Černý kocour / Černá kočka
Povídka od:
Edgar Allan Poe
Z knihy:
Démon zvrácenosti (9 povídek), Edgar – Devět povídek E. A. Poea, Pád do Maelströmu a jiné povídky (14 povídek), Zrádné srdce: Výbor z díla, Poviedky a básne, Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek), Jáma & kyvadlo a jiné fantastické příběhy, Předčasný pohřeb (19 povídek), Černý kocour, V mistrově stínu, Podivuhodné historie, Démon zvrácenosti (39 povídek), Fantastické příběhy / Fantastic tales, Dobrodružství A. G. Pyma a jiné povídky, Jáma a kyvadlo a jiné povídky (27 povídek), Černý kocour a jiné hororové povídky, Anglické povídky, Zrádné srdce (12 povídek), Muž davu a jiné povídky, Příšerný ženich a další příběhy mistrů hororu / The Spectre Bridegroom and Other Stories by Masters of Horror, Pád domu Usherových (a jiné novely), Démon perversity (7 povídek), Jáma a kyvadlo a jiné povídky (4 povídky), Jáma a kyvadlo a jiné povídky (27 povídek), Na slovíčko s mumií, 1000 nejkrásnějších novell 1000 světových spisovatelů. Sv. 3, Jama a kyvadlo (2 poviedky)
Černý kocour je hororová povídka. Vypravěč již jako dítě miloval zvířata. Se ženou doma měli mnoho zvířecích mazlíčků. Vypravěč měl ale nejraději kocoura, který ho poslouchal na slovo. Poté ale začal mít radši alkohol a stal se z něj alkoholik. V alkoholovém opojení bez příčiny vzal nůž a kocourovi vydloubl oko. Kocour přežil, ale začal se pána bát a vyhýbat se mu. Tato strašná událost na čas vypravěče odvedla od alkoholu. Ne však na dlouho. Jednou šel z hospody, potkal kocoura a pověsil ho na stromě, zakrátko mu vyhořel dům do základů. Na jedné stěně se objevil obraz kocoura, pověšeného na stromě. Opět vypravěč dostal strach, hryzaly ho výčitky svědomí a přestal pít. Ale když na výjev zapomněl, šel zase do hospody a po návratu se mu do cesty připletl kocour, kterého pohladil a kocour šel s ním domů. Vypravěč se začal kocoura bát a přemýšlel, jak by ho zabil...
The Black Cat
Rok vydání originálu: 1843
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (29)
Přidat komentář
Zítra zemřu
a tak chci
ještě dnes
svalit ze své duše
to velké břemeno.
Perverzní, bizardní povídka se skvělým koncem. Možná proto, že je tak krátká a akční, se pro mne stala nejlepším příběhem v tomto svazku.
Citát: Perverse je jedním z nejpůvodnějších pudů lidského srdce.
Jedná z nejlepších povídek od poea. Hlavní hrdina diky alkoholu postupně začíná propadat šílenství při kterém se pokusí zabít kocoura ale místo toho zabije svoji manželku kterou ke své smůle zazdi s kocourem. Který ho díky své nabubrelosti privede pod gilotina.
Na téhle povídce se mi nejvíc líbil ten popis vnitřních pochodů vyprávěče, našeho tyrana zvířátek. A co se mu dál stane, protože chlastá, je už jenom třešnička na dortu. Což paradoxně není ta nejhorší věc na příběhu. Nejhorší je samozřejmě jeho samolibost na konci, která způsobí jeho největší pád...
(Čteno ve sbírce Černý kocour a jiné hororové povídky.)
(SPOILER) S prižmúrenou mačkou 3*, ale v detailoch je to strašne prehnaný text: opitý chlap príde domov a prvé, čo mu napadne, je vypichnúť domácemu kocúrovi oko. To ako vážne? Prečo? Čo ho k tomu viedlo? Mal k tomu azda predispozície? Ak áno, aké a prečo nám o nich Poe nič neprezradil? Ak nie, potom čo sa stalo, že sa z neho behom hodiny stal násilnícky psychopat? V ďalšiu noc úbohého kocúra magor pre zmenu rovno obesí na strome. A to vám radšej ani nenapíšem, čo urobí s manželkou. Kebyže to autor vysvetlí duševnou poruchou, bolo by to super. Ale ja som tam nič také nezaznamenal (čo neznamená, že to v texte medzi náznakmi prítomné nebolo). O tretiu hviezdu sa postarala obskúrna finálna pointa s "usvedčením", inak by to bolo ledva za 2*. Poviedka bola viackrát sfilmovaná, napr. vo filmoch dua Argento/Romero Dve diabolské oči (1990) a vo Fulciho Černé kočce (1981), prípadne čiastočne v seriáli Pád domu Usherovského od Mikea Flanagana (2023).
Jedna z mých nejoblíbenějších povídek o E.A.Poea o závislosti na alkoholu, se kterou postupně a neodvratně přichází změna osobnosti jedince, až se člověk stane úplně někým jiným, často i nebezpečným psychopatem. Autor zde opět předvedl jeho hluboký smysl pro detailní popis vnitřních pocitů vypravěče a různých situací, ve kterých se hlavní "hrdina" ocitá. Tleskám ...
Zajímavá povídka, která ukazuje, jak je přílišná konzumace alkoholu pro psychiku nebezpečná. Začíná to pomaloučku polehoučku menší averzí, poté nenávistí vůči všem a hledání viníků mezi těmi, kteří za nic nemůžou. Mohl snad kocour za něco? Mohl jen za to, že neutekl dřív, než zjistil, že páníček má porouchaný mozek.
Takový dobrý standard, i když ten závěr byl poměrně dost očekávatelný. Docela dost se podobá "Zrádnému srdci", hlavně co se zmíněného závěru týče.
Poviedku som prečítal vyše 2 roky dozadu a dodnes si pamätám hlavné atribúty, pre ktoré som si túto poviedku zamiloval - mrazivá atmosféra, alkoholizmus a zvrátenosť. Tieto motívy Poe neskôr rozvíjal i v poviedke Diablik zvrátenosti, ktorá tiež patrí medzi moje obľúbené.
Trochu morbidní za což palec nahoru, ale v mých očích neuspokojivé vymodelování zápletky včetně dost chabého závěru - 60 %
Pamatoval jsem si to nějak jako super povídku, četl jsem to asi někdy na střední, ale dnes když jsem si to přečetl mě to příliš nevtáhlo, atmosféra se nedostavila...
Tuhle povídku pokládám za svou nejoblíbenější. Všechny povídky jsou úžasné, originální a skvěle promyšlené, ale tahle mě nadchla ze všech nejvíce.
Slibuji, že se už nikdy nepodívám na hodnocení dříve, než knihu či povídku přečtu. Čekal jsem něco fenomenálního. Jsem mírně zklamaný, a proto dávám 4* (87%).
Povídka byla výborná. Poe je mistr atmosfér. Cítil jsem stejnou nechuť ke kocourovi jako hrdina (umocněno všeobecnou nechutí ke kočkám).
Zajímavá povídka a zatím jedna z mých nejoblíbenějších. Jen ten konec mě vždycky nepochopitelně naštve...