HarryHaller
komentáře u částí děl
"Po celý rok zasvěcený měsíci jsem byl prohlášen za neviditelného: křičel jsem, a nikdo mi neodpovídal, kradl jsem chléb, a neusekli mi hlavu. Poznal jsem nejistotu, něco, co vám Řekům je zcela neznámé. V bronzové komoře, kde jsem měl před očima mlčenlivý šátek škrtiče, byla mou věrnou průvodkyní naděje."
Nejsem si jistý odkud, ale ten příběh znám už déle (stejně je možné, že jsem jej četl ve svém roztěkaném mládí). Příběh krále a jeho dvorního básníka připomíná svým prostorem, časem i kostýmy to úžasné z pohádek Oscara Wildea a Hermanna Hesseho. Příběhem tajemství je to však čistý Borges!
Dokonalá předpověď světa, řešící problémy jak médií, svrchovanosti státu, globalizace, přehlcenosti umění, tak i smrtelnosti!
Poslední dvě věty měli několikanásobnějšího významu než předešlých x stránek zbytečného textu.
