janusss
komentáře u částí děl
Na této povídce byly nejlepší ty hodiny... Přišlo mi to strašně děsivé: když odbívají tak všichni strnou a naslouchají tomu zvuku a jakmile přestanou, všichni se vrátí k tomu, co dělali předtím... I popis barevných komnat mi přišel tak zvláštně tíživý... Nevím, přišlo mi děsivější to popisování prostředí a zvyků lidí z paláce než samotné vyvrcholení...
Nejdřív fakt paráda - skvěle popsaná atmosféra morové nákazy a s představováním si těch ,,mrtvol u stolu v márnici" jsem si dala záležet... Ale ten konec jsem upřímně nepochopila: Byli ti podivíni opravdu mrtvoly nebo nějací moruvzdorní mutanti? Nebo snad ztělesnění moru? A kdo by bral s sebou takové hnusné děsivé baby, usuzuji podle toho jak byly popisovány? To bylo asi tou podnapilostí:-'D
Začátek dobrý ale konec nic moc
Dokonalé popisování pocitu úzkosti a strachu... Způsoby smrti nachystané pro hlavního hrdinu byly takové, které ho měly nejdříve psychicky vydeptat a až potom následně zabít. Pocity, které hrdina prožíval při tomto ,,vydeptávání" byly tak barvitě vyjádřené.
Jen ten konec... Už jsem si říkala: ,,Nenene, teď tam spadne, tentokrát určitě..." A poslední věta povídky byla tak nečekaná a šokující, že jsem si ji musela přečíst vícekrát. Přišlo mi to strašně... Nelogické, uspěchané a vůbec mi to tam nesedělo... Ale nad tím přivřu oko, protože ta povídka je jinak... Geniální.
Nejdřív jsem si myslela, že je to nějaká úvaha... Bylo to dlouhé složité okecávání fylozofických myšlenek, alespoň tak mi to ze začátku připadalo... Vůbec jsem nepochopila, o co jde. Věty mi splývaly před očima, jak jsem se snažila v tom najít smysl...
Patří k té lepší polovině Poeových povídek, ale zápletka nic moc...
Úžasné, běhal mi mráz po zádech! Líbí se mi prvotní popisování vrahovy nemoci a detailní vyjádření jeho myšlenek... To bylo fakt na mou duši odporné, až mi z toho bylo zle. Za mě jedna z nejlepších poeových povídek!