MamaKnihomolka
komentáře u částí děl
Povídka, na kterou jsem já věčný romantik čekala. Zahřeje u srdce, není uspěchaná a má pointu.
Jen to 'miluji tě ' mi tam prostě nesedělo. Bez toho by byla dokonalá.
Povídka je hodně zajímavá. Originální námět, který zalahuje zvláštní tajemství a ukazuje manipulaci. Něco mi v ní ale chybělo.
Slabší povídka, která má ovšem hodně zajímavý začátek. Ale místo toho, aby příběh gradoval, jaksi ztrácí dech. Škoda, protože superchřipka A6 a blížící se konec je skvělý námět.
Sklep bývá hodně podivné místo, kde se hromadí věci, které nepotřebujeme nebo potřebujeme Jendou do roka. King pro nastolení strachu použil své oblíbené krysy. Ovšem posunul to o několik příček výš, když zasadil děj do obrovského sklepa textilky, který je potřeba vyklidit.
ponurá a děsivá atmosféra vám zaručí to, že minimálně pár dní budete mít ve sklepě dost divný pocit, protože nikdy nevíte co se v té vlhké tmě skrývá.
A já tam mám jít zrovna pro vánoční stromek!
Napsala bych boží, ale to se k této povídce nehodí, takže: Pekelná!
Čtivá s moc hezkým poselstvím na konci.
Souhlasím s tím, že mohla být umístěna 5.12. kdy právě čerti chodí mezi lidmi.
Povedená povídka, která dokáže vtáhnout do děje. Velmi originálně pojaté a čtivé.
Trochu krátké. Trochu klišé, předvídatelné a má rezervy. Hlavně bych vyznačila lépe co je přímá řeč a co textovka, to člověka chvílemi mate.
No tohle jsem teda nečekala! Povídka, ze které běhá mráz po zádech. Budoucnost, kterou by nikdo z nás nechtěl a tleskám autorce za tak skvělý nápad na námět, protože tohle mě sakra baví!
Děkuji ji za skvělý konec, který mi vykouzlil úsměv na tváři.
Skvěle napsaná povídka. Není to žádná vánoční slaďárna, ale pořádně drsné a mrazivé počtení. Od prvních písmen až po poslední jsem povídku opravdu hltala. Je čtivě napsaná, promyšlená a tak akorát dlouhá. Dokážu si představit na takové téma a zpracování klidně i román nebo novelu.
Povídka z dob francouzských válek, která splní svůj účel, ale byla hrozně krátká a opravdu jednoduchá. Jak je tady psáno, zasloužila by si víc rozepsat. Sice tyto témata a období králů nevyhledávám, ale to se rozhodně neodráží na mém hodnocení.
Autorka píše darkromance. Ještě jsem od ní nic nečetla, ale je znát, že už něco napsala. Děj se plynuje vyvíjí a čtenář je zvědavý co bude dál. I charaktery a pocity jsou skvěle vykreslené a nádech tajemna je tam taky.
Přesto, že jsem věděla jak to dopadne, jsem si ji moc užila.
Jedno velké wow! Po takových milých a dojemných povídkách přijde taková, která vám vyrazí dech. Vážně jsem nic takového nečekala a doslova ji zhltla. Bylo v ní všechno. Napětí, akce, spád i tajemný konec.
Ano měla mouchy. Mohlo být vše víc rozepsané a čtenáře víc rozientovat v ději a i ty skoky v čase mi přišli moc, ale líbila se mi.
Dokázala bych si z ní dokonce představit i novelu nebo knihu. Byla by boží!
Povídka, která je tak upřímná a čistá, že až srdce plesá. Je psána a takovou něhou a respektem, že to fakt člověka dojme. Já vždy přeji každému hlavně zdraví a lásku. Nic není důležitější, stejně tak jako v této povídce. A dětská láska je vždy nejupřímnější.
Velmi hezky pojatá povídka o chudobě a zázraku Vánoc. Dobře se četla a nechyběly ani trable dřívější doby jako nemoce, dlouhé cesty na trh, bída a zima.
Povídka, která by byla boží, jen kdyby nebyla tak krátká. Měla skvěle našlápnuto, ale vše bylo tak rychlé, že jsem nestihla být ani dojatá. Veliká škoda.
Řekla bych až magická povídka z cizokrajného prostředí, konkrétně z Japonska. V prvé řadě se mi líbil ten nápad. Žádná Amerika, Anglie nebo Česko, ale Japonsko!
Tori mi moc nesedla, celkově svým chováním i přesto, že si vše moc dobře uvědomovala.
Na to jaký má povídka potenciál mi přišla krátká a taková strohá, byla by boží, kdyby si s ní ještě trochu víc autorka pohrála.
A ta legenda? Skvělý nápad!
Skvělá povídka bez hluchých míst s morousem Rudolfem. Vím, že v obchoďácích v době svátků a zvlášť těch vánočních je MASAKR! Všem, kteří v nich pracují nezávidím a klaním se. Znám to jen z brigády, ale jsou to nervy s těmi lidmi, kteří vám dokáží vážně zkazit den. Tady to bylo opačně, ale Rufolf svým způsobem byl fajn chlap a vše se dá napravit a vždy se dá začít znovu od začátku. Opravdu moc povedená povídka.
Policajt z knihovny je za mě velmi povedená povídka. Ani na chvíli jsem se nenudila a byla napnutá co bude dál.
Já do knihovny teda nechodím a po přečtení tohoto příběhu to teda v dohledné době ani nemám v plánu.
Tajemná, děsivá, místy i trochu nechutná povídka a já si to užívala. King se nebál popsat detaily a dokázal perfektně vystihnout danou atmosféru jako vždycky.
Taky jste si mysleli, že policajti z knihovny nejsou ? No... Možná jste se pletli, tak jako já, protože člověk nikdy neví, že? Tak dávejte bacha a vracejte knihy včas!
V povídce Skryté okno do skryté zahrady se stejně jako v Misery, Temné půli a podobných dílech King vrací s tématem ze spisovatelského světa. Ukazuje, jak je lidská, a hlavně ta spisovatelská, mysl chatrná a složitá věc plná temných zákoutí, kde se může realita mísit s bludy.
Za mě je to bohužel průměrná povídka, která mě nevystřelila do výšin. Akční scény byly, ale přišly mi nedotažené, zkrátka jim něco chybělo. Co se týče povídek u mě stále vede Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank, Mlha apod.
Ovšem konec byl velmi zajímavý, u kterého zamyšleně semknete obočí a začnete přemýšlet, ALE na mě bylo vše až moc rychle a šup šup.
Povídce Časožrouti se napětí nedá upřít. Jste napnutí téměř od první stránky až do poslední. Stále jsem přemýšlela co se může stát, jak se to vyřeší a kdo vůbec časožrouti jsou.A když se objevili... Stálo to za to.
King si tentokrát vzal do parády trhliny v čase a cestování v něm. Což je téma, které zajímá každého, ale je hodně ošemetné a za mě je potřeba ho správně uchopit a nepřekombinovat to. King to pojmul skvěle a vše do sebe krásně zapadlo.
Líbilo se mi, že hodně velkou roli hrála i psychika zbylých pasažérů. Na to kdyby se autor vykašlal, tak ta povídka nebude stát za nic.
Jedinou výtku mám a to jen to, že jsem čekala více času s časožrouty a dozvědět se víc o nich. Ale chápu, že vzhledem k jejich destruktivnímu chování to nešlo.