kozlík24
komentáře u částí děl
Takový průměr. Kdo má rád umění, určitě to dokáže ocenit.
Skvělé vysvětlení Měsíční katastrofy. Takto jsem si to vůbec nepředstavovala, takže jsem ráda, že jsem si tuto doplňkovou kapitolu mohla přečíst. Překvapilo mě, že jeden malý kluk nenáviděl Mars natolik, že byl schopen všechny na planetě zabít a taky to, jak mu svůj plán podal Xénokratés.
Docela zajímavé přiblížení nezvedeneckého světa, o kterém toho vlastně tolik nevíme. Překvapilo mě jak je opravdu všechno jejich ničení jen jako a že dokonce i někteří nezvedenci pracují pro Nimba. Také oceňuji krásné propojení s prvním dílem Smrtky. Ale i přesto mě samotný děj moc nenadchl.
Hrozná nuda. Nic mě na tom nezaujalo. Nejsou tam ani známé postavy a ani se nedozvíme nic nového o daném světě a společnosti.
O společném snění toho z hlavní série moc nevíme, takže dobré rozšíření světa. Ale zase, kdyby to bylo zkrácené na ¼, tak asi fajn. Takhle je to docela nuda.
Úžasný styl kosení a ušlechtilé záměry. Opravdu skvělá genetická modifikace.
Skvělý nápad. Vůbec by mě nenapadlo, že Constantin měl tak velké plány a že by Ben taky mohl být smrtka. Zajímavé je i to, že Ben věděl, co bude poslední zkouška na Smrtku. To mi vůbec nedošlo.
LGBT tématika mi vůbec nevadila, protože tady to není žádná propagace (není to na sílu jako většinou), ale prostě přirozená věc.
Ale ten konec! Jsem na Constantina hodně naštvaná. Konečně jsem si myslela, že se snaží udělat dobrou věc a on po návratu Anastázie Bena úplně zahodí a ještě mu odveze Rádže!
Za mě zajímavé. Zajímalo mě, co se dělo na palubách vesmírných raket a které nedoletěly do svého cíle, takže jsem spokojená, že vím alespoň něco.
Nejnudnější povídka. Celou dobu jsem netušila, proč se autor zaměřil zrovna na tuto smrtku. Až na konci se ukázalo, že je to jedna z těch, které si pro pokosení vybral smrtka Lucifer. Ale za mě příšerně dlouhé, trochu děsivé, příběh se stále opakuje dokola a ani se nic moc nového nedozvíte.
Moc krásná, dojemná povídka. I když jsou v ní nové postavy, rychle mi přirostly k srdci a konečně jsem neměla pocit, že to je zbytečně dlouhé a utahané jako jsem měla u většiny ostatních.
Moje asi nejoblíbenější povídka. Skvělé zakončení. Jakmile jsem to pochopila, nemohla jsem se přestat usmívat :-)
Škoda, že takhle vydařené nejsou všechny příběhy.