Jiskry nad táborákem ještě nikdy nelétaly tak vysoko...
novinky
PR článek, 05.10.2024Hannah Grace: V DIVOČINĚ
Mezi Russem Callaghanem a Aurorou Robertsovou přeskočí na univerzitním večírku jiskra a skončí to nocí plnou vášně. Aurora se pak v rozpacích beze slova vytratí přesvědčená, že šlo jen o jednu noc a že už se s Russem neuvidí.
Jaké je tedy jejich překvapení, když na sebe narazí hned první den na letním táboře, kde mají oba dělat vedoucí?
Russ i Aurora do divočiny utekli, aby si oddechli od komplikovaného života v Maple Hills. Russ ví, že pokud poruší přísné táborové pravidlo o vztazích, bude se muset vrátit domů. Zato Aurora si z něčeho takového rozhodně hlavu nedělá.
Dokážou ti dva vedle sebe v poklidu existovat, nebo jediná společná noc zažehla požár, který už se nedá uhasit...?
Ukázka z knihy
Když jsem byla menší, vždycky jsem se snažila být nejlepší, umět toho nejvíc, jako by mi potvrzení, že jsem dokonalá dcera, nějak zajistilo tu pozornost rodičů, po které jsem tak zoufale toužila, ale nikdy ji nedostala.
Pak jsem se přestala snažit být nejlepší. Dosáhla jsem ujištění a pozornosti jinými prostředky a stala se sama sebou, ale někde cestou jsem se ocitla v tomhle limbu, kdy si spokojeně dělám, co chci, protože lidi to nezajímá. Potom mě bolí, že si můžu dělat, co chci, protože lidi to nezajímá.
Dřela jsem, abych se dostala na Maple Hills, protože jsem chtěla učitelům dokázat, že jsem víc než jen holka, která chodí za školu a nedává pozor. Místo mého úspěchu viděla máma jen můj blížící se odchod. Když jsem dostala dopis o přijetí, chovala se, jako bych jela do války, ne na vysokou školu v našem státě. Tři dny se mnou nemluvila. Nezáleželo na tom, že jsem zůstala poblíž, na rozdíl od mé sestry, která se hned po maturitě odstěhovala k našemu tátovi do Londýna.
Rovnováha mezi tím být dokonalou dcerou a být sama sebou je jako chůze po laně.
Až na to, že kolem burácí hurikán.
A lano hoří.
Spadla jsem už víckrát, než dokážu spočítat, a jsem už zatraceně vyčerpaná.
„Jestli chceš, můžeš za námi přijet na tábor, mami.“ Postrkovala jsem po talíři jahodu a čekala na její odpověď, protože s matkou, jako je ta moje, jejíž sebeúcta je tak silně spjata s titulem matky, až je to vyčerpávající, je každé slovo šachový tah. „Návštěvní den je v červenci. Můžu ti napsat datum.“
„Očividně nechceš, abych tě navštívila, Auroro.“
Šachy mi nikdy moc nešly. „Mami…“
„Paní Robertsová, říkala jsem vám o foťáku, který mi Poppy koupila kvůli focení na táboře?“ přerušila mě Emilia a natáhla se pro kabelku. „Jak víte, když jsem byla mladší, na tábor jsem nejezdila, a byla jsem tak šťastná, když Aurora konečně podlehla mým prosbám, aby se mnou byla táborovou vedoucí. Říkala, že jste jí vybrala ten nejlepší tábor, takže jsem opravdu nadšená.“
To já jsem prosila Emilii, aby se mnou jela, ne naopak, ale to máma nemusí vědět. Její pozornost už odvedla ta pochvala.
Jaká matka, taková dcera.
„Aurora měla vždycky to nejlepší. Ne že bys to někdy ocenila, viď, miláčku? Když jsi byla malá, byla bys šťastná, i kdyby ses povalovala na prasečí farmě. Chtěla sis hrát někde, kde nejsou žádné pneumatiky.“
Emilia vytáhla z kabelky fotoaparát a podala ho matce. Máma se rozzářila, když si prohlížela fotky, mumlala něco, jak krásný pár Poppy a Emilia jsou a jak skvěle Emilii sluší modrá barva.
„A kde jsi byla ty, když byly holky na túrách?“
Seděla jsem na obličeji basketbalisty. „Učila jsem se.“
„Ty ses učila? Po zkouškách?“
„Jo.“ Do prdele. „Učila jsem se uzly a tak. Na tábor.“ Byla jsem přivázaná k posteli. „Navíc jsou pár, mami. Nechtějí, abych jim křenila na rande.“
„To je pravda. Nebude se ti po ní stýskat, Emilie? Deset týdnů je dost dlouhá doba.“ Mluvila s Emilií, ale cítila jsem, že upírá oči na mě a čeká, jak zareaguju na její jemné rýpnutí. „Věř mi, je to jako věčnost.“
Hannah Grace (*1987) je Angličanka označující sama sebe za autorku „plyšových srdcovek“. Bydlí v Manchesteru ve Velké Británii, odkud píše romantické příběhy ze současnosti. Když právě po tisící v jedné kapitole nepopisuje oči všech hrdinů a neplete se v tom, že několik z nich pojmenovává stejně, nebo když do knih nevkládá britská rčení a obraty, kterým nikdo z jejích amerických čtenářů nerozumí, najdete ji nejspíš na procházce s manželem a dvěma psy Pigem a Bearem.
Hannah Grace: V divočině, přeložila Marcela Nejedlá, vydává nakladatelství Ikar, 368 stran, doporučená cena 399 Kč
Knihu můžete koupit zde
V divočině Hannah Grace
Mezi Russem Callaghanem a Aurorou Robertsovou přeskočí na univerzitním večírku jiskra a skončí to nocí plnou vášně. Aurora se pak v rozpacích beze slova vytratí přesvědčená, že šlo jen o jednu noc a že už se s Russem neuvidí. Jaké... více
Na ledě Hannah Grace
Anastasia Allenová má jasný cíl: dostat se do reprezentačního týmu USA. Od svých pěti let intenzivně trénuje a členství v bruslařském družstvu Maple Hills jí zajistilo plné vysokoškolské stipendium. Její rozvrh rozhodně není pro s... více