Fremr
komentáře u částí děl
Pozvete si chlápka na sekání trávníku a on přijde a trávník poseká. Má ale bohužel drobnou vadu. Je to totiž totální magor, kterej by klidně posekal i Vás a možná to i udělá. A nebo už Vám něco leze na mozek z toho vedra? Šílený, ale pořád dobrý.
Když jsem Noční směnu četl podruhé, tato povídka byla jedna z těch, které jsem si ihned vybavil. A napodruhé to bylo ještě lepší. Věřím, že kdyby taková firma jako Nekuřáci a s. byla i v reálném životě, tak by měla ohromné výsledky.
Když venku nastupuje léto a noci jsou už teplejší, vzduch svěžejší a Svět hezčí, nemůže se nic špatného stát. Zvlášť, když se zamilujete. Nebo může? Je láska jenom iluze?
Fuj. Buď King vypil prošlou plechovku piva nebo úplně nesnáší pivo v plechovkách. No je to hnus, co se stalo s Timmyho tátou. Dobrej a vtipnej začátek konce lidstva. I když konec povídky byl až super rychlej.
Neskutečnej hnus, kterej je uvěřitelnej. Připomnělo mi to 127 hodin, ale tohle je snad ještě hrůznější a nechutnější. Za mě bezvadný, miluju, když mi něco rozšíří představivost do rozměrů o kterejch jsem ani netušil.
Mohl bych ti říct, že umírání je umění, a že já se učím rychle.
Zvláštní báseň, kdo ví, jestli s nějakým podtextem, přeci jen je pro Owena a my neOwenovci tak můžeme jen hádat. Ale tak nebudeme si to kazit, co takhle jít za školu a koukat na banány stojící na ulici.
Povídka o jednom zapomenutém labyrintu, která dobře graduje a bohužel nijak nevygraduje. Gaiman to napsal jako poctu a hezky z toho vybruslil koncem, protože na to se nedá moc říct... Jo pěkný, ale co z toho. Škoda ztraceného potenciálu.
No na začátek sbírky hodně slabá poezie o ničem, jasný, chápu ho, občas prostě není den, tak je lepší nepsat, ale v tomhle případě bych doporučil ctrl+alt+del nebo se jít třeba projít. I kdyby se to rýmovalo, je to furt stejné nic. Povídka, kterou instantně zapomenete. Doufám, že jsem si to nejhorší odbyl už na začátku sbírky.
Ten pocit, že už o nic nejde je z toho doslova cítit. Tak prostě fuck off Světe, dáme si ještě jednu poslední jízdu, protože pláč nic nezachrání a já tady stejně zdechnu jako zdechli ostatní moji kámoši. Skvělá tečka na závěr sbírky, tohle bylo super.
Takhle to dopadá ve chvíli, kdy už nemáte co ztratit a pro co žít. Dost smutný, ale tak to občas chodí. Počítání peněz, život s kuponama do nákupáku a vkládání veškerýho štěstí do jednoho blbýho výletu. No, bohužel si to dokážu představit a je to děsivý.
Kostnice pro mě byla tou lepší povídkovou básní z Bazaru zlých snů. Je to šílenost, kterou stojí za to přečíst. Co se vlastně stalo? Máme věřit tomu kdo tohle vypráví? Asi je to blbost, může za to alkohol, ale co když se to fakt stalo? Právě o ty pochybnosti tam jde, King si s Vámi hraje a to je na tom zábavné.
V Bazaru zlých snů najdeme také dvě povídkové básně a Tommy je ta horší. Bylo to najednu stranu fajn si představovat jaký život dřív byl, jaký život žil Tommy. Ona minulost vždycky vypadá lépe než ve skutečnosti byla. Pro mě je to samozřejmě jen čistá fantazie a Tommy mě trošku minul. Třeba k tomu časem dorostu.
Tak tahle povídka je opravdu výstižná svému názvu. Morálka. Co to vlastně je? Velmi dobrá záležitost, kterou prostě budete chtít dočíst. A za mě? Já bych do toho za ty prachy šel, i když je to zvrácený... Zrovna v tomhle případě bych chápal to pokušení.
Zábavná povídka, která je psaná stejným stylem jako Dolores Claiborneová, akorát tentokrát přijde na policejní stanici chlap s úplně jiným problémem. A ruka ruku myje, to je velká pravda. Za mě dobrý, odpalování rachejtlí byla sranda.
Duna je dle mého názoru nejlepší povídkou sbírky Bazar zlých snů. Fascinující nápad, úžasný popis hlavních postav a špičková pointa. Úderné, zábavné a smrtící.
Krátká povídka o tom, že všichni žijeme v tomhle Světě, každej má ale úplně jinej příběh a někdy jste jen divák za oponou děje cizích životů. To je fascinující, když se nad tím zamyslíte. Trošku mi to připomnělo povídkovou tvorbu Neila Gaimana.
Povídka o tom, že když se něčeho nechceme vzdát, tak určitě nemusíme. Akorát to pak má různé následky. Dá se to pochopit. Přijdete o milovanou osobu a zboří se Váš svět. Pak jste schopni věřit čemukoliv, třeba tomu, že se Vaše milovaná má prostě jenom pod psa a časem to přejde. Povídka je taková zábavná hříčka, ale zase nic na co byste mysleli i měsíce po přečtení.
Dobrá vize smrti, četl jsem ji už v polospánku a pak se mi o tom třicet minut zdálo, takže povídka prožitá zvláštním způsobem. Já bych volil možnost číslo dvě. Puf! A nic víc... Nicota je krásná. Aspoň myslím.
Trošku průměrnější povídka o tom, že s některými lidmi se prostě nedomluvíte. Byla rychlá, i docela vtipná, ale celkově nijak zapamatovatelná. Stephen ovšem perfektně vystihl chování starého pána, k tomu není co vytknout. Alzheimer je zlej, ale bylo sympatický jak děda zabodoval ve správný moment.
Drsná povídka s nechutným ztělesněním zla. Zlého chlapečka bych fakt potkat nechtěl. Zažít, že mi do auta na sedadlo položí čepičku s vrtulkou, se vzkazem - NECHTE SI JI, MÁM JINOU, to mě fakt děsí. Úplně jsem chápal to co Hallas udělal, protože každej normální člověk by udělal to samý. Osud je hnusná špinavá kurva. Asi začínám mít hodně rád pozdní Kingovo práce.
