v horách žasnu, co vše absolvoval a dokázal. A k tomu cestu ještě prolíná myšlenkami a problémy jeho současného života s upřímností jemu vlastní. Což ne asi každého osloví, protože ne každý si je schopný své problémy sám přiznat.
Jižní Ameriku, potažmo Peru znám velmi dobře, protože jsem zde několik let žila. Ze všech cestopisů, které jsem kdy o Jižní Americe nebo Peru četla, mě rozhodně tento oslovil nejvíce, svoji pravdivostí i tím, jak dobře vystihuje povahu místních lidí prostřednictvím Honzových autentických zážitků. Jejich pohostinnost, někdy lehkomyslnost, vřelou a srdečnou povahu a ochotu se podělit i o poslední zbytek toho, co oni sami mají. A mix osobních (často bláznivých až nebezpečných) zážitků, popisu lidí, krajiny i historie ve spojení s autorovým spisovatelským talentem přivádí knihu k dokonalosti.