Svatoslav
komentáře u částí děl
Letní bouře je labutí písní sbírky Bazar zlých snů. Jak by vypadal svět na svém konci a jak by se cítil člověk, který ztratil úplně vše, ale chuť mu prozatím zůstala? Tím čím je Cesta Cormaca McCarthyho, tím je Letní bouře Stephena Kinga. Čtete ji jednou a nemůžete odtrhnout oči, ikdyž zároveň nechcete pokračovat dál. Famózní!
Pointa, jež by si zasloužila vlastní románovou podobu. Snad v budoucnu. Pan Mňamka je přeci jen hodně zajímavá bytost.
Nemám rád baseball. Vlastně nijak zvlášť sportu neholduji. Hned v úvodu bylo řečeno, ať se na autora nezlobíme. Já se nezlobím, ale rozuzlení mohlo být přeci jen zábavnější.
Skvělé propojení s Temnou věží a pravděpodobně nejlepší možná reklama na čtečky! Po dočtení jsem byl rozhodně rád, že žádnou nevlastním... natož růžovou!
Až překvapivě civilní King, jak ho známe pouze z Lisey a její příběh či Dolores. Již od samotného počátku do vás autor vkládá tajuplná semínka, která s postupujícím dějem klíčí, až ve vašem vědomí vyroste velký otazník. Udělali byste to také?
Neuvěřitelný bizár. V originále musí být samozřejmě mnohem působivější, ale ani český překlad tomu nedělá ostudu.
Bolestivě průměrná báchorka s nezaměnitelnou atmosférou. Až mi tak skvěle vykreslené atmosféry a městečka bylo líto. Snad jej King zpracuje někdy v budoucnu znovu a lépe v románové podobě.
Víte co je na téhle povídce nejděsivější? Samotná premisa o zlém dítěti. Obecně vzato (psychologicky doloženo) jsou děti v předškolním věku, až jízlivě zlé. Samozřejmě ne všechny. King se do tématu ponořil a spolu s lahodnou formou a ještě mrazivějším koncem napsal jeden z jeho nejlepších krátkých kousků. Well done, maestro!
Mystériem kypící povídka s originálním námětem a ještě děsivější závěrečnou pointou! Bazar zlých snů je jako na houpačce, ale Duna vybočuje a po letech by se mohla hrdě hlásit k tomu nejlepšímu!
Lákavý název a ještě nadějnější potenciál námětu. Leč bohužel. Příliš krátké, bez úderného rozuzlení. Spolu s Premium Harmony působí B&R jako písemná rozcvička před psaním velkého románu.
King se snažil stylizovat do jiného autora a na výsledném díle je to znát. Povídka sama neví čím by chtěla vlastně být. Cynickou kritikou vztahu či konzumu, černo humornou satirou života nebo čistě ironie psaní? Jasný úkrok vedle.
Příběh jde ve vyšlapaných šlépějích Christiny či Z buicku 8. Ne nadarmo. Míle 81 je z ranku těch kratších béčkových příběhů u kterých King vypne mozek a nechává na papír plynout fantazii. Berte nebo nechte být. V mém případě ovšem pokaždé vyhraje ten sofistikovanější a rafinovanější King alá "Pennywise", než jeho brakovité já.
