plomusujonak
komentáře u částí děl
Vždycky mě fascinovala literatura, která se určitým způsobem vymykala normám nebo byla nějak zvláštní. Bavily mě magické, absurdní, ale i násilné situace v knihách. Proto, když jsem poprvé slyšel o ději Proměny, byl jsem velmi zaujat a chtěl jsem si ji sám přečíst. Navíc jde o knihu, která utvářela kulturu a ovlivňovala mnohé pozdější autory celého světa. S četbou jsem začal minulý rok, to jest 2022, ale kvůli jistým okolnostem jsem si dal přestávku až do jara letošního roku 2023. Tehdy jsem Proměnu dočetl. Popsat Proměnu přívlastky by bylo před popsáním povahy samotného pana autora bezvýznamné, protože právě on je klíčem k pochopení svého díla. Franz Kafka byl výrazně sebekritický, ale zároveň velmi svědomitý a pracovitý muž. Zůstával odhodlaný, i když ho práce, kterou vykonával, vydeptávala. Byl introvertní a přemýšlívý. Řehoř Samsa z knihy oplýval týmiž vlastnostmi. Proto si troufám tvrdit, že Řehoř je Franzovým zrcadlem, tudíž mohlo být psaní pro Kafku určitým uklidněním. Dávalo by pak smysl, proč se Kafka zdráhal nejen toto své dílo vydat. Když čtete Proměnu, zaujme vás jistě dost věcí. Třeba omezené prostředí děje, Řehořovy rozsáhlé myšlenkové úvahy nebo hezky popsané Řehořovo počínání v hmyzím těle. Nikde v příběhu však nenajdete, proč se vůbec ve hmyz proměnil. Některé interpretace tvrdí, že Proměna je jakousi alegorií na těžké postižení, kdy je osoba vězněm vlastního těla a lidé z nejbližšího okolí vězni potřeb postiženého. Sám jsem nad touto otázkou dlouho uvažoval a došel jsem k jinému závěru. Řehořova proměna byla pouze fyzickým průnikem jeho vnitřního já do reality, neboť hmyzem již celou dobu v duši byl, svázaný povinnostmi a prací tak moc, že se to stalo samou podstatou jeho osobnosti. Ve filmu Na Hromnice o den více z roku 1993 se hlavní hrdina dostane do časové smyčky. Do té doby je jeho chování povrchní a ignorantské, ale díky této útrpné zkušenosti se změní, čímž se ze zajetí opakujícího se jednoho dne vysvobodí. Pokud by Řehoř Samsa dostal více času uvažovat nad svým životem a eventuálně se změnit, kdyby snad nevyhladověl a nebyl zraněn jablkem, třeba by se mu podařilo prokletí zlomit, protože by přestal být broukem psychicky. A troufám si říci, že tohle není jen nějaká potřeštěná fantazie. Je to skutečnost, která se děje kolem nás. Mnozí lidé pracují do úmoru, nežijí, slouží povinnostem a zaměstnání a stávají se z nich brouci, červi a hmyzáci, kteří pak dělají starost svému okolí. Vezměme si proto poučení ze smutného osudu Řehoře Samsy, který nebyl s to zvítězit nad situací a zemřel jako hmyz, ale také Franze Kafky, který to neměl v životě lehké a ostýchavému broučkovi se podobal. Žijme jako lidé - buďme lidmi.
