ArrowM
komentáře u částí děl
Jedna z mích nejoblíbenějších Martinovích povídek. Máme tu motiv pomsty, cestování v čase, hru, která nejde vyhrát, i na krátkém prostoru dobře vykreslené postavy a tentokrát pro Martina ne právě typický konec.
Martin má neskutečný rozsah, ale jestli jde o některé z povídek z rozsáhlích Snovích písní říct, že mě překvapila, tak o této.
Málokdy se rozepisuji nad jednotlivými částmi děl či povídkami, ale zde mi to připadá tak nějak vhodné. Povídka ve skutečnosti není nějak extra originální, většinu příběhu tvoří mocenský souboj mezi mytologickými postavami, které jako aspekty přežívají až do současnosti, což není tak úplně neznámí prvek... avšak o tom ve zkutečnosti povídka vůbec není. Je to povídka o současnosti, o multikulturismu, o češství, o mytologii, o tom, že Morana je tak trochu Morgana (le Fay), Libuše Sibila a mýt vznikne velmy snadno a ovlivní svět na hodně dlouho. Je to povídka o vině a trestu, o moci a jejím držení a nedržení a o tom, co s ní dělat a co s ní nedělat. Je to nehorázná kravina, ze které dostane člověk materiálu na přemýšlení jako z kdejakého plnohodnotného románu.
Pro začátek, první segment s Libuší je složitější na přelouskání, ale nenechte se odradit, stojí to za to. A pak přijde segment s Kazi a tou dobou už se začnete chytat.
Suvereně vrchol knihy. Nejen, že tato povídka poslouží jako jedna ze základních kamenů (byť méně důležitých) řady Koruna otroků, představí minimálně tři důležité a za mě skvělé postavy jako Michael Overstergen, Abigail Hearnsová a Mateo Gutierrez, uvede nás do celé problematiky Erewhonského prostoru, ona ještě stihne mít dobrý příběh a fajn vývoj postav, na jaký u knih z Honorverse nejsem úplně zvyklý. Škoda, že nejde dát hvězdičku navíc, páč v rámci žánru a řady si šest z pěti jednoznačně zaslouží.
Pro Honorverse hodně netypická povídka, ale za mě jedena z nejleších z řady, páč přes svůj humor poukazuje na několik skutečných problémů Graysonu a skvěle si pohrává s možnostmi, jaké literální svět jako Honorverse nabízí.
