PanPredseda
komentáře u částí děl
Povídka odpovídá (sice trochu fantastickým způsobem) na otázku, jak v Rusku bojovat proti korupci.
Do zpravodajské relace se v Rusku musí dostat prezident a premiér. A musí být vyvážená!
Český překlad je geniální. Překlep v názvu povídkové sbírky, která je pak otištěna jako v "V záhrbí" v sobě nese o dost víc humoru, než anglické "Beyond the Garve".
V nitru tehdy stále ještě objevované Afriky se setkávají dvě expedice cestovatelů. Vůdce jedné z nich trpí zvláštní nemocí...
Přestože není hodnocena tak vysoce jako jiné povídky ze sbírky Hlas krve, pro mne jde o jednu z nejoblíbenějších.
Příběh je v některých dílčích ohledech podobný povídce Maska z Chambersova Krále ve žlutém.
Povídka, či vyprávění vyfabulovaných vzpomínek, které ovšem základ čerpají ze skutečnosti. Prakticky nulový děj s prvky humoru a žertu.
Podle mého názoru jde o vcelku dobré dílko, které se hodí na uklidnění po přečtení jiných, hrůzyplnějších autorových povídek či novel.
Několik částí povídky se velmi podobá Lovecraftově dřívější povídce Rytina / Obrázek v domě.
Lehce podprůměrná povídka. Silný námět, slabé zpracování a nevýrazná pointa.
Povídka získala sice první místo v soutěži Scifi poviedka roka 2010, ale kolem hlasování vznikla jistá kontroverze (která se ovšem netýkala jen této povídky). Vizte diskusi zde: https://pc.zoznam.sk/sci-fi-poviedka-roka-2010-0?page=1
Jako vhodný komentář k povídce se nabízí přesně ocitovat její poslední větu:
"Proč?"
Jednooká královna mezi slepými povídkami sbírky Mrtví se přicházejí někdy rozloučit. Drápe se z bahna horrorového podprůměru a natahuje prsty po laťce průměrnosti.
Hlavní myšlenky námětu povídky horoucí láska k vlastní sestře a otevření hrobu své milé se objevují již u Poea či Maupassanta. Narozdíl od těchto klasiků nedokázal autor sílu těchto námětů využít a povídka zanechá čtenáře spíše zmateného, než naplněného hrůzou.
Hned dvoje stradivárky na tak nepravděpodobném místě? Pěkná hloupost.
Plagiát českého překladu povídky se jmenuje Hrůzný věštec a nachází se ve sbírce Mrtví se přicházejí někdy rozloučit od Roberta Pocha.
Hlavní postava povídky, narkoman Marcel, podle autora povídky užívá kokain. Popisované účinky drogy ale odpovídají spíše drogám s utlumujícím účinkem (např. opiátům). Kokain navíc nebývá užíván lidmi na okraji společnosti, ti jako stimulační drogu užívají levnější pervitin.
Velmi slabá povídka o výměně těl. Outsiderka Eugenie se pomstí krásce Martě. Pocit hrůzy se nedostavuje.
Poslední věta českého překladu v anglickém originále vůbec není. Na tento fakt upozornil ve svém článku F. Fuka
"V Praze, i přesto že ji lze počítat mezi evropská velkoměsta, vyvolá pořádný rozruch ledajaká maličkost, a co teprve nález zohavených mrtvol mladých a silných mužů, které Vltava vyplavila na břeh nedaleko odsud. A někteří obyvatelé této ne moc známé čtvrti se nechali slyšet, že se hned vedle domu Věštce našlo opuštěné auto, nebo že zaslechli několik smrtelných výkřiků. Pověsti kolující po Praze, ale Věštce ani trochu nezajímaly. Od smrti svých rodičů byl ke všemu skeptický a rezervovaný. Ostatně takového cestovatele a tuláka jakým Věštec byl, potkalo během života jistě mnohem víc záhadnějších a tajemnějších příhod, než byla tahle. A navíc do jeho sbírky přibyly další dva krásné diamanty, o které Věštec musí bděle pečovat."
(závěr povídky Hrůzný věštec, R. Poch, poprvé vyšla 2007)
---
Na malém městě vyvolá nepřiměřený rozruch každá maličkost; jen tím si lze vysvětlit, proč kingsportští občané mluvili na jaře a ještě v létě pořád dokola o třech zohavených mrtvolách, které příliv vyplavil na pobřeží. A někteří lidé se dokonce zmiňovali i o dalších bezvýznamných věcech, jako například o tom, že se v Ship Street našlo opuštěné auto, nebo že zaslechli několik nelidských výkřiků.
Pověsti kolující po městě však hrůzného starce nezajímaly. Od přírody byl ke všemu značně rezervovaný, a když člověk zestárne a je nucen se potýkat se stařeckými neduhy, stává se z něho ještě větší morous a tajnůstkář než zamlada. Ostatně, takový vysloužilý kapitán námořní plavby zažil jistě za dlouhých let své služby mnohem tajemnější a záhadnější příhody, než byla tahle.
Navíc do jeho sbírky přibyly další tři láhve, o které stařec musel bděle pečovat.
(závěr povídky Hrůzný stařec, H. P. Lovecraft, česky poprvé vyšla 1970 v překladu Fr. Jungwirtha, originál poprvé vyšel v roce 1921)
