MamaKnihomolka komentáře u knih
Kniha, po které pokukuji už od té doby co vyšla, ale bála jsem se, že mě neosloví. No... Opak je pravdou.
Oraya je lidská dívka ve světě upírů, a dost tvrdá holka, která se nebojí pustit do turnaje Kejari s dalšími padesáti upíry v uzavřeném Měsíčním paláci. Kejari je totiž krutý turnaj skládající se z pěti zkoušek, jeden vítěz získá jakýkoli dar od bohyně Nyaxie. Oraya se ovšem setkavá s upírem Raihnem, který patří k Rhisanům. Úhlavním nepřátelům Hiájů, ke kterým Oraya patří. A chtě nechtě s ním musí uzavřít spojenectví. Jenže netuší, co všechno spojenectví stojí. A válka mezi Hiáji a Rhisany nabírá na síle.
Objevují se i různé zrůdy, se kterými se Oraya musí během turnaje vypořádat. Démony různých druhů a vzhledů, obrovské kočky s rudýma očima nebo Peklodlaci, masivní, hrbatí vlci se zářivě bílou srstí, ze které stoupají oblaka tmy.
Kniha se četla skvěle. V každé kapitole se něco dělo a postavy se vyvíjeli a akce bylo víc než dost. Závěr dílu byl víc, než překvapivý. Nenapadlo mě, že by se mohl příběh dál vyvíjet takto...
Líbil se mi ten temný, drsný svět plný špičatých zubů, křídel a pachu krve. V období Halloweenu a dušiček ideální čtení.
Tak toto se vůbec nepodobalo Colleen. I přesto, že knihu psala společně s Tarryn Fisher, které tvorbu neznám, nebylo to znát. Četla se dobře, ale knihy od CoHo jsou vždycky nabité emocemi, zvraty a šokujících událostí, ale tady? Za mě prostě nic.
Postavy byly charakterově zajímavé, a jak později zjišťují, ani žádní svatouškové. Přesto se mi do nich nedařilo nijak vžít a prociťovat jejich příběh s nimi. První část knihy ještě byla dobrá, ale druhá nic moc a konec mi přišel nedotažený. Chybělo mi nějaké rozuzlení a odpovědi.
Věřím, že mnohé čtenáře naláká úžasná a krásná obálka, ale za mě to byla nejslabší kniha Colleen Hoover.
Třetí díl série Touha, za který moc děkuji nakladatelství Albatros. První díl (Touha) mě sice moc neuchvátil, ale říkala jsem si, že série má tolik dílů, že jim dám ještě šanci. Vztek (druhý díl) byl skvělý a tak jsem o čtení následujícího vůbec nepochybovala. Vášeň volně navazuje na předešlý díl.
Tentokrát se více dozvídáme o dračím světě, ale taky se Grace se svými přáteli podívá za obry a pozná nové bytosti, o kterých neměla zdání, že existují.
Každé rozhodnutí má své následky a Grace se ocitla v dost nelehké a nepříjemné situaci. Litovala jsem ji, ale někdy mě občas mátla svým chováním.
Bavily mě konverzace mezi ní a Hudsonem, stejně jako to bylo v předešlém dílu. Sice jich bylo méně sarkastických a více vážných, ale něco do sebe měly.
Během celé knihy se Grace snaží dát dohromady to, co se rozbilo a zlomit to, co se utvořilo. Pomalu nachází sama sebe, své schopnosti a dozvídá se více o jejím novém světě nadpřirozených bytostí.
Hudsonovo chování sice bylo nevyzpytatelné, ale často jsem ho i nechápala. Jeho bratr Jaxon si svým vystupováním u mě moc bodů nezískal, ale věřím, že se to změní dalším dílem.
I když jsou všechny postavy vesměs puberťáci, kteří prožívají první lásky, strasti a cloumají jimi hormony nebo schopnosti, na čtení jsem se vždy moc těšila. Příběh má krátké kapitoly a tak se vážně nebojte do série pustit, protože vám stránky budou létat pod rukama.
Upřímně? Při dočtení druhého dílu jsem tušila, jak by se mohl vyvíjet třetí, ale tohle? Docela šok ze všeho, co se tam dělo. Nechyběla akce, napětí, smutek, zlost i city. Zkrátka emoční křivka, jak má být.
A jako bonus se tentokrát čtenář podívá do Hudsonovi hlavy.
Fantazie autorky je neuvěřitelná. Celkově obdivuji všechny autory ať už fantasy, scifi nebo dystopie. Jsem v romantasy teprve nováček a rozhodně to nebyla má poslední série tohoto žánru.
Je to sice čtvrtý díl a pro mě první, ale nijak mě to při čtení nevadilo a dovolím si říct, že tento díl může být čtený i bez nutnosti přečtení předešlých dílů.
Nezáviděla jsem Jess. Nikdo by nechtěl zažít to, co ona. Knize totiž vévodí dost drsné téma. Stále se něco děje, čtenář se rozhodně nenudí.
Bane je typický bad boy. Svůj a zároveň pro všechny. Tak bych ho charakterizovala.
Emoční křivka je opravdu výrazná. Jiskření, erotika, šok i znechucení... To a ještě víc jsem u čtení pociťovala.
Byla bych blázen, kdybych si nechtěla přečíst knihu, která je složená z povídek českých autorů inspirovanými tvorbou Stephena Kinga.
Musím ocenit všechnu práci, jak všech autorů, kteří se na knize podíleli, tak @alesh_richter , který se do toho pustil a vše dal dohromady.
Upřímně mě povídky moc překvapily a odraz Kinga v nich byl opravdu cítit. Byly bez omáček, šlo se přímo k věci a večer v posteli jsem opravdu občas měla divný pocit. Povídky jsou tak akorát dlouhé a říkáte si: "Ještě jednu na dobrou noc." Ano... Ale pak na ně před usnutím myslíte...
Musím vyzdvihnout povídky jako je Žena s pastelkami, Tam venku, V plamenech, Takovej je život, Monstra v nás a Dobrý manžel. Ty mě naprosto pohltily.
Musím říct, že se mi kniha líbila. Moc dobře se četla. Nicol byla svá, upřímná a samozřejmě nechyběl Ethan - pan doktor morous. I přesto, že se zdá být nemastný, neslaný, jeho myšlenky jsou dost hříšné a něco na něm zkrátka je.
V knize je mnoho postav, které zajisté dostanou prostor v dalších dílech. Ale o osud Veronici (sestry Nic) moc nestojím. Nebyla sympatická ani trochu po tom všem, co se v knihze odehrálo.
V knize je toho hodně. Od jiskření a romantiku přes smutek až po vtip.
Moc se mi líbil doslov autorky o velmi časté nemoci, která je zrádná a právě ta ji ke psaní inspirovala.
Můj výtisk je z roku 1996. Nemá hezkou obálku... Vlastně ani ne hezkou, ale příšernou. Poslední dobou ale moc nekoukám po vzhledu, ale po kvalitě obsahu...
Tato kniha se liší v tom, že je to vlastně jeden velký monolog. Bez kapitol. Bez přerušení. Zpověď Dolores, která provedla nehezkou věc. Ale proč? To se právě snaží vysvětlit.
Kniha je víceméně krátká, něco málo přes dvě stě stran, ale za mě by mohla být klidně o polovinu kratší. Děj se začal rozjíždět cca od poloviny a nabral pořádné obrátky až ve třičtvrtě, do té doby jsem docela trpěla.
Docela mě unavovalo, jak Dolores hodně vyplňovala své vyprávění o naprosto zbytečné věci. Ale jak došlo na jejího manžela, začínalo to být zajímavější.
Každopádně nic nemění nic na tom, že Dolores byla silná žena, nenechala si nic líbit a nadevše milovala své děti.
Marka Dvořáka sleduji dlouho, ale nemohla jsem se ke knize dostat. Odrazovala mě i podoba textu, protože celá kniha je vlastně jeden velký rozhovor rozdělený do částí – zásah, den na zachránce, první pomoc, pacienti, urgent, den na urgentu a můj život.
To, že je to velmi příjemný a sympatický člověk doslova vyplývá z řádků. Jako správnému zdravotníkovi nechybí pokora, empatie a úcta.
Celý rozhovor je opravdu od jeho dětství, studia a začátků praxe až po dnešek, kdy je lékař u letecké záchranky a na urgentním příjmu v Motole. Zmiňuje se i o případech, které se mu vryly do paměti, a ze kterých jsem měla husí kůži.
Čtenář se barvitě dozví, jak probíhá výjezd, jak dokáží být lidé bezohlední nebo jak reagují na stresové situace. Zdá se to jako banalita, ale někomu to může zachránit život, proto je dobré si i připomenout, co má řidič dělat, když slyší sanitku nebo vrtulník a hlavně jak správně to dělat.
Upřímně jsem se smála u některých situací, ale taky se mi zas u většiny svíralo srdce.
Jelikož pan doktor je u záchranky v Hradci Králové, bydlí v Pardubicích, nepřekvapilo mě, že zmínil i Chrudim. Ale za jakých okolností, to mě teda překvapilo. To že se tam k pacientům nechovají hezky (kromě porodnice) vím, ale že se diví, že záchranka přiveze mladého kluka (i když postiženého) nebo starého pána, které právě zachránili, mě dost šokovalo. I když se to zřejmě stalo před lety, toto by si neměl nikdo dovolit.
V kapitole první pomoc jsem si ji krásně zopakovala a hned si sem jistější, protože člověk opravdu nikdy neví... Byly vyvráceny i mýty jako je propiska v krku nebo vytahování jazyka.
Knihu jsem si moc užila a rozhodně není od autora má poslední.
Smutný příběh už od první kapitoly. Bez okolků je čtenář vhozen do rodinné tragédie se všemi následky. Doslova mě to drásalo.
Ze stran přímo čišela nespravedlnost a bolest, kterou prožívala Ember s celou rodinou. Ale s Joshem mi to všechno přišlo strašně rychlé, že jsem tu chemii skoro ani nezaznamenala. Necítila jsem z jejich vztahu nic. Což mě dost zklamalo, protože kdyby jen jejich vztah jiskřil a byl opravdový a uvěřitelný, kniha by byla skvělá i přesto, že byla dost předvídatelná. Nic šokujícího se tam nestane.
Podle mého názoru to byl zas zbytečně velký sociální boom.
Od Hilla jsem už pár knih četla. Musím říct, že Ohnivý muž je za mě dokonalost a brousím si zuby na Vánoční říši.
Divné počasí obsahuje čtyři povídky, každá má o něco málo přes sto stran. Nechci vyzrazovat děj, protože sama to nemám ráda, ale pokusím se vám každou z nich trochu přiblížit.
MOMENTKA, kterou vypráví třináctiletý Mike, jednoho dne uviděl na ulici paní, která se jim dřív starala o domácnost dost zmatenou a vystrašenou. ,,Nenech ho, aby si tě vyfotil. Nedovol mu, ať začne ubírat." jsou její slova, která mu způsobují velmi nepříjemné mrazení. A když potká podivného chlápka s nekonečným tetováním, s mnoha fotoalby na zadním sedadle svého Cadillacu a polaroidem, který fotí podivné fotografie a ještě podivněji se chovají lidé, které jsou polaroidem vyfoceni, necítí se v bezpečí.
Povídka se četla moc dobře. Bavila mě a zůstávala jsem napnutá jak Mike skončí. Jen jsem to čekala trochu víc vyhrocené.
Povídka o dospívání, vzpomínkách, nadpřirozenu, paměti, stáří a o vztazích dětí a seniorů.
Povídka NABITO se mi četla o poznání hůř. Ze začátku má pomalejší rozjezd, ale vyvíjela se zajímavě a nakonec měla dost šokující závěr. V tomto parádním thrilleru se s tím autor opravdu nemaže a ukazuje, že hrdinové nejsou vždy jen dobří lidé.
V povídce je vidět, jak moc dokáží zbraně ničit a kolika lidem to změní život, když jsou v nesprávných rukách. A je jedno jestli je to žena, která je má jen ráda, ale jednou ji někdo prostě naštve nebo jsou ty ruce bývalého vojáka.
V NEBI. Co byste dělali kdybyste skákali z letadla, báli se výšek a když už skončíte, neskončíte na zemi, ale na podivném mraku, který vás nepustí dolů?
Tato povídka mě hodně zaujala už od začátku. Popisy byly hodně vydařené a já pokaždé, když jsem byla venku se dívala na mraky.
Byla originální, čtivá a byla jsem zvědavá jak dopadne.
DÉŠŤ je boží povídka přesně podle mého gusta, která mě chytila a nepustila. Zhltla jsem ji za jeden večer. Protože nejde jen tak ignorovat, když místo deště prší ostré a dlouhé střepy.
Za mě měla všechno! Originalitu, napětí, akci, spád i smutné chvilky.
Anotace mě zaujala natolik, že jsem si knihu prostě musela přečíst. Dokonce jsem si ji i koupila v papírové podobě, což už tak často nedělám.
Příběh mě pohltil od prvních stran. Málokterá kniha tohle umí. Myslela jsem na příběh pokaždé, když jsem nečetla a těšila se až se zase ponořím do života doktorky Nory, kterou začíná pronásledovat její minulost.
Jako vždy jsem měla tip a jako vždy vedle. Autorka mě dokonale dokázala zmást, že jsem už pak jen hádala.
Příběh se prolíná i se vzpomínkami Nory z dětství v době, kdy jejího otce zatkli. Nehledě na to, že si Nora začíná uvědomovat, jak moc je vlastně otci podobná a jak své touhy potlačuje, opravdu z toho mrazí.
Překvapivé, strhující, neodkladné, pohlcující a napínavé čtení.
Ano, tato kniha se zařazuje k mým dalším oblíbencům od CoHo.
Tahle kniha je toxická, stejně jako vztah Sloan a Asy. Nepustí vás, dokud ji nedočtete!
Už na začátku autorka varuje, že je tato kniha jiná než její ostatní. Psala ji jinak, než všechny své knihy a rozhodně není pro mladší publikum nebo ty, kteří jsou náchylní k vulgárním výrazům, sexuálnímu násilí nebo drogám. Pod to se podepisuji.
Příběh mi tentokrát nerozdrtil srdce a pak zase složil jako u většiny jejích knih. Tento příběh ve mě probudil strach, vztek a soucit. Nedokázala jsem myslet na nic jiného, než na Sloan a její život v doupěti dealera bez možnosti odejít.
Nechápu jak může autorka do knihy o třista stranách nabušit tolik zvratů, emocí a akce, kterých nemáte dost a chcete prostě číst dál a prožívat toho víc.
Po celou dobu jsem si říkala: ,,To snad ne, co dalšího se tam ještě může stát ?"
Kdo by neměl rád pohledy od obou postav, ale že uvidím do hlavy i Asovi, to mě dost překvapilo, potěšilo a zároveň rozesmutnilo. Člověk ho trochu pochopí, ale přitom mu to hlava nebere, protože to je Asa, který nemá hranice.
Opravdu dlouho jsem nezažila knižní kocovinu. Tato kniha mi ji připomněla. Je to heroin... jak by řekl Asa...
Kdo mě sleduje delší dobu ví, že jsem milovník Stephena Kinga. Nepřečtu od něj ale úplně všechno! Jak se člověk vyvíjí a dospívá, sahá po knihách, po kterých by třeba před deseti lety ani nezavadil pohledem. A to se mi hrozně líbí!
Dřív jsem vyhledávala jen horory, minulý rok jsem riskla čtení Pohádky (fantasy) a byla nadšená, letos mě hodně zaujaly thrillery díky Holly. Takže se mi zase rozšířily obzory v tom, co od Kinga číst. Ale přiznám se, že knihy jako třeba Tommyknockeři mě stále moc nelákají, ale co vím... Třeba za pár let z ní budu nadšená a klepat si na čelo, proč jsem si ji nepřečetla dřív.
Tenká knížečka, mimochodem se skvělou obálkou, na kterou se nemůžu vynadívat, která ale klame tělem. Je nabušená informacemi a věcmi, které mnoho fanoušků neví (nebo teda já nevěděla).
Tato kniha nám ukazuje Kinga z jiného pohledu. Žádný horor, ale i dětské knihy, muzikál, muzika, herectví a další odvětví, kde Kinga můžete najít. Také zmínky o nedokončených románech nebo povídkách, které třeba nikdy nespatří světlo světa.
Co mě dost zaujalo bylo, jak se lidé stavěli a i staví v filmům natočených podle knih nebo povídek. Automaticky se vše škalukuje jako horor. Není to tak. Už jak autor zmiňuje, úžasné filmy a i s oceněními jako např. Vykoupení z věznice Shawshank, Tělo nebo Zelená míle nejsou horory!
Moc se mi líbily úryvky, kdy sám autor popisuje setkání s Kingem a jeho chování. Jak je ochotný, podávající ruce a snažící se všem vyhovět. Zkrátka takový milý chlapík.
Velkou výhodou knihy je čtivost, kdy stránky vážně mizí pod rukama. Tudíž je to záležitost jednoho dne.
Třešničkou na dortu jsou dva přepsané rozhovory, které Lilja absolvoval s Kingem po telefonu. Prvního dosáhl po pěti letech odmítání, takže vytrvalost se opravdu vyplatí.
Info: Nemusíte být fanoušek hororu, abyste milovali knihy Stehena Kinga! Stačí jen najít to správné pro vás.
,,Ale víte, mám nějaké vnitřní založení a podle něj se snažím rozdávat lidem potěšení. Tohle prostě dělám. Chci, aby lidi četli knížky a lapali po dechu, a chtěl bych, aby tohle pokračovalo, i po tom, co se zastavím."
Anotace této knihy mě naprosto nadchla. Ač kolikrát žádná očekávání od knih nemám, tady jsem čekala nějaký pořádný masakr. A když jsem později přečetla nějaké recenze, tak už jsem tak nadšená nebyla a nevěděla co od knihy vlastně čekat. Proto jsem možná tak rozpolcená.
Nejen, že žádný masakr ve vile nebyl, ale taky mě dost zklamaly postavy.
Když už přišla řeč na postavy, žádná si mě ničím nezískala. Ani Laura. I přesto, že hlavně z jejího pohledu byl příběh vyprávěn. Z jejího a z pohledu hlavní produkční. Konkrétně tyto dvě postavy, jsem vůbec nepochopila. Přišli mi ploché a jednoduché. A přitom si myslím, že kdyby se autorka ponořila víc do hloubky postav, mohly by být hodně mrazivé. Působilo to na mě zkrátka tak, že se autorka mermomocí snažila o zajímavé a složité charaktery, ale přišlo mi to jen jako shluk psychických poruch ve spojení s alkoholem a omezeným prostorem.
Za mě postavy dělají většinu knihy a tohle je za mě velký špatný.
Abych jen nehanila, kniha se moc dobře četla. Styl psaní je příjemný a prostředí je za mě dobře vykresleno, ale atmosféra žádná. Nijak na mě nepůsobila.
Námět je originální. Deset účastníků zavřených ve vile, která je na tajném místě a kamery jsou všude. Záměrem je najít si pravou lásku a nejlepší pár vyhraje velkou peněžitou odměnu, která jim může změnit život od základů. Vše se odehrává online a diváci se mohou dívat na dění ve vile kdykoli. Dokonce mohou hlasovat o hrách, o vítězi a dalším vývoji hry. Jenže vše není tak jak se zdá, výhra se navyšuje, začínají se ohalovat mrazivá tajemství a účastníci se začínají předhánět o náklonnost diváků a tudíž zvýšit šance na výhru. A otázkou je, co všechno jsou ochotni pro výhru udělat.
Kdyby byla kniha lépe zpracovaná, byla by super!
Je libo čerstvé domácí těstoviny na všechny způsoby, k tomu limoncello z citronů Amalfi, a jako sladkou tečku cannoli nebo sfogliatelle? To vše a ještě víc můžete mít. Slunečná atmosféra pobřeží Amalfi, Positana a dalších míst Itálie vás naprosto pohltí.
Za mě velmi povedený díl. Oproti posledním dílům jako kdyby autorka nabrala druhý dech.
Možná to i zajistily všechny postavy, které byly tak nabité energií a optimismem což prostě teď na léto chcete!
Lia se svou originální prací, smyslem pro barvy a humor se mi moc zamlouvala. To jak byla svá a nehodlala ustoupit ani věčně podezřívavému a zarputilému Raphovi, který se sice jen snažil chránit svou rodinu, ale zároveň se jí začal i nechtěně odcizovat a stále stavěl jen zdi, které ale Lia dokázala bezprostředně zbortit.
Tuto odpočinkovou letní romanci rozhodně doporučuji všem milovníkům Itálie, romantikům nebo těm, kteří si zkrátka potřebují odfrknout u knihy se skvělou letní atmosférou.
Tip!
Určitě si během čtení vyhledávejte fotky. Máte pak z příběhu mnohem větší požitek.
Mé první pořádné setkání s Holly Gibneyovou, když nepočítám seriálové zpracování Outsidera a povídku Když teče krev. Protože kniha na povídku přímo navazuje, ale pokud jste ji nečetli, za mě se nic neděje.
Už anotace čtenáři hodně napoví co čekat, což si myslím, že někomu nevyhovuje právě pro ten moment překvapení a proto knihu hodnotí hůře. Ale věřte mi, překvapení je tam víc než dost! Víte vlastně kdo za vším stojí, jste jen tichý pozorovatel a držíte Holly palce, aby na vše přišla a nedocházelo k dalším únosům.
Děj se odehrává v období covidu a pádu Trumpa, což mi přijde skvělé. Dodává to určitou autenticitu, kor když si přečtete dodatek autora a to jak ho příběh napadl.
Hodně se skáče v čase, což věřím, že mnohým také nevyhovuje. I mě chvíli trvalo, než jsem si na to zvykla a vždy se zorientovala.
Nejsou také skoro žádné důkazy, na vše si Holly musí přijít sama a postupně odkrývá hrůznou skutečnost. Což někomu přijde zdlouhavé, ale přesně tak to prostě chodí. A proto se mi kniha tak líbila! A ještě k tomu ta svítící obálka ve tmě!!!
Většinu času mi ani nedocházelo, že knihu napsal Stephen King. Je to něco jiného, než je jeho hororová klasika, ale nebyl by to on, aby nepřidal nějaké pikantní a nechutné detaily.
ale moc jsem si to užila a určitě si další díly s Holly Gibneyovou přečtu.
Letní romance a druhý díl série, která člověka opravdu naladí na léto a dovolenou u moře. Kniha se četla sama a já si jen užívala příjemnou atmosféru slunné Francie, konkrétně malého městečka Saint Paul de Vence, kde se děj ve velké míře odehrával. Jediné co mě mrzelo, že příběh postavy víc nezavál do jiných míst Francie, tak jako to bylo v předešlém dílu.
Setkáváme se s postavami, které už známe z prvního dílu (Francouzská lekce), ale také poznáváme nové postavy, které jsou stejně sympatické, jako všechny ostatní.
Kniha obsahuje kapitoly jak z pohledu Andrey, tak i Evana. Baví mě, jak jsou ti chlapi fakt vedle co se týče ženských pocitů a reakcí. Ale ze všech stran jsem cítila tu chemii mezi nimi. Jiskření, přitažlivost, ale i strach a nejistotu.
Anglickou lekci bych nezařadila do erotických knih, ale pár lehtivých scén obsahuje a autorka se toho nebála. Pro toho, kdo vyloženě nevyhledává sex na každé straně, tak jako já, ideální!
Tato zdánlivě romantická kniha plná srdíček a lásky skrývá také temné tajemství soužití v toxických vztazích a násilí v nich. Člověku se svírá srdce nad osudy obětí a kor když zjistí, jak těžký mají život i potom a jak těžko nachází stabilitu, důvěru a samostatnost a tu normálnost všedního života.
Mysteriózní příběh o spánku, náměsíčnosti, psychologii, zradě, pomstě a o tom, jak moc nás spánek dokáže ovládat a co všechno jsme schopni udělat aniž bychom to věděli.
Kniha mě zaujala hned svou anotací. Věděla jsem, že si ji prostě musím přečíst. Nemohla jsem odolat zajímavému námětu knihy. Vůbec jsem netušila co čekat, jen jsem doufala ve skvělý a zamotaný thriller.
Bavilo mě více pohledů, ale hlavní je Benův a Annin zápisník, který vše dělá ještě zajímavějším.
Dozvěděla jsem se i zajímavé informace o psychologii a spánku. Což beru jako super bonus k parádní knize.
Na konci místo rozmotání příběhu a zodpovězení otázek se děj zas možná až příliš zamotal a některé otázky se spíše objevily. Ale líbil se mi ten nečekaný šok.
Dost zajímavá a originální kniha!
Docela mi bylo úzko z prvních kapitol, kde Tommy popisuje své dětství a kdy vlastně nechápal co se děje. Proč v den svých narozenin nic nemá kromě svého pyžama a proč si ho nikdo nepamatuje?
Po celý čas čtení mi vířily hlavou jen dvě slova: smutné a nefér. A tak bych i charakterizovala tuto knihu. Je to příběh, ve kterém hlavnímu hrdinovi fandíte všema deseti a modlíte se, aby to už tentokrát vyšlo.
Líbila se mi Tommyho cílevědomost a touha se tomu nevzdát a bojovat za to, aby si ho aspoň někdo pamatoval.
Skvělý čtivý příběh o samotě, dospívání, přátelství, naději a lásce.
Ač jsem si moc knihou nebyla jistá, nakonec jsem moc ráda, že jsem se do ní pustila a pokud hledáte něco jiného a originálního na čtení, tak toto je ta pravá kniha.
Knihy o zvířatech miluji a zároveň nenávidím. Hodně je prožívám a často si spojuji příběhy s vlastními vzpomínkami a pocity. Ale když ji syn přinesl z knihovny, nemohla jsem říct ne.
Toto přímé pokračování jsme četli společně vždy večer a já byla chvílemi dojatá až mi přeskakoval hlas a měla slzy v očích. V některých částech jsem zavzpomínala na svou předešlou fenku a bylo mi fakt úzko, ale kvůli synovi jsem se udržela.
Kniha je čtivá, příběh jednoduchý a vše dolazují krásné ilustrace a na konci i fotografie z natáčení.
Šťastné, smutné, úsměvné a dojemné čtení ze života psa, který se nevzdává a učí lidi jak žít.