Nikdy, nikdy
Colleen Hoover , Tarryn Fisher
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/530330/bmid_nikdy-nikdy-662cce164b545.jpg
4
59
59
Bestsellerové autorky Colleen Hooverová a Tarryn Fisherová spojily síly a společně napsaly naprosto jedinečnou romanci s mystery zápletkou. Charlie Wynwoodová a Silas Nash byli od narození nejlepšími přáteli, dokud se do sebe ve čtrnácti letech nezamilovali a nestali se něčím mnohem víc. Počínaje dnešním ránem jsou si ale naprosto cizí. Všechny jejich vzpomínky na to, kým byli a jaký pár společně tvořili, jsou fuč. Vytratily se. Nezbývá než odhalit pravdu o tom, co se jim stalo a proč k tomu došlo. Ale čím víc o sobě zjišťují, tím těžší je pro ně pochopit, proč byli vůbec kdy spolu. Vzpomenout si někdy může být horší než zapomenout. Doporučený věk 15+... celý text
Literatura světová Dívčí romány
Vydáno: 2024 , Yoli (ČR)Originální název:
Never Never , 2016
více info...
Přidat komentář
3+1 hvězda
Co k tomuhle dílu napsat, upřímně nevím. Takové sci-fi spíše, pohádka k neuvěření. Za mě se to nepovedlo. Dva co neustale ztrácí paměť, děj se točí v kruhu a nebyla poradně vysvětlena příčina, celkem zmatek i vyprávění z minulosti. Coolen svědčí psát samotné. Tu jednu hvězdu navíc dávám z lítosti, sem tam to bylo čtivé a napínavé. Opravdu zatím nejhůř povedené dílo.
(SPOILER) Každou stránkou jsem doufala, že děj bude lepší, ale nebyl. Hlavní hrdinové mi nesedly ani povahově a nejvíc mě štali, jak kašlali na školu a lidi okolo sebe a mysleli jen na to, aby zachránili sebe. Zápletka byla divná, sama jsem ji moc nepochopila. Co se romantické linky týče, za mě nic moc. Válení se v louži v osmnácti letech není ani trochu romantický. Taky jsem se trochu ztrácela v tom, co mezi sebou měli Silas a Charlie dřív. Informace, které se neustále opakovaly a pak se najednou nic nevědělo? Unavující. Četlo se to rychle, ale tenhle příběh nedoporučuju. Colleen napsala i lepší knihy.
,,Dokazal bych stravit každý den tím, že bych tě znovu a znovu poznaval, Charlie. Nevěřím, že bych se toho někdy nabažil."
Někdy uděláte chybu a ne jednu a budou velké a možná i větší a oni je udělaly a pak přišli o to nejvzácnější. Tento příběh o spřizněných duší, tajemství a lásce byl skvělý. Charlie už nikdy nechtěla být jako dřív a to chapu, po tom jak se chovala a Silas prozřel o chvilku dříve a já patřím mezi ty, které kniha bavila a přiběh si zamilovaly.
4/5*
To byla nádhera. Ten vztah, jejich vzájemná propojenost a potřeba být si blízko.
Hezká tajemná a nadpřirozená linka. Vúdú v New Orleans - sice okrajově, ale pořád dobrá atmoška. Každých 48 hodin ztratí ústřední dvojice paměť a jsou nuceni pátrat po příčině. Soulmates jak fík, navzdory vnějším okolnostem.
Silase si oblíbíte na první dobrou, u Charlie si budete muset maličko proklestit cestu, ale tahle dvojice je nezapomenutelná a autorkám se její vytvoření velmi povedlo. To jak byli nuceni si pokaždé probojovat cestu zpět k sobě a v průběhu nalézat vzájemné zalíbení a prosté důvody, proč vlastně být spolu, díky poznávání menších i větších detailů ze svých životů. Bod hore taky za Silesova bratra.
A ty vzájemné dopisy byly taková sladkobolná třešnička.
Epilog byl zmatečný a divný, hvězda dolů.
Horoskopy na konci mi přišly zbytečné, ale pro lidi, kteří tomu věří budou dobrým doplněním příběhu.
Tak jak se cítili hlavní hrdinové, vždy za 48 hodin, tak zmatená a nechápající jsem byla já celou dobu čtení této zvláštní knihy. Námět je sice originální, ale absolutně k neuvěření. Děj se moc nikam neposouvá, zklamání...
Zatím nejslabší kniha od této autorky / za mě.
Myslím, že společně psát s někým dalším tady neprospělo.
Zvláštní příběh.
(SPOILER)
Tentokrát komentář nepůjde bez spoileru... Knihy od C.H. mám ráda, ale na téhle je poznat, že jí prostě naspsala s Tarryn (od té jsem nic nečetla). Romanticka linká byla dobrá jako vždy... i pominu to, že naše hlavní duo trpělo po 48 dnech výpadky paměti (jakože, cože?). Ale ta část s únosem, už byla pro mě přes čáru.
Ale čtivé to bylo hodně, byla to taková jednodenní záležitost :-)
Tak toto tedy hodně velké zklamání, jedna z nejslabších autorčiných knížek, děj pořád dokola, konec takový zvláštní
Pravá láska patří k sobě.
Za mně naprosto senzační a originální.
Vůbec by mně nenapadl ten konec a čekala jsem úplně něco jiného.
Ač je kniha pro mladší ročníky, moc se mi líbila a pobavila.
Na knihu jsem se velmi těšila. Knihy od Colleen Hoover mám velice ráda, ale tuto bych zařadila mezi slabší kousky. I přesto se ale kniha moc dobře četla, jako všechny její ostatní.
Nápad knihy je za mě zajímavý a knížka se dobře četla, což mě nepřekvapuje. Musím však říct, že mě místy nudila a že se jedná o jistou slabší knížku (hodnotím zde především Colleen Hoover).
Nicméně jako oddechovka fajn třeba k moři, nečekala bych žádné velké drama, jak to bývá u autorek jistou zvyklostí.
Námět knihy byl skvělý, knížka byla čtivá. Postavy mě bavily. Ale vlastně byl celý příběh dost tendenci se opakovat s točit v kruhu a chybělo mi nějaké rozuzlení.
Nikdy nepřestaň. Nikdy nezapomeň.
Výčitky svědomí jsou způsob, jak se trestat za svoje chování.
Když člověk v životě zažívá pořád jen dobře věci, brzdí to jeho růst.
Bolest je nutná, protože aby člověk uspěl, musí se nejdřív naučit překonávat překážky.
Nikdy nesmíme zapomínat, kdo vyšlapal nasi cestu. A nikdy se nesmíme přestat snažit dělat ze světa lepší místo pro ty, kteří přijdou po nás.
Osud je magnetická přitažlivost našich duší k lidem, místům a věcem, k nimž patříme.
Můžeme ztrácet vzpomínky, ale uvnitř jsme pořád stejní.
Opět pecka. Přečteno jedním zatajeným dechem.
Jsem spokojená. Chemie mezi hrdiny fungovala, pointa byla nápaditá. A pobavil mě konec. Nicméně jsem zvyklá číst fantasy a k téhle knize se prostě musí přistupovat jako k magickému realismu. Není to realita. Je to pohádka, ale krásná