kozlík24 komentáře u knih
Četla jsem jiné vydání, které bylo jen ve staročeštině a ze začátku, to byl šok. I když jsem většinou dokázala odhadnout, co jednotlivá slova znamenají, tak se mi někdy podařilo situaci pochopit až později při čtení. Ale postupně jsem si trochu zvykla a moc se mi k tomu ta vznešená podoba jazyka hodila. Také verše byly skvělé, protože díky nim děj rychleji ubíhal a stránky utíkaly jedna za druhou. I množství přímých řečí posouvá děj dopředu, a tak v knize nenajdete dlouhé nudné pasáže s popisy.
A nakonec samotný děj. Příběh je velmi čtivý. Příběh svaté Kateřiny je zajímavý a ráda jsem si ho přečetla.
Ve třetím dílu se bohužel naplnilo mé neblahé očekávání a celou knihu se řeší vysvobození Willa a Evanlyn ze Skandie.
Děj rozhodně není špatný, ale přišel mi dosti táhlý. Téměř nekonečný pobyt Skandijců na Skorghijlu mě už docela nudil. Jediný Halt to ze začátku zachraňoval. Na druhou stranu uprostřed knihy se konečně rozjela dějová linka u Willa a naopak kapitoly z Haltova pohledu mě moc nebavily.
Vážně mě už štvalo na konci knihy stále opakované slovní spojení "hřejivá tráva". I když tématika odvykání od drogy je velmi zajímavá a nečekala jsem ji tady.
Nakonec postava, kterou jsem si v knize nejvíce oblíbila byl Erak. Tak trochu mi nahrazoval Halta.
Nejlepší zpěvník na hraní i zpěv vánočních koled. Najdete zde 50 nejzpívanějších koled a všechny jsou zapsané v nádherných úpravách. Určeno pro mírně pokročilé. Vřele doporučuji!
Druhý díl nabízí noty a akordy dalších nejznámějších písniček ke zpívání. Určeno pro mírně pokročilé - not i akordů je více a jsou na hraní trochu těžší. Opět nejvíce využívám noty na koledy a umělé trampské písně.
Zpěvník obsahuje mnoho z těch opravdu nejznámějších lidových i trampských písní v příjemné poloze pro zpěv. Určeno pro kytaru, ale skvělé i pro klavír - v notách najdete zapsanou vždy jen základní jednoduchou melodii písně a doprovod můžete tvořit podle kytarových akordů. Já využívám hlavně na vánoční koledy a písničky k táboráku.
(SPOILER) Tuto knížku jsem si chtěla přečíst velmi dlouho a bohužel jsem se k ní dostala až teď. Což je škoda, protože kniha je určená pro mladší čtenáře (asi 10-14 let) a to byl můj největší problém. Častokrát mi přišlo, že se postavy chovají opravdu hloupě, říkají nesmyslné věci... Asi tak ¾ knihy bylo pořád dokola to samé - Agáta stále naivně odpouštěla a Sofie ji nikdy neposlouchala a lhala jí. Vlastně už mi bylo jedno, kdo z nich půjde do školy Dobra nebo získá prince. Hlavně jsem chtěla, aby už se to vyřešilo.
Na druhou stranu, svět, který autor stvořil je opravdu zajímavý a konec knihy mě docela navnadil na čtení dalšího dílu. Zůstalo nám dost nezodpovězených otázek a zajímalo by mě, co dalšího nám autor představí ve svém světě.
Každopádně jsem ráda, že jsem si alespoň první díl této série přečetla. Teď si dám chvíli pauzu a možná se někdy pustím i do dalších dílů.
Pokud se chcete orientovat v základech etikety chování v hotelu i při pracovní schůzce je tato knížka naprosto skvělá. Já jsem si chtěla přečíst nějakou knihu etikety, která by popisovala různé okruhy společenského života a to se mi splnilo. Kniha je mile napsaná, ale zároveň je v ní spousta informací. Já jsem si například dělala poznámky, abych se do nich za čas mohla podívat a jednotlivá zdvořilostní pravidla si připomenout.
Druhý díl se mi líbil asi více než první. Je tu více akce a méně nelogičností. I když mi trochu chyběl Halt, ale Gilan je taky skvělý. Jen ten konec...doufám, že ve třetím díle se to vyřeší (a nebude to roztáhnuté do dalších 4 dílů).
Také mi na začátku moc nesedla Evanlyn, ale nakonec jsem se do ní vžila a teď jí fandím víc než Alyss.
Čteno v aj.
Kniha mě moc neoslovila. Řeší se v ní spousta vážných témat, ale i tak jsem se musela docela přemáhat, abych už to konečně dočetla. Nemělo to napětí, které by mě nutilo číst dál nebo nějakou souvislou dějovou linku.
Charlie to má v životě hodně těžké, a tak chápu jeho občasné úzkostlivé nálady, jen mě tyto části vždycky hrozně nebavily.
Zato mě bavil styl psaní - dopisy neznámému příteli. Byla to příjemná změna oproti normálnímu deníku.
Viděla jsem i filmovou adaptaci. Ta je vzhledem ke knize moc povedená, dokonce se od ní ani tak neliší. Jen ten konec jsem ve filmu vůbec nepochopila.
(SPOILER) Tato kniha byla moje první dark romance a vlastně jsem z ní nadšená. Bavilo mě odhalovat skryté i očividné detaily propojení příběhu s Petrem Panem.
Co mi občas vadilo, byl překlad. Například se mi vůbec nelíbilo, oslovení ,,drahoušku'', a až tak v polovině knihy jsem si uvědomila, že to má být příjmení Wendy z Petra Pana - Wendy Darling. A takových nepovedených překladů bylo v knize více, ale chápu, že někdy to prostě moc dobře přeložit nejde.
Trochu mě vadil až moc dlouhý úvod, kdy se první polovinu knihy vůbec nedozvíme hlavní zápletku. A taky jsem si myslela, že když má být kniha na motivy pohádky, tak to bude fantasy, což není, ale vůbec to nevadí.
A James...to je úžasný záporák. Vlastně se mi líbilo, jak si Wendy přivlastňoval, nárokoval a zároveň by pro ni udělal cokoliv. Sice se často k ostatním choval dost surově, ale když byl s Wendy byla mezi nimi úžasná chemie (strhávání oblečení se k němu úžasně hodí).
Jsem ráda, že jsem si díky povinné četbě přečetla další klasický příběh, tentokrát staroanglický epos. Kniha má hezky a pochopitelně převyprávěný děj eposu Béowulf. V ději jsem se neztrácela a i jména byla vždy několikrát zopakována, takže jsem se v nich vyznala. Kniha má i krásné ilustrace, které jsou ale docela strašidelné, takže bych knihu nedoporučovala menším dětem.
Moc hezký příběh. Milé postavy (Halt je skvělý!) a úplně nový zajímavý svět, jehož fungování nám autor postupně vysvětluje, takže nejsme zahlceni informacemi hned na začátku. Doufám, že se v dalších dílech dozvíme více o fungování a výcviku ostatních "profesí".
Jen v závěrečné bitvě na konci knihy mi pár věcí nesedělo. A bohužel mi nesedl ani mluvený hlas audioknihy. Přišel mi takový monotónní a docela nezajímavý, proto jsem se ze začátku musela do poslouchání trochu nutit. Teď už jsem si ale naštěstí na hlas docela zvykla.
Rozhodně tuto knihu nevnímám jako pokračování HP série, ale spíše jako oficiální fanfikci k HP.
Ale i přesto se mi kniha četla docela těžko. Například postavy se nechovaly tak, jak je známe. Nemá to ani ty geniální hluboké souvislosti, kterými Rowlingová propletla celou sérii. Naopak tam byly scény, které snad ani nebyly nutné (líbání své vlastní tety...) a také spousta scén, které moc nedávaly smysl, ať už vzhledem k původní sérii nebo ke knize samotné nebo se příhodně podařilo všechno, co mělo.
Také části příběhu v alternativní budoucnosti mi přišly příliš dlouhé (na co čekali?).
Prvně jsem se bála toho, že je kniha napsaná pouze jako scénář, ale nakonec jsem byla ráda, protože to alespoň rychleji ubíhalo.
Dlouho jsem čtení této knihy odkládala, protože jsem slyšela spoustu negativních ohlasů a nechtěla jsem si kazit dojem z úžasné HP série. Ale nakonec jsem ráda, že jsem knihu konečně přečetla a mohla si udělat vlastní obrázek, protože i přes to všechno si myslím, že vidět toto jako divadelní hru by mohl být hezký zážitek.
Grafické romány většinou moc nečtu, ale tohle byla nutnost a jsem z ní nadšená!
V knize sledujeme část Temnyjova dětství, která asi nejvíce ovlivnila jeho chování v dospělosti. Úžasný a emotivní příběh vysvětlující Temnyjovu krutost, nedůvěřivost i touhu ochránit griši v hlavní sérii. Ale já potřebuji mnohem delší příběh! Ráda bych si přečetla ještě něco o jeho začátcích při budování Druhé armády a Malého paláce nebo nějaké kapitoly ze série Griša, jen z Temnyjova pohledu.
Každopádně, i když byl příběh krátký, tak byl skvělý a ilustrace jsou nádherné, takže určitě doporučuji všem, kdo si stejně jako já Temnyje zamilovali. A ti kdo ne, tak ho možná po této knize alespoň pochopí.
(SPOILER) Tento díl mě bavil téměř celý (až na úplný začátek). Alina je tady trochu dospělejší a nenechá si všechno líbit. A partu hlavních hrdinů jsem si taky zamilovala. Jo a Nikolaj je zlatíčko, vždy dokáže pobavit.
Ale moje oblíbená postava v celé sérii byl Temnyj. Přijde mi, že je hrozně nepochopený. On chce pro Ravku jen to nejlepší. Akorát žít tisíce let v takovém osamocení z jedinečnosti vlastní moci asi není moc jednoduché. To samozřejmě neomlouvá jeho kruté jednání, ale i tak jsem mu fandila a doufala jsem, že se díky Alině změní k lepšímu. Nevím, kdy přesně se to stalo (možná při Alinině první "návštěvě"), ale taky se na Alinu přestal dívat jako na zbraň, kterou může využít. Postupně si uvědomoval, že bez ní nemůže žít a snažil se ji získat, akorát to dělal docela špatným způsobem. A Alinu to k němu taky pořád táhlo, vracela se za ním, ale prostě mu nedokázala odpustit.
Konec jsem očekávala, ale do poslední chvíle jsem doufala, že to dopadne podle mých představ.
(SPOILER) I když pro spoustu lidí je toto nejslabší díl, mě nevadilo, že každou chvíli nebyla bojová scéna, ale spíše se kniha nesla na vlně chystání a příprav.
Začátek v Nové Zemi mě vůbec nebavil, ale naštěstí to netrvalo dlouho. Možná mě tato kniha bavila, protože část knihy byli Mal s Alinou od sebe (konečně) a Alina měla více prostoru soustředit se na důležité věci. Vážně už jsem nechtěla dále poslouchat Mala, jak si stěžuje na Alininu moc a postavení. Ten by nejvíc ze všeho chtěl, aby Alina přišla o všechnu svou moc a mohl s Alinou žít normální život. Ale to nejde! Ona není normální vesnická holka, se kterou by mohl utéct. On nikdy nepochopí její moc ani to, jak je výjimečná a co má dokázat. V tom má Temnyj pravdu. A ani Alina k Malovi není zcela upřímná, což chápu, vzhledem k tomu jak se chová, ale jak to má mezi nimi potom fungovat? A taky mě vadí, že díky Malovi dokáže Temnyj držet Alinu neustále v šachu. A přitom kvůli tomu umírají další lidé. Proč nemá Mal dost rozumu na to, aby sám odešel?
Mnohem více jsem si zamilovala Temnyje nebo Nikolaje, Mal mě prostě buď štve nebo hrozně moc nudí.
Více poznáváme Davida, Zoyu a další postavy z minulého dílu, což je skvělé. Ale také přibudou nové postavy, které si zamilujete.
Nikolaj je velmi zajímavá postava, miluji jeho humor, ale také jeho rady, i když si stále nejsem jistá, jestli mu můžu věřit.
A nakonec Temnyj, jeho návštěvy u Aliny byly úžasné. To mi trochu vynahrazovalo to, že se v knize moc nevyskytoval. A ten konec... To bylo úžasné, i když jsem doufala, že se Alina zachová trochu jinak.
(SPOILER) Sérii jsem rozečetla s vědomím, že to bude jen takový slabý úvod k Šesti vranám. Ale z 1. dílu jsem neskutečně nadšená.
Ze začátku mi moc neseděly východoslovanské názvy, ale docela jsem si zvykla a teď už mi to k tomu prostě patří.
!!!Spoiler!!!
Hltala jsem všechny pasáže s Temnyjem (proč s ním Alina nemohla být víc?) a naopak doufám, že Alina neskončí s Malem. Protože s ním je hrozná nuda a podle mě se k sobě skvěle hodí jako kamarádi, ale ne jako milenci. Temnyj má pravdu alespoň v tom, že Mal nikdy nepochopí její moc a grišové bez používání své moci chřadnou. A navíc světlonoška a Temnyj, dobro a zlo, světlo a tma. Protiklady se přitahují, ne?
(SPOILER) Tato kniha mi sedla mnohem více jak 1. díl. Byla zajímavější, napínavější, měla více dějových linií a rychle se četla. Pořád jsem si přála, aby si Liv vzpomněla na tu starou dobrou Olive a zároveň zapomněla na Daxe a konečně se dala dohromady s Theem. I postupné odkrývání jejího dřívějšího vztahu s otcem bylo napínavé.
Možná k tomu napomohlo i to krásné slunné počasí, ale mám pocit, že po přečtení knížky už znám Santorini skrz na skrz a mám chuť nasednout na první letadlo, abych se přesvědčila, že je tam všechno tak, jak jsem si to představovala.
Moc bych chtěla navštívit Ztracené knihkupectví Atlantida, skrytý bazén, sopku nebo se jen procházet po večerním Santorini a možná přitom i objevit Atlantidu... Pokud se na ostrov chystáte, rozhodně doporučuji! A pokud ne, nevadí, přečtěte si knihu a poté už určitě začnete plánovat, kde v Oie sehnat ubytování =)
Popravdě, většinou se mi povídky k sériím líbí - jsem ráda, že se můžu vrátit do oblíbeného světa a hledat odkazy k původní sérii. Ale tyhle povídky byly docela zklamání. Samozřejmě, některé byly lepší a jiné horší. Ale většina mi přišla hrozně zdlouhavá a nezajímavá - možná, kdyby se každá povídka zredukovala na ¼ bylo by to zajímavější. Nejvíce mě bavily povídky s hrdiny z původní série (ty, které rozvíjí a dále vysvětlují fungování postmortálního světa a jeho výsadních regionů jsou většinou příliš rozvláčné a dějově ne tak zajímavé). Pro fanoušky série doporučuji hlavně: Temná opona se zvedá, Cirrové, Anastasiin stín, Impozantní a Marsovská minuta. Tyto povídky sledují dřívější/pozdější život nám známých postav nebo vypravují události, o kterých ze série víme, že se staly, ale neměly jsme je více popsané. Za pěkné povídky, které stojí za přečtení považuji ještě Vytrvalost paměti a Smrt mnoha barev
Vlastně jsem ráda, že už mám sérii za sebou (a to nemyslím nijak špatně). Jen už jsem ji četla moc dlouho. Začala jsem někdy v únoru a dočetla až teď. Jenže to je tím, že jsem mezi každým dílem přečetla další 2-4 knihy. Což obvykle nedělám (obvykle přečtu celou sérii naráz).
Bylo to zajímavé čtení (první díl mě absolutně nadchnul), ale teď si musím dát od sci-fi chvíli pauzu.
Přečteno kvůli povinné četbě.
Kniha mě vlastně příjemně překvapila (jako skoro každá povinná četba :-). Příběh je sice známý, ale zajímavý a přitom kniha není zbytečně dlouhá a nemá pasáže, které nic neříkají. Dokonce mi ani nevadilo, že je kniha psaná ve verších a zastaralým jazykem - díky ubíhajícímu ději mi to ani nepřišlo. Konec je sice předem jasný, ale i tak mě bavilo sledovat, jak se chudák Oidipús postupně dozvídá pravdu.