antragus
komentáře u částí děl
Viewegh tady předvádí, jak mohou být ženy občas záludné a hlavně jaké dokážou být některé z nich svině. Je ale krajně pozitivní, že to po dlouhé době není prvoplánové lkaní zhrzeného (ex)manžela, čistého jak lilie, a láteření na jeho (ex)manželku, která je v jeho očích úplně blbá a může i za tání ledovců... Jinými slovy to není prvoplánové cosi, co autor od jisté doby předvádí téměř každým písmenkem a již tak pofiderní kvality kdysi slibného portfolia tím neomylně stahuje do žumpy... Tohle je aspoň náznak, že to do ní ještě úplně nespadlo.
Nedá se říci, že by mě to vyloženě nudilo. To snad právě naopak. Na druhou stranu - je to vlastně nejdelší povídka ze sbírky, která se točí jen a jenom kolem žvance. Takže pokud z něj neděláte až takovou vědu, je to takové...o žvanci.
Jmenovat se - dejme tomu - Rudiš, pošlu tohle taky klidně do tisku. Mně by tenhle cancík ale bohužel nikdo nesežral...
