vodovodnice
komentáře u částí děl
překvapilo mne jak rychlá je to detektivka. Na druhou stranu, když je to detektivní povídka , tak to musí být jako z rychlíku... Zajímavý motiv.
Tato povídka, nevím proč, ale připomíná mi hrozně to, co se dělo v pohraničí na konci války, když se odsouvali Němci a přitom autor tuto povídku napsal v roce 1896... Což je dlouho před tím co mi to připomíná.
Tahle povídka ze všech těch tří se mi četla lépe než Jumr se vrátil. I když je také hodně podrobně popisováno jak se vypravěč cítil, jak vypadá krajina v které se to odehrává, jací lidé jsou, jak se zde chovají...
Není to veselé čtení, ale i přes to jsem ráda, že jsem si knížku přečetla.
Musím říct, že když jsem četla tuto povídku, tak byla daleko svižnější a méně zdlouhavá a popisná než povídka o Jumrovi.
Povídku jsem četla ze zvědavosti, jak se četlo v 1930 na venkově, kde jsem knížku našla na chalupě.
Tato povídka hodně vyprávěla o pocitech a myšlenkách lakomce, který, kvůli morové epidemii a obavě z její nákazy vyštve celou rodinu, služebné a i domácí a hospodářská zvířata ven do morem nakažených lidí a nechá je na pospas svému osudu, jen aby uchránil sebe a svůj majetek.
Plně se oddává svým skoro mileneckých myšlenkám ke svému majetku.
Zajímavá povídka.
Musím říct, že jsem četla více starých knih, i starších, ale tahle povídka se mi četla hrozně těžce. Je to tím, že je tato povídka psaná hodně zdlouhavě, něco na způsob" Jiráska, kdy Jirásek popisuje na třech stránkách jak král Václav jede v průvodu na koni".
Tak tady je to dost podobné, člověk musí přelouskat třeba deset stránek než se dozví, kdo je to ten Jumr, proč je ve městě takové pozdvižení nebo proč vlastně chce odejít...
Abych tu knihu neodložila předčasně, tak jsem nakonec tuto povídku četla stylem, že jsem četla každý druhý, třetí odstavec, děs je nepohnul ani o píď a autor pořád popisoval, jaká tam panuje nálada mezi chudými lidmi, u Jumrů... Jaké je tam počasí, jak je těžký život chudého člověka, který živí celou rodinu sám.
Nicméně i přesto, že to bylo náročné na přečtení, jsem za to ráda, že jsem se touto povídkou prokousala.
