Nikdy, nikdy
Colleen Hoover , Tarryn Fisher
Bestsellerové autorky Colleen Hooverová a Tarryn Fisherová spojily síly a společně napsaly naprosto jedinečnou romanci s mystery zápletkou. Charlie Wynwoodová a Silas Nash byli od narození nejlepšími přáteli, dokud se do sebe ve čtrnácti letech nezamilovali a nestali se něčím mnohem víc. Počínaje dnešním ránem jsou si ale naprosto cizí. Všechny jejich vzpomínky na to, kým byli a jaký pár společně tvořili, jsou fuč. Vytratily se. Nezbývá než odhalit pravdu o tom, co se jim stalo a proč k tomu došlo. Ale čím víc o sobě zjišťují, tím těžší je pro ně pochopit, proč byli vůbec kdy spolu. Vzpomenout si někdy může být horší než zapomenout. Doporučený věk 15+... celý text
Literatura světová Dívčí romány
Vydáno: 2024 , Yoli (ČR)Originální název:
Never Never, 2016
více info...
Přidat komentář
Ze začátku jsem byla z příběhu hodně rozpačitá… byla jsem stejně zmatená jako hlavní hrdinové a vůbec jsem netušila, jakým směrem se bude příběh ubírat (žánrově…). Ale hned od první kapitoly mě děj vtáhnul a bavil. Nakonec mě příběh dokázal úplně pohltit a já jsem si ho upřímně zamilovala. Bála jsem se, že to na mě bude moc drastické, nebo moc nadpřirozené, ale ani jedno se nepotvrdilo, což mi opravdu vyhovovalo. Vím, že hodně lidí v recenzích zmiňuje, že je zklamalo rozuzlení… mě ne, já jsem byla spokojená – možná vyloženě nadšená z určitých myšlenek. Tahle kniha je svým způsobem hodně zvláštní, ale když ji dáte šanci, dost možná vás opravdu příjemně překvapí, stejně jako mě. 4,5/5
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s @knihkupectvi_luxor za účelem recenze. #spoluprace
(SPOILER)
Colleen je jedna z mých nejoblíbenějších autorek, proto jakmile vyšla nová kniha, hned jsem ji musela mít.
Příběh mě ze začátku vážně zaujal, těšila jsem se, co z toho vyleze a JAK se to mohlo stát... Ale žádné "rozumné" vysvětlení se nedostavilo, dokonce mi tam pár věcí vůbec nesedělo, například ty dvě "kartářka a její dcera", to mě trochu zklamalo :-(
Takže je to vlastně trochu fantasy
Takže celkově mě zklamal konec, ale jinak je příběh hezky napsaný. A moc se mi líbí to, že někdy by bylo fajn podívat se na svůj život "s nadhledem" a vidět vše bez ovlivnění situacemi, co se v životě staly.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s @knihkupectvi_luxor za účelem recenze. #spoluprace
V originále vyšlo Nikdy, nikdy už v roce 2015 a bylo rozdělené na tři části. Teď, když jsem knihu přečetla, si nedovedu představit, že by příběh po 150 stranách skončil a musela bych čekat na pokračování…
Charlie a Silas jsou už dlouho nejlepší kamarádi a v tomto případě jejich vztah přerostl v něco víc. Jednoho dne si ale nic z toho nepamatují. Sami vůbec netuší, kdo jsou… Teď musí přijít na to, co se jim stalo a odhalit pravdu…
Hned od začátku jsem nevěděla, kdy přestat číst. To vážně nešlo odložit. Ztráta paměti hlavních hrdinů a jak se s tím postavy vyrovnávaly, mě moc bavilo. Byla jsem napnutá a čekala velké finále. To ale nepřišlo. Bohužel, tady bych si konec představovala úplně jinak…
Nikdy, nikdy se nevyrovnalo mým srdcovým, pětihvězdičkovým záležitostem od Colleen. I když si na pomoc vzala autorku thrillerů, nezasáhlo mě to tolik jako Pravda, nebo lež.
Pokud už máte CoHo načtenou, směle do toho, ale určitě bych vám nedoporučovala s Nikdy, nikdy začít, mohla by vás odradit od dalších knih.
Nádherná obálka, která mě doslova očarovala. Ale toto kouzlo záhy pominulo, když jsem se do knihy začetla.
Moc mi neseděl styl některých pasáží (nejspíš to byly pasáže druhé autorky), zápletka byla zajímavá, vcelku originální, ale strašně mi vadily postavy. Ke konci knihy jsem celkem pochopila, proč se v některých situacích chovali tak, jak se chovali, ale rozhodně to nevysvětlovalo celé jejich jednání.
Colleen má rozhodně lepší knihy, tahle je nejslabší z nich a myslím si, že to rozhodně bude i tím, že se na ní podílela i s další autorkou. Měla by psát sama za sebe a ne s někým, protože to fakt není ono.
Knížku od Colleen Hooverové jsem četla už dávno, ale pamatovala jsem si, že to nebyl žádný propadák. Nikdy nikdy jsem dostala jako dárek a knížka mne chytla od prvních stránek. Trochu mi připomínala knížku Na co Alice zapomněla a závěr mne trochu zklamal, ale jako letní romantické čtení se špetkou tajemství ji určitě mohu doporučit.
Colleen mám ráda. I tento příběh se mi moc líbil. Jak najít cestu k člověku, kterého vůbec neznáte, ale vlastně znáte. Jak pochopit sama sebe. Moc se mi líbilo spojení obou autorek.
Za sebe musím napsat, že pro mne byla tato kniha zklamáním. Colleen mám jako autorku poměrně ráda a od Tarryn jsem doposud nic nečetla, přesto jsem však od knihy měla velká očekávání. Autorky přišly s opravdu příjemným nápadem – ztracená paměť se mi jako zápletka velmi zamlouvala. Ovšem pravdou je, že jsem se v průběhu čtení nudila a samotné vyústění příběhu mne také zklamalo.
Promyšlenost děje mi přišla také poměrně chudá a i když hlavní hrdinové pomalu přicházeli na to, kým skutečně jsou, tak celkově mi pojetí toho, jak se děj odehrával, zkrátka neseděl.
Popis osob a prostředí byly ještě celkem dobré, ale na to, že se v knize prakticky nic moc neodehrávalo, mi to přišlo stejně nějaké slabé – takové zvláštně uspěchané a přitom líné. Člověk četl, četl a najednou bum a byl konec. Musím se však přiznat, že jsem byla skutečně zvědavá, jak autorky vybruslí ze situace, do které Cheryl a Silase poslaly.
Vztah k hlavním hrdinům jsem si nevytvořila žádný. Prostě jsem si v poklidu četla jejich příběh a žádné emoce jsem u toho necítila, což se mi většinou u příběhů od samotné Colleen nestává.
No… čekala jsem zkrátka něco jiného, něco víc. Vím, že někteří čtenáři jsou z knihy nadšení a tvrdí, že v příběhu byla ohromná hloubka – já s nimi tento názor nesdílím. Za mě byl tento příběh slabším kouskem. Přesto se však už těším na další knihu od Colleen. Věřím, že mi trošku napraví chuť.
Spousta lidí říká, že by se Colleen měla držet romantik, které umí. Já jsem ale ráda, že občas napíše i něco jiného protože abych byla upřímná z těch jen romantických knížek si pamatuju tak 3 a to mám přečtené skoro všechny. Kdežto když napsala Verity tak to bylo něco jiného a já si to pamatuju doteď. Myslím, že tohle bude stejný případ. Takže moc doufám, že ještě někdy vyboci ze svého žánru a napíše něco jiného ikdyz ta romantika tam taky je
Co bych na knize vypíchla? Četlo se to velice dobře, přesně tak, jak jsme u Colleen zvyklí :) Děj se točil primárně okolo vztahů a rozhodnutí, která někdy nedopadnou zrovna nejlíp. Bavily mě hlavní postavy, ta chemie mezi nima byla super:)
Naopak mi moc nesedlo to mysteriózno, ta nereálná zápletka, na to u Colleen nejsem zvyklá.. takže upozorňuji, tahle knížka je v tomhle přeci jen trochu jiná:)
Nikdy, nikdy bych označila jako takovou "pohádku pro náctileté", s tím je k tomu potřeba přistupovat, ač nejsem cílová skupina, tak Colleen čtu hodně a ráda, tady mi ale chybělo to, kdy se mě příběh v některé jeho části fakt dotkne, zasáhne, kdy se v něm krom romantických vztahů řeší i závažnější témata.
Příběh to nebyl špatný, jen mi nesedla ta mysteriózní linka.
I tak to jako oddechové čtení splnilo účel:))
Ano, tato kniha od Colleen a Taryn je trochu jiná než jsme od nich zvyklí, ale pořád je to hodně nadprůměrný příběh.
Přečetla jsem prvních pár stran a říkala jsem si, že jsem si asi popletla knihu nebo jsem si nějak špatně přečetla anotaci. Byla jsem tak trochu zmatená. Ale pak se to rozjelo a vše začalo dávat smysl.
Když jsem teď koukala na recenze, přesně jsem věděla, co bude čtenářům vadit, ale mám pocit, jako by to nepochopili. Příběh neklouže jen po povrchu, jde i do hloubky, ale na to si musíme přijít sami. Silas a Charlie jsou oba složití, chvilku mi trvalo než jsem si k nim našla vztah.
Za mě zajímavý neotřelý námět plus postavy, které se postupem děje vyvíjejí. Děj je rozdělen na 3 části a epilog a ani v jedné části jsem se nenudila, právě naopak, neustále mě něco pohánělo číst dál. Takže přečteno během dvou dnů.
Tohle se mi líbilo hodně. Pokud chcete něco odpočinkového na dovolenou nebo na tyto sluneční dny. Nebojíte se v knihách trochu paranormálních jevů, ale tak nějak jinak, tak tohle je pro Vás. Nečekejte klasickou Colleen a budete spokojení.
(SPOILER)
Jak kniha vyšla, musela jsem ji hned mít ... :-D klasika od Colleen :-D.
Děj začíná, kdy hlavní hrdinka Charlie ztratí paměť. Nepamatuje si vůbec nic, je na střední škole, ostatní lidé s ní mluví o různých věcech, ale ona si na nic nemůže vzpomenout. Zjistí, že má přítele Silase - ten si ale záhadným způsobem také nic nepamatuje. Společně pátrají po tom, co se jim stalo. Proč si na nic nepamatují a hlavně, proč se to stalo právě jim.
SPOILER
Očividně se jim také ve vztahu tak nedařilo, ačkoliv se znají od ranného dětství, začali spolu chodit a nyní zjišťují, že se navzájem podváděli.
Navíc za 48 hodin opět zapomenou to, co se dozvěděli do té doby a musí začít úplně od nuly. Charliin táta je ve vězení za finanční podvod, Charlie a Silasova rodina jsou spolu na nože a nepřejí si, aby se stýkali.
Tento příběh byl příjemnou oddechovkou na letní dny, zároveň jsem vyhledávala každou volnou chvilku ke čtení, protože to bylo prostře napínavé a nešlo to odložit. :-D
Tento týden vyšla další kniha od Colleen, takže už jen zajet do knihkupectví a rovnou se na ni vrhnout. :-D
Rukopis Colleen Hoover je rozpoznatelný, kniha se čte stejně rychle a snadno jako její ostatní díla. Prvky druhé autorky mi bohužel neseděly tolik, kolik jsem čekala. Špatné to určitě nebylo, jen mě jiné příběhy zasáhly mnohem víc.
Nemohla jsem se odpoutat. Jedním dechcem přečteno.
Bylo to lehce jiné než klasika od C. H., ale bylo to zajímavé.
Pouze vysvětlí mi někdo uplně poslední odstavec? Na co naráželi? Výbec netuším a strašně mě to rozčiluje! Aaaaaa. Zabte mě!
Knížka se četla jedním dechem, ale jak znám Colleen, čekala jsem tam více napětí, větší zvrat - nemám potřebu ji číst znovu, jako to mám u všech knížek od ní. Je to taková oddychovka a rychle ji budete mít přečtenou, pokud máte rádi tento žánr (nereálný příběh, "cestování" časem,...) Kdybych to měla brát jako knížku jenom od Colleen, tak by byla jedna ze slabších (typická je pro své velké zvraty a napětí), ale pokud s tímto určitým žánrem, tak u mě vede. Líbilo by se mi nějaké větší rozuzlení, jak to bylo v rodinách, je sice super, že máte horoskop hlavních dvou hrdinů a dvě kapitoly knížky Wifes, ale já chci víc epilogu :). (alespoň v anglické verzi byly tyto dva doplňky)
Vzhledem k tomu, ze se mi od C.H. mimo jine libila i Layla tak tomuhle nemam co vytknout. Ano, bylo to neco jineho ale to nemusi byt nutne spatne. Jen ten epilog byl podle me zbytecny :)
Já jsem společné dílko Colleen a Tarryn zbaštila i s navijákem.
I když jsem měla pochybnosti, jak bude tato spolupráce fungovat, po pár prvních stránkách jsem byla chycená a nemohla přestat číst.
Příběh je o dvou středoškolácích Silasovi a Charlie, kteří jasně vypadli z pera Colleen Hoover. Ale dějí se jim tak zvláštní věci, že tam je jasný nápad zase Tarryn Fisher, která si libuje v psychothrillerech.
Oba hlavní hrdinové jsou sympatičtí, chemie mezi nimi funguje a já jsem se bavila. Nechala se strhnout, držela jim palce a byla zvědavá, jak to dopadne.
A to, že to dopadlo, jak to dopadlo se mi líbilo. Krásná pohádka.
Jak uz je u Colleen zvykem kniha se čte krásně, tentokrat je to jine v tom, že je tu nadprirozeno a příběh začíná ztratou pameti u Silase a Charlie, postupně rozpletaji co se jim stalo a proč...
Je to trochu jiné čtení než jsme od Colleen zvykli ale nic to nemění na tom, že je to opět hezky zpracovane, ctive a zajimave
Colleen pise knihy k oddechu, pribehy, kdy je sice zpracovano nejake tezsi tema, ale vzdy s romantickou zapletkou a tak se musi ke kniham pristupovat, pokud bych od ni doporucovala jen jednu tahle to nebude, ale pokud voc i tahle si najde sve misto a ctenare...
Po přečtení prvních stránek jsem byla k příběhu poměrně skeptická. Nicméně nakonec ho hodnotím pozitivně. Jde o příběh o vztazích a o našich rozhodnutích, která zkrátka vždy nejsou správná. Vlastně by nebylo až tak špatné, kdyby mě někdo upozornil, že se mám rozhodnout jinak... Myslím, že dospívající kniha zaujme.
(SPOILER) Na to jak mě příběh namotal a byla jsem fakt zvědavá, proč hlavní postavy ztrácí paméť přišlo pak zklamání dírami v příběhu. Proč má Charlin otec ve sklepě místnost s koupelnou, která je zjevně už předem připravena na věznění lidí? Přitom by se to dalo zajímavě rozvést a celá linka s otcem mohla být víc thrillerová. A mimochodem Silase pokouše pes do masa, ale nepotřebuje žádné ošetření a v pohodě funguje dál. Rozuzlení bylo za mě slabší, ale proč ne.